Slovo lepší v názvu článku může na první pohled působit sporně, jenže když se zeptáte odborníků, zda by stála za úvahu například konopná tepelná izolace či hliněné omítky, pokývají hlavou a řeknou. Připlatíte si, ale litovat rozhodně nebudete. Co je vlastně přírodní stavitelství, jaké alternativní materiály nabízí a proč je dobré o nich uvažovat?
Jak vypadají moderní betonové dlažby na terasu a okolí domu? Vybrali jsme několik zdařilých realizací, které vás přesvědčí, že není beton jako beton.
Dělili, až rozdělili. Zhruba tak se dá popsat osud domu z mexické Méridy, který v průběhu navazujících dědických řízení smrštil svou šířkou na čtvrtinu. Do ulice koukal čelem fasády o šířce 4,5 metrů, což skutečně není mnoho. Jak se s tímhle skromným profilem poprali architekti?
Kdo nedá dopustit na hříbky, ať si na jaře udělá do lesa jen procházku. Ovšem právě celoroční houbaření, tedy kromě léta nejen na jaře a na podzim, ale i v zimě, povyšuje houbaře krůček po krůčku na odborníka. A jaro? Na houby je překvapivě chutné, i když je venku ještě dosti chladno.
Každý nový úspěšný produkt má mít v sobě kus geniality… Může se o tom určitě diskutovat, ale pokud by ji neměl, tak proč vlastně vznikl? Thomas Alva Edison, známý fyzik a vynálezce, pronesl: „Genialita je jedno procento inspirace a devadesát devět procent potu.“ Bereme-li genialitu optikou tohoto citátu, pak představení NOVINKY – vchodového systému LIBERTY od české firmy JAP FUTURE, může proběhnout bez sebemenšího ostychu.
Současný interiérový design sází na dokonalou funkčnost, perfektní technické provedení a jednoduché tvary s minimem detailů. Všechny tyto kvality nabízejí dveře se skrytými zárubněmi od českého výrobce DORSIS.
Bydlíte v garsonce a chcete jí dodat trochu šťávy? Nejste si jistí, co je dobrý nápad a co už tolik ne? V článku vám dáme pár tipů na to, jak si bydlení na malé ploše zvelebit a mnohem víc užít.
Už to není záležitost fotbalových stadionů a sportovních arén. Umělé trávníky - travní koberce se syntetickými vlákny - se dnes úspěšně usazují na domácích dvorcích a zahradách. Jejich popularita je dnes jednoznačně na vzestupu. Pro životní prostředí a tím pádem ani pro nás z toho nic moc dobrého ve výsledku neplyne.
Jednoduše a prostě řečeno, houby místo proklínaného polystyrenu. Je to vůbec možné? Díky otevřeným hlavám se podhoubí již stává součástí udržitelné budoucnosti, jak je dnes moderní říkat. A je to docela slušné tempo, jaké začalo nové odvětví nabírat. První startupy jsou již i v ČR. A ve světě se myceliem začalo také nahrazovat maso a kůže či koženky.
Ceny nových nemovitostí rostou do astronomických výšin a na výstavbách nových domků se šetří. Nakonec se smíříme s mnoha kompromisy a ve výsledku pak v novém domě chybí tzv. genius loci. Něco tomu domu prostě vždy chybí a my nevíme co a proč. Staré domy mají oproti novým své kouzlo, ducha, paměť, ovšem jejich rekonstrukce může přinést hromadu různých problémů a nástrah. Ty se projeví až užíváním, tedy po koupi a s nimi nás budou čekat nemalé náklady. Uvědomíme si, že rekonstrukce je nutná. A při rekonstrukci je nutné začít rovnou od podlahy.
Stavba nového domu i rekonstrukce již existující stavby s sebou přináší spoustu rozhodnutí, která se týkají výběru materiálu, designu nebo vybavení. Mezi klíčové položky stavby patří právě střecha, u níž se vyplatí sáhnout po kvalitním materiálu. Vhodnou volbou mohou být v řadě případů díky své variabilitě a odolnosti pálené střešní tašky.
Výčet přínosů komunitních zahrad, těch se sousedy společně obdělávaných, by vydal na mnoho stránek. Jen namátkou: Vzdělávání, zajištění potravní bezpečnosti, pomoc biodiverzitě, vytváření vztahu k přírodě, psychická úleva od stresu. Alespoň tak to tvrdí ti, kteří se je snaží prosazovat jako univerzální řešení do škol a měst.
V zahradě si můžeme pěstovat mnoho různých druhů hub, i když nabídka není zrovna obrovská. V pěstírnách jsou pak nejčastější hlívy a žampiony, proto možná mnohé houbaře zarazí, že se pro pěstování hub v zahradě nejlépe hodí právě límcovka vrásčito-prstenná, zvaná také obří. A nejen pro pěstování v zahradě, ale i pěstírnách. Patří přitom mezi zdraví prospěšné houby.
Balkonová terasa je ideálním řešením pro ty, kdo hledají venkovní prostor i tam, kde by je člověk nečekal: ve vyšších patrech bytových domů. Při správné péči a výběru materiálů lze vytvořit krásný prostor pro relaxaci a setkávání s přáteli. Nechte se inspirovat fotografiemi.
České domácnosti se letos ve velkém zaměří na vylepšování svého bydlení. Při rekonstrukci je přitom důležité myslet na to, aby v domě bylo dostatek přirozeného světla a čerstvého vzduchu. Právě denní světlo a čerstvý vzduch totiž výrazně přispívají k naší psychické pohodě.
Na jaro se to většinou neobejde bez rytí a přípravy půdy. A při tom rytí – v mělkém záhonku, kompostu nebo při přehazování uzrálého hnoje – na ně narazíte nejčastěji. Na bílo-žluté vypasené tučné válečky, kterým se říká ponravy. Co s nimi? Zabíjet netřeba, většinou totiž neškodí.
Až z tropických deštných pralesů Amazonie se k nám dostala nádherně kvetoucí vrízea, která roste ve své domovině nejčastěji epifyticky. Na svých hostitelích tedy neparazituje, ale také jim vlastně nic neposkytuje. A nároky na pěstování má v našich podmínkách na rozdíl od jiných pokojovek zcela odlišné.
Učiněné bludiště trámů a krovů, tělesa komínů, to vše na jedné zaprášené půdě starého domu. Zdá se až neuvěřitelné, jak hezký podkrovní byt tu díky architektům nakonec vznikl.
Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...
Šlapat po skle se obvykle nevyplácí stejně jako dupat v porcelánu. A když, pak jedině s obuví s pořádně odolnou podrážkou. A na prosklení světlíků? Na to se už nešlape vůbec, následky by mohly být fatální s jakýmikoli botami. Jenže jsou i skla, po kterých je šlapání vyloženě vyžadováno, respektive se předpokládá a vůbec to nevadí. Sklo se nepoškodí, unese nás. Představujeme pochozí světlíky Glassfloor, designovou bombu, na kterou si s chutí šlápne každý.