V loňském roce jsme zaspali a mšice nám zničily úrodu třešní. V době, kdy se třešně sklízely, ještě nepanovala silná horka a sucho, aby do úrody třešní nepříznivě zasáhly, jako se to stalo jabloním a hrušním. Těch se mšice prakticky nedotkly, stejně jako rybízů a angreštů. A proč by taky, na třešni dostaly nadbytek prostoru, až jsme měli strach, že ji zcela vysají, zničí. A to mšice skutečně dovedou. Přitom stačilo jediné – během března a nebo alespoň začátkem dubna použít účinný postřik.
Mšice jsou paraziti, kteří dovedou napáchat obrovské škody, byť jsou zcela miniaturních rozměrů. Jasně dokazují, že právě parazitické organismy všech forem jsou a byly v historii života této planety nejúspěšnější. I lidé ví o parazitismu své v mnoha jeho formách a nijak se ho neštítí. Ovšem s parazity, kteří ničí naši úrodu, okrasné rostliny, domácí mazlíčky, nás samé a i s mnoha, kteří devastují přírodu kolem nás, se snažíme bojovat. Jak?
Pokud necháme mšice na některých rostlinách přemnožit - což zvládají velmi rychle, protože mšice mají zvláštní způsob rozmnožování - je již většinou na účinné zásahy pozdě. A právě nejúčinnější jsou postřiky nyní! Ještě před rozpučením dřevin a nebo rozkvětem – v předjaří či na začátku jara. Zasáhnout můžeme samozřejmě i později, ale o to více nás to bude stát úsilí i financí a navíc riskujeme zamoření plodů použitými přípravky, pokud se nerozhodneme pro šetrnou cestu biologickou!
S jistotou můžeme říci, že mšice je jednoznačně úhlavním nepřítelem všech zahrádkářů a zahradníků. Samozřejmě existují kromě tradičních chemických přípravků i alternativní, biologické způsoby ochrany proti mšicím – například tabáková voda, slunéčka apod. Ovšem tyto prostředky jsou účinné jen do doby, než se mšice přemnoží. Pak už opět zabere jen chemie, ovšem v tu dobu již není šetrná, především pak vůči zrajícím plodům ovocných dřevin.
Mšice
Předjarní a jarní chemické postřiky
Proti mšicím bojujeme chemickými postřiky, které jsou sice silně agresivní, ale zaručí účinek (např. Pirimor, Talstar, Torant, Mospilan, Decis Flow a pro pokojové rostliny například insekticid Perfect Plant). Jejich užití je možné po celou sezónu, ovšem nejúčinnější je právě, jelikož vajíčka mšic přezimují na dřevinách a rychlost růstu jejich populací je obrovská. Spojit nyní můžeme tato opatření s odřením borky a jejím spálením. Při postřiku musíme být důslední, beze zbytku prostě postříkáme celý strom. Zapomenout nesmíme na ochrannou roušku, brýle, rukavice a nejlépe i gumový oblek. U vyšších stromů je postřik poměrně obtížnější, jelikož na úroveň výšky stromu či nad ni se nedostaneme, ale si prostě poradit musíme. A pozor – při přemnožení je třeba přípravky střídat! Obvykle zahradníci začínají Mospilanem či Pirimorem a ke střídání přípravku přistupují, pokud se zdá být boj nedostatečný a nebo vyloženě marný.
Předjarní chemický postřik ovocných stromů
Biologické postřiky na mšice
Jde o insekticidy na přírodní bázi, které však používáme až později, ve fázi listů, po odkvětu. Tyto přípravky neobsahují agresivní chemikálie. Používá se například ředěná (1:10) jícha z kopřiv (zraje 4 až 6 týdnů), která je zároveň i výborným listovým hnojivem, nálev z tabáku a také přípravky, které si můžeme zakoupit. Stačí se poradit se zkušeným zahradníkem. Mnohé jsou též kombinované s listovými hnojivy (podobně jako přírodní kopřivová jícha). Avšak pozor – tyto přírodní přípravky proti mšicím mohou zabrat pouze při menším výskytu mšic! Při radikálním zákroku jsou nám k ničemu.
Ochrana rostlinami
Pomoci může i správný výběr květin a bylinek. Vysazení těch správných druhů zmenší pravděpodobnost, že se mšice objeví. Doporučují se afrikány, které svým pachem mšice odpuzují. Vyzkoušet můžeme i lichořeřišnice, které též chrání před vlnatkou krvavou a plísní bramborovou, ale i bazalku, mátu, meduňku, či šalvěj lékařskou a další druhy. Ovšem nespoléhejte se na to, že právě mšice odradí už jen pouhá vůně sousedících rostlin. Jde jen o jedno z řady opatření!
Postřik ovocného stromu po odkvětu
Predátoři mšic
Predátoři mšic jsou velmi účinní, ovšem při přemnožení mšic už mnoho nesvedou ani oni. Velmi účinné je slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata), zlatoočko (Chrysopa vulgaris), parazitická vosička Aphidius colemani a dravá mšicomorka. Tyto dravce lze i zakoupit, pokud je však v zahradě máte přirozeně, buďte za ně rádi. Larvy slunéčka sedmitečného si můžete opatřit samozřejmě snadno i v jarní přírodě: odchytněte si je do krabičky a nasaďte do zahrady. A pozor – pokud vidíte na větvích a listech obalených mšicemi mravence, nepřináší vám to žádnou výhodu – pouze mravencům. Některé druhy si totiž dovedou mšice chovat a využívat jejich sladkou, lepkavou šťávu. Mravenci vám se mšicemi prostě nepomohou.
Ochrana interiérů resp. pokojových rostlin
Mechanická ochrana interiérů před zavlečením mšic na pokojové rostliny představuje instalaci ochranných sítí do oken a dveří. Dalším způsobem je postřik právě donesených, zakoupených pokojových rostlin proti mšicím. Ochranné sítě můžeme nakonec instalovat i do skleníku.
Termínem mšice je kromě jednotlivých druhů mšic označován i celý rod a také nadčeleď. A mnohé druhy dokonce ani nemají odpovídající český název. Navíc se výraz mšice používá nepřesně i u jiných druhů, byť jsou mšicím podobné. Ze známých cca 3000 druhů mšic přitom žije ve střední Evropě cca 850. Proti mšicím je třeba zakročit, jakmile se objeví na rostlinách a proti jejich přezimujícím vajíčkům ještě dříve, před vylíhnutím v dospělce. Snad s výjimkou mšic na bezu černém, kterými nejsou ostatní rostliny v zahradě napadány. Kromě toho, že mšice rostlinám silně škodí, přenášejí na ně i různé choroby – především virové. Včasný zásah proti mšicím je prostě nezbytný!
Jak poznáme napadení rostliny mšicemi
Samozřejmě už jen tak, že na nich mšice fyzicky jsou a to často až v neobvyklém množství, stačí se podívat na spodní strany listů. A že jsou vidět, byť jde o miniaturní tvorečky. Příznaky jsou však i další. Listy rostlin jsou povadlé, zkroucené, bez života, ztrácejí barvu. Mšice z rostlin vysávají šťávu a naopak listy zalepují svými lepkavými, sladkými exkrementy, čím rostliny doslova dorážejí! Výskyt mšic též poznáme podle hojnějšího výskytu mravenců na rostlinách, kteří si zde mšice chovají. Přemnožení mšic pak poznáme také podle mazlavého černého povlaku na listech.
 - zaručený predátor mšic)
