Že se staré dobré časy nevrátí? Na to majitelé pozemků v italské vesničce s dost neitalským jménem, Enneberg, myslet nechtěli. Proto si tu nechali navrhnout bydlení, které jakoby kopírovalo výrazné rysy zdejší stavební minulosti. Ale moderním způsobem.
Fasádu už jste zajisté viděli z rozličných materiálů, různých barev, textur a struktur, zateplovanou i bez zateplení. Ale fasáda z prachobyčejného roští, které se válí všude po lesích? Sauna s útulnou pojmenované Rošťák patří k experimentálním projektům zkoumajícím minimalistické stavební metody a zároveň různé úrovně poskytovaného komfortu.
Milujete víno a vinice? Slunné jižní svahy, na kterých dozrávají plody pozdějšího zlatavého, nebo naopak rudého moku, který rozveseluje ducha i mysl? Vinná réva, to není jenom teplý jih Moravy. Taková oblast existuje i v Čechách, rozprostírá se v Polabí. Co třeba si na takovém místě odpočinout, užít si saunu, osvěžit se, nalít si sklenku místního vína za soumraku a přespat? Malá chatka (útulna) Veritas u vinice a řeky s letním kinem a saunou k tomu přímo vybízí. Až lechtivě soukromě.
Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
Původní historický objekt se stodolou měl tvar písmene L a uzavíral se klimatickým podmínkám místa. Na silně větrné parcele musel být chráněn především od západu. To si dům zachoval i po přestavbě. Vznikl však rekreační objekt, který velkoryse využívá bezrámové skleněné plochy, jimiž proudí do interiéru spousta světla, ale také poskytují nádherné výhledy do okolí. V interiéru se díky tomu v čase mění obrazy.
Původní typizovaná chata ze 70. let 20. století už majitelům nevyhovovala, proto oslovili česko-francouzskou architektku Gabrielovou Královou, aby navrhla chatu novou. A hlavně ze dřeva. Takovou, která odkáže na lokální stavební principy a do prostředí lesa dokonale zapadne. Přesto se chata liší od okolních, prostě je nová. Vlastně můžeme říci: šumavská chata na francouzský způsob. Navržena totiž byla ve Francii, ve studiu Les Archinautes.
Řekněme, že patříte k těm šťastným, kteří disponují rozsáhlým zastavitelným pozemkem někde uprostřed liduprázdné divočiny. A vy byste to své štěstí rádi korunovali tím, že si tam chcete postavit chatu. Nebo rovnou dům. Nic okázalého, ale jinak docela přiměřeného, moderně zatepleného. Jak dlouho to asi může od plánu k realizaci trvat?
Poustevna (neboli také eremitáž) je obydlím poustevníka, součástí poustevny přitom někdy bývala i kaple. Poustevny kdysi stávaly na odlehlých místech, v době, kdy poustevnictví bylo naprosto běžnou záležitostí. V té době se některé poustevny dokonce stávaly významnými poutními místy, která se později rozrostla o klášter, kostel a jinou podobnou stavbu. Původně si poustevníci stavěli tato jednoduchá obydlí sami, především v baroku pak poustevny byly cíleně budovány panstvem, šlo o romantickou módu. Poustevna, o které je ale tento článek, vznikla nyní. Proč? Inu, kvůli poustevnictví.
Nikdo po vás samozřejmě nechce, abyste si koupili kus deštného pralesa, a v něm z bambusů začali budovat své vlastní útočiště. Projekt Trillium je spíš ukázkou, čeho je možné dosáhnout, když popustíte uzdu své fantazii. A když vyměníte konvenční stavební materiály za obnovitelné, přírodní. Když se vzdáte pravidelných linií a nahradíte je organickými křivkami, otevřou se před vámi úplně nové stavební dimenze.
Znáte to i vy doma. Dlouhé roky schraňujete různé materiály a pak už je toho obrovská hromada. Ale jak se najednou hodí. Je to už dávno zadarmo a vy nemusíte tolik platit. Přesně tak to udělal investor, když se rozhodl postavit si svůj lesní ateliér. A nebyl jím nikdo jiný než sám architekt, který objekt navrhl.
V Krkonošské ceně za architekturu 2024 zvítězila horská chata Bučina v Malé Úpě. Zadáním investora bylo vytvořit dokonale funkční, kompaktní budovu pro správce lyžařského střediska v intravilánu obce Horní Malá Úpa. A jelikož správce musí být na svazích kdykoli v sezóně k dispozici, měl by to mít na pracoviště nejen kousek, ale měl by se v místě cítit dobře po veškerý čas. I v době klidu, odpočinku. Což se povedlo.
Obytné rekreační posedy určené k pozorování přírody a přespání již nejsou delší dobu žádnou novinkou. Staly se dokonce oblíbenou investiční příležitostí pro takzvaný glamping. S jejich instalací je však spojena spousta problémů. Proto také první z výrobců obytných posedů umístil na svůj web speciální rubriku, kterou nazval Pankáčův průvodce stavební galaxií.
Chatka pro ideální dovolenou vypadá trochu jinak, plánujete ji trávit ve dvou. Anebo, má-li sloužit k pobytu vás i vašich dětí. A co teprve, když k tomu ještě přiberete prarodiče. To už chce pořádnou chatu, aby se tam všichni vešli. Trojgenerační chata s panoramatickým výhledem na jezero Catchacoma to ale ustojí.
Malá chata nad Sušicí se vlastně dá nazvat domem- plotem, z domu totiž přechází ve stejném stylu, jakým byl vyřešen dřevěný obklad chaty, dřevěné plaňkové oplocení. Soukromý prostor je tak na štítové straně chráněn před zvědavými zraky kolemjdoucích. Vlastně je zvenčí na první pohled těžké poznat, kde končí chata a začíná plot. Směrem do krajiny je však prostor zcela otevřen a chata shlíží z kopce do údolí, na město a šumavskou přírodu. Nijak se ale nepyšní, jedině svým ochranným nátěrem.
Touláte se rádi naší přírodou? Nemusíte si nutně, třeba za nepřízně počasí, stavět stan, ukrývat se v houští pod hustě olistěným stromem, nebo platit ubytování. Lesníci staví po celém Česku útulny. Zatím je jich 31 a najdete je ve všech krajích země. Každá útulna má dokonce své jméno, přespat tedy můžete třeba v Brance, Švábce, Říčkách a U Marušky, nebo Pod Špičákem, v Bítově, Tomšově Mlýně, Nýdku a Pařížově. Co k tomu potřebujete? Dobrý spacák a za teplého počasí stačí i obyčejná deka, nebo vaše oblečení.
Hotely, penziony, apartmány, ubytování. Velmi často jde bohužel především jen o drahé přespání. Kdo však hledá, najde. Ve světě jsou i velice zajímavé ubytovací možnosti, které nadchnou neobvyklými zážitky, architekturou i místem. Co třeba ubytování mezi mořskými rybami, nebo v ledu? Na lodi plující na skále nad zátokou, nebo zavěšeni mezi stromy a třeba rovnou v létajícím talíři? Nakonec představíme i plánovaný největší hotel světa, ve kterém nikdy nikdo nebydlel a ani nemohl.
Okolo ani noha, jen hluboké lesy. A ty to nikomu nepoví. Taková míra přírodní anonymity může svádět k různým myšlenkám. Architekty ze studia Quinzhee Architecture ovšem vedla k naprosto praktickým experimentům. Díky izolovanosti stavební parcely si mohli dovolit navrhnout odvážné konstrukční řešení, které by v zástavbě jiných domů asi jen tak neprošlo.
Během pandemie covid-19 se rozhodli, že tísnit se dál ve městě nemá cenu. Život v dotyku s přírodou jim voněl o dost volněji. A tak si koupili bezmála pětihektarový pozemek, usazený v lesnaté a horské krajině. S tím, že si tu nechají postavit dům ve stylu stodoly.
Pošmourná rána k lesům v okolí Margaretville patří. Stejně jako podmračná dopoledne, deštivá odpoledne a mlhavé večery. Krajina tu působí melancholicky, ale to neznamená, že by nebyla zajímavá. Když totiž dokážete v té kompozici dokreslené počasím vytvořit přívětivé bydlení, rázem vše působí hřejivěji.
Vybydlená chata ze sedmdesátých let, jen naoko ztracená v hlubokých lesích. A k ní teď šikovní architekti přimysleli novou část, která těží z umístění stavby mezi stromy, a také z původního naznačeného profilu střechy. Jak? Tím, že vytváří zajímavě zdvojenou konstrukci s rámem typu A.
