Parozábrany a difúzně propustné konstrukce

Vlhkost v domě

Aniž bychom si to uvědomovali, pobytem a provozem v domě vzniká velké množství vlhkosti. Dýcháním, vařením, koupáním, praním a sušením prádla a dalšími činnosti uvolňujeme do interiéru značné množství vodní páry, kterou do určité míry absorbuje vnitřní vzduch v domě. Čím je tento vzduch teplejší, tím více vlhkosti, tedy vodní páry, je schopen pojmout.

Problém nastává ve chvíli, kdy se vzduch nasycený vlhkostí snaží z domu unikat konstrukcí, jejíž skladba k tomu není uzpůsobena, nebo naopak nemůže z domu unikat vůbec. Otázka je, proč se to děje, jak nežádoucímu průniku vodní páry konstrukcí zabránit nebo naopak jak tento průnik umožnit bez negativních důsledků.

Kondenzace vodních par

S blížící se zimou si více než kdy jindy uvědomujeme, že jednou z nejdůležitějších funkcí domu je chránit nás před povětrnostními vlivy. Zatímco venku je vzduch chladný (a tedy výrazně sušší), v domě máme teplý a díky výše zmiňovaným činnostem i značně vlhký vzduch. A tento teplý a vlhký vzduch má tendenci unikat přes obvodové stěny domu ven - jeho přirozenou vlastností je totiž snaha dosáhnout rovnovážného stavu s vnějším prostředím. Pokud mu nic nebrání, proniká vodní párou nasycený vlhký vzduch konstrukcí směrem do exteriéru. 
Narazí-li na této cestě na překážku, která znemožní jeho odpaření, hromadí se vodní pára v konstrukci. Pokud především v zimním období dojde k takovému ochlazení konstrukce, že její teplota klesne pod rosný bod, vodní pára v ní zachycená kondenzuje a mění se na vodu. Zkondenzovaná voda představuje velké riziko, protože se může hromadit v nasákavých materiálech jako jsou izolace a snižovat tak jejich účinnost či negativně ovlivňovat životnost nosné dřevěné konstrukce vznikem hub a plísní. 

Řešením je parozábrana

Jedním z řešení je zamezit průniku vodní páry z interiéru do konstrukce domu nebo střechy použitím parozábrany - materiálu s velmi nízkou difúzností (propustností). Nejčastěji používaným typem parozábrany jsou polyethylenové či hliníkové fólie nebo konstrukční desky (dřevoštěpkové OSB desky, desky z recyklovaného tetrapaku aj.) v dřevostavbách. Parozábrany opatřené reflexní hliníkovou vrstvou zároveň odráží sálavé teplo zpět do interiéru, čímž zvyšují účinnost tepelné izolace.

Aby parozábrana dokonale fungovala, je nutné ji umístit co nejblíže k interiérové části obvodové stěny a nesmí dojít k jejímu porušení nebo nepřesnému spojení. Pozornost je třeba věnovat především napojení konstrukcí, stavebním otvorům, prostupům vedení a rozvodů - všechny průchody a spoje je nutné utěsnit speciálními tmely či lepidly a přelepit vzduchotěsnou páskou. 

Montážní předstěny

Vhodným způsobem, jak zamezit zbytečným prostupům a porušením parozábrany, je instalace montážní předstěny, která slouží k vedení rozvodů a také ke zvýšení tepelných parametrů obvodových stěn. My jsme se rozhodli si za instalaci montážní stěny k modelu 2009 připlatit (počínaje modelem 2011 je montážní předstěna standardní součástí obvodových stěn všech domů RD Rýmařov) a stejně bychom postupovali i dnes – náš dům má lepší tepelně izolační vlastnosti a pokud si budeme chtít pověsit nějaký obraz nebo poličku, nemusíme přemýšlet nad tím, jestli každý hřebíček bude znamenat porušení parozábrany.

Řízené větrání s rekuperací tepla

Protože bezchybně provedená parozábrana zajišťuje dokonalou vzducho-parotěsnost domu (správné provedení parozábrany je možné ověřit Blower door testem), nahromaděná vlhkost nemá kudy uniknout. Přílišná vlhkost v interiéru je však stejně nežádoucí jako vlhkost v konstrukci a je třeba ji nějakým způsobem odvětrat. Klasické větrání okny není v případě nízkoenergetických a už vůbec ne pasivních domů vhodné kvůli tepelným ztrátám, a proto je nejlepším řešením instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla. 

My jsme se pro tento způsob větrání rozhodli také a zároveň jsme jej spojili se systémem teplovzdušného vytápění, abychom využili jedněch rozvodů (projektovou dokumentaci i realizaci zajišťovala společnost RD Rýmařov ve spolupráci s firmou Atrea). Rozvody teplovzdušného vytápění chceme využít i pro distribuci tepla krbu, jehož stavba nás v nejbližších dnech čeká. Jak se nám tento způsob vytápění osvědčil, budeme moci posoudit až po nadcházející zimě.

Difúzně uzavřené konstrukce

Konstrukce využívající parozábranu tedy označujeme jako difúzně uzavřené, protože v nich nedochází k prostupu vodní páry z interiéru do exteriéru. Tento typ konstrukce, s polyethylenovou parozábranou ALUJET AF Super, používá společnost RD Rýmařov pro všechny své dřevostavby (výjimkou je atyp pasivního domu s difúzně otevřenou konstrukcí na přání zákazníka – více informací viz přiložené odkazy). Parozábrana chrání dřevěnou konstrukci před pronikáním vlhkosti z interiéru, vnější neprodyšná polystyrénová izolace před pronikáním z exteriéru. 

Difúzně otevřené konstrukce 

Opakem difúzně uzavřené konstrukce je konstrukce difúzně otevřená neboli propustná, která do jisté míry umožňuje prostup vlhkosti obvodovými stěnami. Princip difúzně otevřené konstrukce je založen na promyšlené skladbě vrstev obvodového pláště tak, aby každá další vrstva směrem z interiéru do exteriéru kladla průchodu vodních par menší odpor (vykazovala vyšší difúzní propustnost).

Zatímco interiérové vrstvy propouští vodní páry pouze omezeně, navíc se zde počítá s instalací tzv. parobrzdy (prostupu vodní páry nebrání, ale reguluje jej a zároveň zaručuje vzduchotěsnost obálky budovy), venkovní vrstvy musí být natolik propustné, aby umožnily odpařování vodních par a zabránily tak jejich kondenzaci v konstrukci. Tento proces bývá nepřesně označován také jako „dýchání“ domu.