Činampy (v originále chinampas) jsou plovoucí zahrady nebo spíše umělé ostrůvky, které vynalezli staří Aztékové. Jde o důmyslný systém, jak zúrodnit vodní plochy. A je využívaný i dnes.
První činampy vznikaly pravděpodobně v jedenáctém nebo dvanáctém století našeho letopočtu na území obývaném Aztéky, jmenovitě v Mexiku a Střední Americe. V místních mělkých jezerech či mokřadech obyvatelé vybudovali síť malých, úzkých ostrůvků, které sloužily pro pěstování plodin.
Tvůrci pak okraje ostrůvků zpevnili tím, že do nich sázeli stromy: vrby nebo tisovce mexické. Ty pak svými kořeny dokázaly celou stavbu udržet po staletí.
Mezi jednotlivými ostrovy byly ponechány kanály, dostatečně široké pro proplutí kánoe. Ty zajišťovaly přístup vody a lidí, kteří pak půdu mohli obhospodařovat.
Půda se obnovovala pomocí dalšího praktického postupu: sediment ze dna kanálů, který museli pěstitelé (dodnes se jim říká chinamperos) odebírat při jejich čištění, házeli rovnou na ostrůvky. Tato nová půda byla bohatá na živiny.
Tradice vodních zahrad stále žije. A dává obživu
Činampy nejsou jen historickým reziduem. Jak můžete vidět na přiložených fotografiích, některé z nich stále fungují a slouží k pěstování kukuřice a dalších plodin jako je salát, koriandr, špenát, mangold, dýně, petržel, koriandr, květák, celer, máta, pažitka, rozmarýn, kukuřice a ředkvičky).
Vše ale není, jak bývalo. Činampy ohrožuje jak vysychání jezer, tak jejich znečišťování odpadní vodou a průmyslovými chemikáliemi.
Zdroj: The Archeologist, Wikipedia