Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Zvládat extrémní výkyvy teplot není ve městech nic snadného. Řada světových metropolí se proto aktivně zasazuje o to, aby na takové nenadálé události byla připravena předem. S pomocí zeleně, větru, vody. Anebo tím, že navenek změní svou barvu.
Množné číslo jsem v nadpisu článku nepoužil náhodou. Indický běžec je zvíře skupinové, společenské, proto je třeba si koupit alespoň několik kachniček naráz. Jedné jediné by nebylo ve vaší zahradě dobře, chyběla by jí společnost. Jinak ale není na chovu indických běžců nic složitého. Na rozdíl od slepic vám zahradu nerozhrabou. A slupnou všechny plzáky španělské a jiné slimáky a škůdce, na jaké narazí.
Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?
Dračík, jinak také česky jenotina, je původně americký rostlinný rod, jehož zástupci se hojně vyskytují i na skalkách a záhonech našich zahrad. Důvod je jasný, jde o nádherně kvetoucí rostliny, které mají nízké nároky na zálivku a živiny. A jelikož rod zahrnuje více jak 250 druhů a tomu odpovídající množství šlechtěných kultivarů, je opravdu z čeho vybírat.
Řady chyb se dopouštíme nevědomky, nebo z neznalosti jiných možností. Téměř dokonale to platí pro trávníky. Za to, aby vypadaly opravdu dobře, totiž musíte tvrdě platit. Pravidelnou údržbou, provzdušňováním, sekáním, hnojivy, doséváním, vodou. Přitom to jde i jinak.
Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Jak dlouho ještě bude trvat, než nastane opravdu zásadní omezení vstupu do lesů právě i za účelem houbaření, nebo třeba sběru borůvek, brusinek, malin, ostružin a bylinek, to nikdo neví. Dokonce i za účelem obyčejné turistiky. Ale tlaky jsou v tomto směru pravidelné již dlouhé roky. Odněkud samozřejmě musela přijít inspirace a ano, přišla z jiných zemí EU či Evropy obecně. Nebo dokonce lze říci světa. Někde se totiž dokonce vůbec nesmí houbařit, jinde si domů nepřinesete více jak třeba 2 kilogramy čerstvých hříbků, v některých zemích za vstup do lesa platí vlastníkovi. A jsou i země, kde se hub vyloženě bojí.
Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.
Že si máte pořídit kompost, to vám dnes ochotně doporučí každý. Je to skvělá cesta, jak recyklovat odpady ze zahrady a kuchyně, měnit je v něco hodnotného a bohatého na živiny, a celé to pak navracet do půdy. Krása. Ta dobře míněná doporučení ovšem často neobsahují zásadní informaci. To, kdy celý ten zázrak bude konečně hotový.
Dánský umělec Thomas Dambo opustil svou původní práci, aby se stal umělcem, který ukazuje lidem, že krásné věci se dají udělat i z odpadů. A nejikoničtějšími realizacemi se v jeho případě stali obří severští trollové postavení z odpadního dřeva. Pokud přemýšlíte o nějaké vkusné dekoraci pro svou zahradu, obřího trolla si sice od tohoto dánského umělce zřejmě neobjednáte, ale o to tu nejde. I on sám se snaží lidi inspirovat a motivovat. A možná právě vás inspirace vtipně koncipovanými trolly obřích rozměrů přivede k nějakému neobvyklému řešení, jak využít svůj odpad vkusným způsobem.
Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.
Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?
Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.