Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Abyste rozuměli, ta Královská zahradnická společnost (Royal Horticulture Society, RHS), založená původně jako londýnský spolek v roce 1804 – je v Británii něco jako vnější garant, charita, rádce a odborná instituce v jednom, zastřešující těleso veškerých zahradnických aktivit. Což je na ostrovech nesmírně populární hobby.
Funguje v úzké spolupráci s těmi nejlepšími odborníky v oboru, respektive jen ti nejlepší odborníci dostanou v RHS prostor. Což přispívá k nebývalé reputaci tohoto spolku zahrádkářů.
Těžká váha RHS
Když RHS pochválí nějaké osivo nebo upozorní na kvality nějaké odrůdy, je to pro všechny ostatní skoro jako evangelium. Když nějaké hnojivo nebo postřik obdrží pečeť „doporučeno RHS“, je jako mana nebeská. V Anglii, Walesu ani Skotsku neudeří sucho, dokud RHS nepotvrdí, že opravdu sucho je. RHS mimo jiné funguje jako ten nejrespektovanější pořadatel pěstitelských výstav. Takže mít medaili od RHS za největší dýni je podobně zásadní, jako dostat Nobelovku.
Zkrátka a bez posměšků, slova Královské zahradnické společnosti mají mezi zahradníky velkou váhu. Minimálně tedy ve Velké Británii.
Pole aktivit RHS je skutečně velmi široké, a jednou z nich bylo i každoroční publikování seznamu Desítky největších škůdců zahrad.
)
Ne že by britští zahradníci nevěděli, že Chrysolina - mandelinka americká, lalokonosec pruhovaný nebo zavíječ zimostrázový, pro ně znamenají problémy. Ale když už RHS jednou napsalo, že tou třetí největší zhoubou bude třásněnka skleníková, vždy to vyvolalo u zahrádkářů výraznou odezvu. Nejspíš vzali prodejce postřiků a následně své skleníky s třásněnkami ztečí.
I loni se pochopitelně britští zahradníci těšili, jak asi bude ten seznam aktuálních škůdců vypadat. K jejich nemalému překvapení ale z tohoto tradičního „seznamu“ zmizela většina stálic. Druhů, které tam nikdy dříve nechyběly. Například slimáky a hlemýždě – kteří byli vždy v seznamu na čelních příčkách - byste tam hledali marně, i když nepochybně jakousi hrozbu představují.
Jak je to možné? Královská zahradnická společnost je totiž ze seznamu těch největších škůdců úplně vyřadila.
)
Škůdci? Ne, vyslanci přírody
S dovětkem, že jsou důležitou součástí zahradního ekosystému, a že vůbec není férové o nich hovořit jako o škůdcích. Světem britských zahradníků to otřáslo podobně, jako kdyby katolíci zjistili, že Ježíš byla ve skutečnosti žena a černoška k tomu. RHS samozřejmě k té radikální změně dodala hned několik vysvětlení.
Předně uvedla, že na ostrovech žije 44 druhů slimáků, ale jen devět z nich se živí rostlinami na zahradách. Opatření vedená proti těm devíti ale dost hrubě decimovaly i těch pětatřicet dalších druhů, které se držely od záhonků se salátem v uctivé vzdálenosti. Dále v RHS doplnili, že slimáci jsou vlastně frajeři, kteří se živí odumřelými listy, recyklují živiny a vůbec přispívají k rozkladu organických látek. A sami jsou důležitou potravou pro další hosty zahrady, jako třeba ptáky a ježky.
)
V zahradničení, které je šetrné vůči přírodě, mají slimáci (a hlemýždi) své nezastupitelné místo. Udržet zdravý ekosystém zahrady znamená nechat slimáky žít.
To otřásání s duchovními obzory zahrádkářů tím neskončilo. V prohlášení RHS dokonce zazněly věty – pro někoho kacířské, ale přesto hodné tesání do kamene – „Slimáky, mšice, housenky a další bezobratlé, kteří požírají rostliny, z našich zahrad nikdy nevymýtíme - jejich existence koneckonců vznikla už před zahradou samotnou - a naše pozemky jsou díky nim o to živější a cennější.“
A aby toho nebylo málo, uvedla RHS i to, že: „Jsme si vědomi role, kterou zahrady hrají v podpoře biodiverzity, a proto již nebudeme označovat žádné volně žijící živočichy v zahradách jako škůdce.“
Místo toho se bude více přihlížet k roli, kterou hrají zrovna ti slimáci, mšice a housenky ve vyváženém zahradním ekosystému. A bude se klást větší důraz na to, aby se jim postarali lepší a pozitivnější vykreslení.
)
Marný boj anebo přizpůsobení se?
RHS se přitom nezříká odpovědnosti za minulost a nepopírá, že těch hubených bezobratlých „škůdců“, často přímo na popud jejich odborníků, už byly za dlouhá desetiletí tuny. Ale časy se prý mění. „V době klimatické krize a krize v oblasti biodiverzity je nyní čas, abychom s grácií přijali, ba dokonce aktivně podpořili, více tohoto života na našich zahradách," dodávají odborníci z RHS.
Toho hmyzu, který byl dosud „hanoben“ jako škůdci, je povícero druhů. A dost často je možné využívat jeho přirozeného chování jako ochrany proti dalším škůdcům (kterým se už tedy nemá říkat škůdci). Například když na své zahradě vytvoříte prostor k životu ptáků, zázračně se tím zmenší váš problém s housenkami. O mšice se dokáží s chutí sobě vlastní postarat berušky…
)
Což činí spoustu dosud populárních postřiků, insekticidů, nadbytečné. Otřes britského zahrádkářského světa se tak rychle přenesl do vesmíru výrobců postřiků. Protože jak už bylo zmíněno, slova Královské zahradnické společnosti mají skutečně váhu.
Co si z toho vzít, překopírovat a zužitkovat u nás?
Je minimálně ke zvážení, že proces hubení „škůdců“ na našich zahradách nám moc nejde. Protože se každý rok stejně vrací. A když se škůdců skutečně jednou zbavíme, je to za cenu toho, že jsme museli vyhubit i všechno okolo. Což se nedá považovat za vítězství.
Možná by se tedy vyplatilo po těch generacích marného boje hodit ručník do ringu a připustit, že to se škůdci není zase tak divoké a do zahrady vlastně patří.
)
Jak na slimáky podle RHS
Pokud mají britští zahradníci se slimáky trable, nabízí se prý řada etičtějších postupů, jak je šetrně a nenásilně odstranit.
Slimáci milují mladé, zranitelné sazenice. Proto přesazujte odolné sazenice vypěstované v květináčích, a ty pak můžete chránit pomocí krytů.
Slimáci jsou skvělí pomocníci v kompostu, kde přispívají k rozkladu. Proč tedy nevyrazit s baterkou ven za vlahého večera a nevybrat slimáky do nádoby ručně? Ty pak můžete umístit buď do kompostu, kde budou hodovat na veškerém zahradním odpadu.
Proč nevykopat jezírko, abyste podpořili žáby, které za vás slimáky zlikvidují, aniž byste se museli obviňovat z toho, že jim nastražíte jedovaté granule nebo je utopíte v pivu?
Hrabáním půdy a odstraňováním spadaného listí během zimy můžete ptákům umožnit, aby se na obnažených vajíčkách slimáků najedli.
Zdroj: CountryLiving.com, Guardian.com, DailyMail.co.uk, RHS.org.uk, GardeningETC.com
