Nechat záhony odpočinout je dobré především u chudších půd, to však neděláme tak, že bychom je nechali napospas plevelům, jelikož ty vysají ze záhonů živiny stejně jako rostliny kulturní. Pokud již zde nechceme pěstovat žádnou zeleninu, je dobré záhony zrýt, plevele tím zarýpáme do země, aniž bychom museli plít. Poté vysejeme zelené hnojení, které na podzim zaryjeme do půdy. Vhodné jsou luštěniny, luštěninovo-obilné směsky, hořčice, některé aksamitníky apod. Hustě rostoucí rostliny zeleného hnojení zabrání v růstu plevelům a my jimi nakonec půdu účinně obohatíme, zlepšíme její kvalitu a strukturu.
Vynikající je zelené hnojení pro intenzivně využívané zahrady bez možnosti přísunu organického hnojiva. Na druhou stranu to ale není třeba každý rok a můžeme zde vysít či vysadit krátkodobě rostoucí druhy (druhy s krátkou vegetační dobou), což nám v daném roce přinese již druhou úrodu.
Hrách je též luštěninou s krátkou vegetační dobou a proto směle do jeho výsevu. A nezapomeňte na oporu.
Co můžeme v červenci ještě vysít či vysadit na prázdné záhony?
Keříčkové fazole je ideální vysévat v zahradě postupně, čili ve čtrnáctidenních intervalech. Sklízíme pak postupně od poloviny až konce května do podzimu. Posledním možným termínem jejich výsevu je polovina až konec července. Co mráz nespálí, bude do zimy naše.Hrách je též luštěninou s krátkou vegetační dobou a proto směle do jeho výsevu. A nezapomeňte na oporu.
Letní salát vyséváme od půlky července až do půlky srpna. Pro letní sběr se doporučuje vysévat listové saláty, u kterých se neřeže hlavička, ale sklízíme listy po obvodu a středová růžice se ponechává. Listový salát nám poroste do výšky a poskytuje lahodné listy velmi dlouho. V červenci lze též vysít zimní salát, ten do září dobře zakoření, přežije zimu a na jaře nás čeká brzká sklizeň. Z letních salátů se prodávají odrůdy Jupiter, Mars a Saturn, případně celoroční polní saláty Maršálus, Merkurion a Medim (lze využít i pro jarní a podzimní pěstování).
Roketa a polníček jsou druhy, na kterých si pochutnáme za 6 týdnů od výsevu, polníček však musíme vysít nejdéle v půlce srpna, musí být sklizen před prvními mrazíky. V opačném případě musí na záhonu přezimovat.
Roketa a polníček jsou druhy, na kterých si pochutnáme za 6 týdnů od výsevu, polníček však musíme vysít nejdéle v půlce srpna, musí být sklizen před prvními mrazíky. V opačném případě musí na záhonu přezimovat.
Pekingské a čínské zelí je náročné na dusík (pekingské zelí tvoří podlouhlé hlávky, čínské zelí růžici listů). Mají krátkou vegetační dobu a jsou velice zdravé. Konzumní zralosti dosáhnou od výsevu do dvou až tří měsíců, přičemž můžeme sklízet v různých fázích vývoje. Nejlépe je provádět výsev v červenci. Pozor – potřebují bohatou zálivku!
Ředkvičky jsou svou krátkou vegetační dobou notoricky známé, proto můžeme v létě vysévat dlouhou bílou letní ředkvičku, červenou i žlutou, kulatou i podlouhlou, ale i černou zimní ředkev.
Ředkvičky jsou svou krátkou vegetační dobou notoricky známé, proto můžeme v létě vysévat dlouhou bílou letní ředkvičku, červenou i žlutou, kulatou i podlouhlou, ale i černou zimní ředkev.
Špenát též můžeme vysít v červenci až srpnu a sklidíme jej pak na podzim. Nároky na pěstování má minimální.
Letní výsev (od půlky července) též snese červená řepa, karotka, některé odrůdy cuket, listové hořčice, japonské ředkve, mizunu a mibunu.
Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Letní výsev (od půlky července) též snese červená řepa, karotka, některé odrůdy cuket, listové hořčice, japonské ředkve, mizunu a mibunu.
Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com