Co můžete dělat, když do půl hodiny čekáte tornádo

Systém včasného varování a meteorologických předpovědí není na Moravě, v Česku a ani v celé Evropě na tornáda stavěný. Proč? Protože jde o nemile vzácnou událost, opravdu do samé krajnosti nestandardní projev skutečně extrémního počasí, s výskytem nad rámec statisticky zvažované pravděpodobnosti. Na bázi posledních jihomoravských zkušeností z Břeclavska a Hodonínska se ale nedá úplně říct, že by nějaké, alespoň minimální „varování“ nebylo možné. Po zdemolování vesnice Hrušky, stojící jako první zastavěné území v trase, to tornádu k Pánovu, poslední zastavěné oblasti, trvalo přes 40+ minut. Obyvatelé z dalších zasažených oblastí, tedy například z Moravské Nové Vsi, tak teoreticky měli 5+ (u Mikulčic 10+, Lužic 15+ a Hodonína 25+ minut) na to, aby se mohli na příval destrukce nějak připravit.

Ono „nějak“ může mít dost rozmanitou podobu, a z ojedinělého tragického incidentu těžko vyvozovat nějaká praktická doporučení. Ostatně, většina lidí v zasažené oblasti, aniž by k tomu měla potřebnou průpravu, dokázala zareagovat velmi pohotově a hlavně správně. A dá se říct, pochopitelně - s hlubokou úctou a se zármutkem nad tragédií šesti obětí tornáda - že je vlastně jedním velkým zázrakem, jak málo lidí tu vzhledem ke katastrofální devastaci zemřelo. V zasažené oblasti totiž žilo přibližně 10 300 stálých obyvatel, a jako přímé následky byly řešeny řádově „jen“ dvě stovky lehkých a těžkých zranění. Dost na to, aby to přetížilo pohotovostní záchranné služby, navíc pacifikované neprůjezdností všech cest, ale v zásadě nad očekávání málo. Rozsah škod opravdu připomínal kobercový nálet, provedený v 26 kilometrů dlouhé linii.

Co tedy dělat, když máte tu vzácnou možnost vědět půl hodiny předem, co se na vás řítí? Určitě nemrhejte svým časem na zbytečnosti, a soustřeďte se raději na zásadní priority. Zachování nikoliv vlastního nahraditelného majetku, ale nenahraditelných lidských životů. Pokud tedy můžete a víte, co se blíží, okamžitě varujte ostatní (a ať varují ostatní), ať vyhledají „úkryt“. Po tom, co se odehrálo na jihu Moravy 24. června 2021 teď budete mít o dost snazší práci. Protože těm, co jako první volali do světa o stržených střechách, vyrvaných stromech a převrácených autech, nikdo moc věřit nechtěl. Bylo to neuvěřitelné a nepravděpodobné. Vypadalo to jako zbytečná dramatizace, přehánění. Které, jak se ukázalo později, ani zdaleka nepostihovalo mnohem děsivější realitu. 

V daný okamžik skutečně nemá smysluplnou hodnotu volat do televize nebo tetě z Prahy, že se na vás řítí (nebo přes vás prohnalo) tornádo. Tuhle informaci akutně potřebují mít lidé „na trase“ tornáda. Velmi pravděpodobně bude následovat výpadek sítě a elektřiny, takže máte možná poslední možnost, jak někoho telefonátem varovat. Nepromarněte tuhle šanci tlacháním. Je také třeba přijmout plnou odpovědnost za život svůj, svých bližních a těch, kteří se o sebe postarat sami nemohou. Nemohoucích, hendikepovaných, přestárlých, důchodců. Nezachráníte sice celý svět, ale můžete-musíte zachránit lidi kolem sebe. Udělali jste maximum pro to, abyste pomohli ochránit lidské životy a rodiny? V závislosti na své situaci a možnostech pak můžete zachránit zvířata. Psy a kočky, které „do úkrytu“ vezmete s sebou. Drůbeži, králíkům, hospodářským zvířatům můžete dát šanci tím, že je vypustíte ven. 

Ano, je to rozporuplné a kontroverzní opatření. Humánní v těch obrysech, že je nenecháte zemřít pod troskami, a dáte jim místo toho minimální možnost to nějak zvládnout venku. Je to jen minutka času. Připravit vlastní domácnost na tornádo (zvlášť o síle F4 podle Fujitovi stupnice) dost dobře nelze. Nijak. Teoreticky můžete pozavírat veřeje okenic, kterými ale většina domů nedisponuje, nebo zabednit okna. Zatáhnout rolety a žaluzie, abyste omezili sílu nárazu větrem hnaných trosek do okenních výplní. Reálně to ale příliš smyslu nedává. S tornádem totiž do vašeho domu nemusí vletět jen kus větve stromu nebo dopravní značky, ale klidně cizí auto, celá střecha sousedního domu nebo šestitunový kontejner ze skládky. A ty nezastaví nic, žádné bednění.

Je zbytečné jít sbírat prádlo ze šňůry, vytahovat čerpadlo ze studny, uklízet satelit, sundávat květináče,… domyslete si milion dalších takových zbytečností, s nimiž nesmíte ztrácet čas. Jde opravdu o život, o všechno. To, co je mimo dům, tam za pár minut už nejspíš nebude. A přibude tam spousta jiných věcí. To, co je uvnitř domu, nejspíš utrpí zásadní škodu. A ne, znovu, nemá cenu uklízet počítač, televizi, ložní prádlo. Je dost pravděpodobné ne-li jisté, že váš dům přijde o střechu, možná i o druhé nadzemní patro. Proto se v těchto částech obydlí nesmíte zdržovat. S morbidní nadsázkou se dá říct, že tornádo představuje skutečně fascinující podívanou, ale až přijde, musíte odolat pokušení se na něj dívat. Zbytečně byste svůj život ohrozili, a za to sebelepší nahrané video nestojí.

Co naopak zachraňovat? Osobní doklady, rodné listy, dokumentaci k pojištění. Komunikační prostředky (telefon), foťák. Nezbytné léky, které potřebujete, a lékárničku. Zdroj světla, třeba jen obyčejná baterka. Minimální zásoby. Hodí se zmínit, že tornádo se přežene během minut, a byť po něm následuje apokalypsa, není to definitivní konec světa. Nemá cenu vyklízet ledničku nebo stěhovat „do úkrytu“ celé balíky vody. Víc oceníte pevné boty, teplé oblečení a rukavice, protože vás dost dobře čeká noc v sutinách a spousta práce, kterou nechcete absolvovat v pantoflích a županu. Oblečení vás také chrání před poraněním, střepy a podobně. Vypněte hlavní jistič, přívod plynu, připojení vody. Nepřímé následky tornáda mohou mít dost jiskřivou a výbušnou povahu.

A konečně, co má být oním zmiňovaným úkrytem? Stabilní, pevná prostora, která se nachází výškově nejníže. Ideálně sklep nebo dobře vybetonovaný suterén. Pokud jím vaše obydlí nedisponuje, hledejte pevnou místnost bez oken. Může to být koupelna, chodba. Všechny místnosti po obvodu stavby jsou nebezpečné. Ve vícepatrových budovách musíte zamířit do přízemí, a pokud to není možné, zdržujte se ve středu objektu. Když se nacházíte v obydlí bez základů, srubu, v mobilheimu nebo zahradní chatce, nejste v bezpečí. Úkryt musíte vyhledat ve stavbě s pevnými základy. Pokud jedete v autě, jeďte pryč správným směrem (k nejbližší budově s pevnými základy). S tornádem o rychlosti 70-90 m/s se závodit nedá. V úkrytu zužitkujete nějaký dodatečný kryt: zalezte třeba pod stůl. 

Pro shrnutí zúžený časový itinerář: půl hodiny před tornádem řešíte lidi okolo, od dvaceti minut zajištění bezpečnosti pro své nejbližší, v posledních deseti minutách absolutní minimum přežití. A jestli se náhodou umíte modlit, možná není od věci to v poslední minutě vyzkoušet. Jen tak pro jistotu.

Vydržte, než se to přežene. Nástup tornáda ohlásí těžko popsatelný ryk a lomoz, ohlušující a konstantní kravál, temně hučivý. Jako by někdo házel nákladními vagony o zem, projíždělo těsně kolem vás metro a do toho startoval Boeing 747. Nebojte, nebude to trvat dlouho. V horizontu 5-10 minut nejspíš bude po všem. Viděno čistě materialisticky, bude doslova po všem. Co dál? Rodinu a blízké prozatím ponechejte v relativním bezpečí a zkontrolujte situaci. Dávejte si dobrý pozor na střepy, ostré plechy, hřebíky. Padající suť, sesouvající se stěny, padající tašky a trámy. Na dráty, které mohou být pod proudem. Na úniky plynu ze sousedních domácností. I když by to chtělo na uklidnění aspoň karton cigaret, nerozdělávejte oheň. 

Zjistěte, jak jsou na tom ostatní. Poskytněte jim pomoc. Snažte se nepropadnout šoku, což se vám nejspíš nepovede. Kontaktujte složky záchranného systému. Pokud nikomu v okolí nehrozí ohrožení života a vypadá to, že už je opravdu po všem, začněte s dokumentováním škod pro pojišťovnu. Nepropadejte skepsi. Přežili jste, a to není zrovna málo.