Co potřebují zahrady po teplé a suché zimě? Rady pro zahrádkáře.

Doporučení zahrádkářům

Zahrádkářům můžeme jen doporučit, aby zatím s výsevem a výsadbou příliš nepospíchali a pokud ano, je vhodné využít pařeniště a skleníky. Skleníky by se měly stejně jako pařeniště pohnojit výhřevným hnojivem – ideálně kombinací koňského a ovčího hnoje smísených s kompostem. Pokud na záhonu zůstaly přezimující plodiny, je třeba nezapomenout na vydatnou zálivku, stejně tak je třeba zalít stromy a keře, především ovocné dřeviny. Mírná zima též vyčerpává půdu, nezapomeňte proto na jarní hnojení, kdy je třeba zapravit do půdy především dostatek dusíku - pokud jste samozřejmě důkladně nepohnojili na podzim organickým hnojivem zároveň s podzimním rytím záhonů. Jestliže jste na zahradě zakryli (např, chvojím), obalili textilií či jinak zajistili ochranu choulostivějších rostlin, doporučujeme tuto ochranu ještě ponechat. Nečekané noční a ranní mrazy by ještě přece jen mohly napáchat mnoho škod, i když si jaro letos vyhrnuje rukávy už od ledna. Nezapomeňte též na pohrabání trávníku, jeho pohnojení (především dusíkatými hnojivy), vertikulaci a vydatnou zálivku - sucho mu neprospívá nejen za horkých dní. Přihnojení si nakonec společně s vydatnou zálivkou nyní zaslouží i stromy a keře (a nejen ty ovocné) - letošní zimu si prostě příliš neodpočinuly. Vyloženě ideální je letos konec zimy a brzký nástup jara k řezu dřevin (ovocných, okrasných, i živých plotů), ovšem třeba meruňky už v teplejších oblastech vykvetly a na řez je poměrně pozdě. Jinak ale upravujte dřeviny řezem, dokud to jde.

Za jakých podmínek může letošní teplá zima pomoci úrodě?

Mírná zima může dokonce přinést i lepší úrodu, pokud však konečně zaprší, plány pěstitelů nezkříží mrazíky a pokud pěstitelé použijí účinné způsoby boje proti chorobám a škůdcům, v jejichž případě se předpokládá přemnožení. Někteří pěstitelé se též uklidňují porovnáním s loňským rokem, kdy se zima neskutečně protáhla, očekávají proto letos lepší úrodu právě v souvislosti s mírnější zimou.

Ale pozor - jarní ochlazení, které přišlo poslední dva roky za sebou, způsobilo nedostatek včel a třeba úroda pak klesla až na pouhých 30% optimálního stavu. Někteří pěstitelé zkrachovali a jiné udržely nad vodou jen dotace.

Ovšem třeba bramborám výsadba do suché půdy vyloženě prospívá. Teplá zima by též mohla prospět řepě, ale ta už se u nás tolik nepěstuje. A skutečně vysušenou půdu dokazuje i fakt, že za teplé zimy bez sněhu a deštů půda zároveň rychleji „vysychá.“ Kromě brambor prospívá tento stav též ozimé řepce a pšenici. Lze očekávat, že fenomén „žluté země české“ se bude opakovat i letos a to opět z důvodů ekonomických, které v zemědělství vždy souvisí i s počasím.

Pozor však - zatímco loni byla kapacita půdy v této době naplněna vodou z 90 procent, letos je to jen 60 procent. A některé ozimy už začaly lokálně zasychat. Nyní prostě musí začít pršet a nesmí mrznout. 

Teplá zima a škůdci

Zahrádkáři a zemědělci se též obávají přemnožení rozličných škůdců, kteří tak budou na jaře masivně napadat rostliny. Obzvláště v těch případech, kdy zemědělci osejí pole příliš brzy, hrozí likvidace úrody škůdci. Za teplého počasí se kromě škůdců živočišných množí plísně a choroby, které prostě letos nezahubil mráz. Problémy očekávají zemědělci především tam, kde je upřednostňováno bezorební hospodaření, jelikož v posklizňových zbytcích (cca 15 cm hluboko) vegetují myši. A ty budou mít letos díky teplé zimě nejméně o generaci více. Výborně se daří též krtkům, které nemá rád žádný zahrádkář – nejen zemědělci.

Riziko chladných nocí a teplých dní

Velké riziko též představují značné teplotní rozdíly. Noci, kdy jsou teploty mírně či hlouběji pod bodem mrazu a naopak velmi teplé dny skutečně neprospívají hospodářským plodinám. Zemědělci a zahrádkáři mají raději zasněžená pole a rtuť teploměrů stabilně mírně pod nulou. Obzvláště pro ozimy je toto střídání teplot nebezpečné. 

Sucha a mrazů se obávají ovocnáři

Dřívější probuzení přírody logicky zaznamenali i ovocnáři. Již nyní očekávají například ovocnáři na jižní Moravě rozkvetení raných odrůd meruněk. Na druhou stranu je ale též velmi sucho díky absenci sněhu i deště. A to je velmi nebezpečný koktejl. Pokud by nyní přišly mrazíky, začne klesat úroda. Pokud bude teplota jen pod nulou, nebude problém velký, ale pokud klesne na -4 a více stupňů, může být úroda nakonec nejnižší v historii. A například v roce 2011 poškodily mrazíky na začátku května 3/5 veškeré ovocnářské úrody.

Nedostatek vláhy již nyní ovlivňuje nové výsadby. Nejsme zemí s vybudovanými zavlažovacími systémy na polích (až na výjimky), ale ani v sadech.

Nedostatku vláhy se bojí i pěstitelé zeleniny

Bez vody zeleninu prostě pěstovat nelze. A i v případě, že jsou někteří zelináři vybaveni zavlažovacími systémy, ještě se je obávají spustit. Nad ránem ještě bývá až několik stupňů pod nulou a poškození zavlažovacího systému by bylo obrovsky nákladné. Musí proto čekat, ale ozimá zelenina potřebuje vláhu už nyní. A to zoufale.

Strach mají i vinaři

Předloňské sucho a jarní mrazy se podepsaly i na produkci vinné révy a to samé se může opakovat i letos. Nynější sucho je navíc rizikem pro novou výsadbu. Starší vinná réva má hluboký kořenový systém, ale nová výsadba si bere vláhu z povrchu. 

Očekávaná populační „exploze“ divokých prasat

Přemnožení divokých prasat je skutečně reálnou hrozbou. Díky extrémně teplé zimě mají ideální podmínky k rozmnožování. Přitom se předpokládá, že budou prasata masivně ničit polnosti, obzvláště oseté a osázené pozemky lemující lesy. Jelikož má zvěř nadbytek přirozené potravy, chodí méně ke krmelcům, což je na druhou stranu zase jinou stinnou stránkou situace, protože právě v krmelcích dostávají speciální krmné směsi s příměsí léků. Přemnožená a neléčená divoká prasata tak mohou přenášet nemoci –například prasečí mor – kterými mohou být nakaženy i chovy prasat domácích. A pokud by se to skutečně stalo, budou doslova vybíjené celé chovy prasat domácích. Dalším rizikem je například trichinelóza, která je přenosná i na člověka – konzumací masa. Podle odborníků též představují přemnožená divoká prasata i značné riziko pro turisty včetně houbařů, prostě je mohou napadnout obzvláště bachyně chránící mladé. K účinnému lovu divokých prasat by navíc myslivci nyní potřebovali sněhovou pokrývku a ta se nekoná. Mírná zima dokonce ani neušetří myslivcům za krmivo, jelikož se jím museli před zimou předzásobit a to má ovšem jen omezenou trvanlivost.  

Teplá zima pomohla sportovním rybářům, ale bojí se jí chovatelé ryb

Sportovní rybáři si díky teplé zimě prodloužili sezónu a na povolenky se prý stojí doslova fronty. Teplá zima též usnadnila rybářům práci s neustálým prosekáváním ledu (provzdušňovacích otvorů) – bez přísunu kyslíku ryby v rybnících a jezerech nepřežijí. Chovatelé ryb jsou ale naopak znepokojeni, jelikož s teplotou vody je spojena určitá hibernace ryb a v době, kdy mají být převážně kapři ve vytlučených jamách a bahně, jsou naopak aktivní. A kapr nyní skutečně bere. Ovšem pokud by nyní přišlo nečekaně chladné počasí a rybníky by zamrzly, nastal by chovatelům ryb velký problém. Jestliže jsou ryby v pohybu, spalují, co naberou a právě nečekaný a opožděný příchod zimy by způsobil, že se už ryby nezklidní a přitom již mají spálenou energii. Nelze tedy vyloučit, že by ryby začaly hromadně hynout. A oslabené organismy těch přeživších by pak byly na jaře náchylnější k nemocem. 

Zdroje: www.denik.cz, zpravy.e15.cz, www.idnes.cz, www.apic.cz, www.slunecno.cz, hobby.idnes.cz, www.shutterstock.com