Dům je neoddělitelný od okolního prostředí. A proto by se měl pragmaticky starat o to, aby přírodní složku kolem sebe nepoškozoval, nanejvýš rozvíjel. Taková idea stála za zajímavým rodinným eko-domem z polské Gliwice.
Ze stavby rodinného domu s rozlohou 189 metrů čtverečních racionalita a pragmatismus propočtů přímo čiší. Její dispozice vychází z geometrických řešení, které očesávají architekturu až na dřeň nabízené funkce. Výběr materiálů, kontrola nad vnitřním prostředím, zonace místností, technologické prvky i celkově kompaktní tvar, to vše tu bylo předmětem rigorózního rozvažování a plánu. Hned druhým dechem se musí dodat, že se to vyplatilo. Zachováním konzistence funkčního systému se podařilo snížit potřebu celkové využitelné energie domu na 40,79 kWh/m2 za rok.
Kolem louka, za zády les
Budova sousedí s orným polem, loukou a z jižní strany, trochu z odstupu, pak s lesem. Krajina není obhospodařována intenzivně, zachovává si velmi uvolněný ráz. Takže aby si obyvatelé mohli užívat okolí, snažili se architekti sladit rozmístění velkých zasklení na jižní straně, pochopitelně s nadřazeným předpokladem energetické úspornosti domu. Aby to fungovalo, využili hlubokou část zastřešené terasy z jižní strany, která má dům chránit před přehříváním během letních veder. Terasa se tak mírně překlenuje nad otevřený prostor, a vytváří tak velmi ostrý předěl.
Dům prohřátý sluncem
Úvahy o celkové energetické bilanci se promítly i do dalších plánů. Vzhledem k nutnosti zachovat dobré parametry izolačních příček byly všechny „tmavé“ místnosti umístěny na severní straně. Z jižní strany jsou proti tomu umístěny místnosti pro delší pobyt: obývací pokoj, dětský pokoj, ložnice a pracovna. Všechny mají velké posuvné dveře, které poskytují možnost východu z každého pokoje na společnou terasu. Výrazné prosklení zároveň umožňuje pasivní příjem tepla v zimním období, kdy je slunce relativně nízko nad obzorem a sluneční paprsky dopadají skrz zasklení přímo dovnitř domu.
Jedna věc je teplo pasivně získat, druhá pak aktivně jej neztrácet. Dům tomu napomáhá jak izolacemi, tak celkovou orientací. Architekti se rozhodli jsme uzavřít kratší strany terasy stěnami, aby převládající východo-západní větry vanoucí v otevřeném prostoru neochlazovaly prosklenou jižní fasádu. Podstatnou roli tu hraje instalované tepelné čerpadlo s rekuperací, které točí ohřátý vzduch. Díky použití technologie prefabrikovaných střešních vazníků se na jižní a severní straně podařilo vytvořit hluboké arkády, bez nutnosti dalších podpůrných prvků.
Výmluvná řeč užitých materiálů
Architekti se zaměřili jsme se na kvalitní, zdravotně nezávadné konstrukce a stavební materiály. Díky tomu omezili zbytečné prvky a dokončovací materiály na minimum. Při stavbě domu byly použity především prefabrikované dílce. Nosné stěny jsou z prefabrikovaného keramického kameniva. Střešní vazník byl zhotoven z prefabrikovaných dřevěných vazníků, které je podepřen pouze na vnějších nosných stěnách.
Podlahu izoluje 12 cm silná vrstva z recyklovaného tekutého polyuretanu. Pro zlepšení účinnosti vytápění byla jako dokončovací materiál použita anhydritová podlaha (má vyšší tepelnou vodivost). Pro tepelnou izolaci střechy a podkroví, byla použita celulóza získaná z recyklovaného papíru. Stejný materiál byl použit i jako akustická izolace v příčkách.
Překvapivé dispozice
Interiér Sml.House kolísá od uzavřenosti, charakterizující pokoje řazené podél centrálního koridoru, k nebývalé otevřenosti v místnostech společenských. Ty navíc, díky provedení stěn, připomínají svou syrovostí a šedí stěn spíše velkoměstský apartmán. Což je v silném rozporu s tím, že zvenčí objekt připomíná spíše moderní roubenku-dřevostavbu. Dům jako celek ale neponechává prostor pochybám – je šetrný, úsporný a citlivě zasazený do krajiny, kterou respektuje.
Materiály: blsk. studio
Foto-kredit: Maciej Spiess