Dosud jsou vypláceny takzvané kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů na tuhá paliva novějšími, které jsou zařazeny v lepší emisní třídě. Přitom však nyní webem idnes.cz prolétla informace, že za deset let možná nebudeme smět uhlím topit vůbec. A další výměna kotlů nám prý bude opět dotována. Realita, blábol, anomálie, šok? Těžko říct.
Česko není jen velmocí v konzumaci piva. Na světovou špici jsme se propracovali i počtem rozhleden. Zvláště v posledních letech, kdy se na jejich budování daly sehnat zdroje ze zahraničních fondů, jsme si hodně „polepšili“. Díky horečnatému budování se dnes můžeme pyšnit poměrem jedné rozhledny ku dvaceti pěti tisícům obyvatel. Co naplat, že teď už jich většina chátrá a zdaleka ne z každé je něco zajímavého vidět. Chtěli jsme rozhledny, a tak je máme. Maďaři to ale vyřešili jinak.
První otázkou při výběru foukané izolace pro střechu je materiál. Zvolit izolaci foukanou minerální? Kamennou vlnu nebo skelnou vatu? Zvolit izolaci celulózovou, dřevovláknitou, nebo polystyren? Má smysl uvažovat o jiných alternativách? Vlastnosti materiálu jednoduše definují budoucí funkčnost zvoleného izolantu. A zde bychom měli začít.
Předmětem sanace byly stěny a dno aktivační nádrže v ČOV v Plzni. Jednalo se o cca 3400 metrů čtverečních plochy, která byla poškozena provozními kapalinami, fyzikálním a chemickým působením. Vzhledem k povrchové degradaci stěn a odhalení jemného i hrubého kameniva bylo rozhodnuto, že konstrukce stěn budou celoplošně převrstveny opravnými maltami s krystalizační přísadou, Dno nádrže bylo opatřeno krystalizačním nátěrem. Dilatační spáry v podkladu byly přiznány a následně vytmeleny trvale pružným tmelem na bázi MS polymerů. Všechny konstrukce byly opatřeny hydrofobní impregnací pro omezení vnikání vody do konstrukcí. Některé z přilehlých konstrukcí byly opatřeny ochranným vodou ředitelným epoxidovým nátěrem.
Plné cihlové zdi, to je zpravidla záruka kvality, dlouhověkosti, síly, odolnosti. V zásadě je to ale o pocitech, které si s obydlím spojujeme, než o doložené skutečnosti. Stavba rodinného domu se jich nemusí zříci, ale může jejich potenciálu dosáhnout jinou cestou. Tím, že bude rozvíjet potenciál jiných stavebních materiálů. Třeba udržitelnějšího dřeva.
Luxusní bydlení pro rodinu s dětmi, to je krédo jednopodlažní dřevostavby Model X12, která nabízí dispozice 5+kk a velmi zajímavé rozdělení místností. Na první pohled v moderním slova smyslu tradiční, přesto jiné. Navíc prostornou terasu a na opačné straně šikovně situované automobilové stání u hlavního vstupu do domu. Dům je přitom modulový a lze jej postavit ve velmi krátkém čase a za neuvěřitelnou cenu již od 1 898 000 Kč bez DPH.
Chata, která se umí vyrovnat i s opravdu pořádnou zimou. Takovou, jakou zažijete na březích jezer u kanadského Wentworthu pravidelně. Přesto ale dostatečně útulná na to, aby v ní nalezla zázemí rodina s početným příbuzenstvem, která tu společně tráví svátky a dovolené.
Sezóna zateplování fasád se rozbíhá. Je mohutně podporována dotacemi, a to nejen z programu Nová zelená úsporám. Svou vlastní dotací přispívá i Baumit. Renomovaný výrobce stavebních materiálů se tak po roce opět vrací k podpoře majitelů rodinných domů, kteří se chystají zateplovat fasádu.
První český dům postavený z kombinace podhoubí a dřeva nese jméno SAMOROST a připomíná dvě mladé bedly rostoucí v přírodě. Samozřejmě není vizuální podoba s houbami náhodná. Právě tento svéhlavý sympaťák posouvá ještě nedávné sci-fi do reality. Demonstruje různé způsoby využití podhoubí v udržitelném stavebnictví, například zateplení obvodových zdí z mykokompozitu a nenosné konstrukce domu, stejně jako vnitřní vybavení nábytkem. Mykokompozit eliminuje tepelné mosty, má však i vynikající zvukově izolační a další vlastnosti.
Přání ochránců přírody a památkářů, aby realizovaná obytná stavba nevypadala nově, se překvapivě sešlo s úspornými plány klienta. Ten pro konstrukci záměrně sháněl staviva a střešní krytinu z druhé ruky. A výsledek? Vydařil se báječně!
Jako projektant má dlouholetou zkušenost s navrhováním rodinných a bytových domů, ale také občanských staveb, ve všech stupních projektové dokumentace. Stanislav Bernacík při své práci často pracuje s jednovrstvým zdivem HELUZ, i když přiznává, že k tomuto konstrukčnímu principu cítil zpočátku nedůvěru. Co změnilo jeho postoj a jaké výhody mu HELUZ při projektování přináší?
Obliba tepelných čerpadel v Česku podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stále roste. Nejvýrazněji však v posledních dvou letech. Důvodem jsou především zvyšující se ceny energií i plánovaný zákaz prodeje některých kotlů a kamen. Pro domácnosti i firmy proto tepelná čerpadla představují efektivní, udržitelné, a především úsporné vytápění. Do nedávné doby však byla spojována především s podlahovým vytápěním. Dnes však díky moderním technologiím nachází dokonalé spojení i s doposud neprávem opomíjenými radiátory.
Užitná plocha? Těsně nad 200 metrů čtverečních. Nic takového v jednopodlažním podání obvykle levně neseženete. Díky architektům ale tahle realizace nebyla vůbec nákladná, a přitom ještě šetřila místní přírodu.
Evropským fandům organického zahradničení by se v Kamanuma asi hodně líbilo. V japonské vesnici, vzdálené přibližně dvě hodiny jízdy od Tokia, totiž už několik staletí hospodaří podle duchovních a filozofických principů, které nazývají “Malou Zemí“.
Potřebujete napájet elektrické zařízení v místě, kde není přístup k distribuční síti? Nejvhodnějším řešením jsou elektrocentrály. Jak vybrat tu správnou jsme pro vás již v minulosti sepsali v jednom z našich článků. Dnes se podíváme přímo na předního dodavatele mobilních elektrocentrál společnost HONDA a na to, co je činí tak jedinečnými.
Elektřina ve dne i v noci. Tento slogan dal do vínku svému novému vynálezu tvůrce převratné technologie LUNA SOLAR, která má ambice postavit dosavadní energetiku a její problémy doslova na hlavu. Systém byl s velkým úspěchem představen na letošním veletrhu Aquatherm, kde získal i mnoho ocenění. Více se dozvíte na LunaSolar.cz a hlavně si užijte letošního apríla.
Covid, inflace, války za humny, energetická chudoba – posledních pár let žijeme v turbulentních časech. Co má však stále smysl? Dobře bydlet, úsporně topit, vytvořit si příjemný a pohodlný osobní prostor ve svém domě nebo bytě.
V nadmořské výšce 2566 metrů bychom v Evropě očekávali spíše horskou boudu. Pro kolumbijský region Cota ale nejde o žádný extrém, takové výšky jsou tu běžné. A tak je i zdejší stavba víkendové chaty exotická jen svým provedením. Seskládána byla z přebytků materiálů, které zůstávají po zpracování dřeva na místní pile. Tedy vlastně z odpadu.
Dům s francouzskými okny v dekoru dřeva citlivě reflektuje své okolí, přitom využívá moderní technologie. Co však víc, právě velká prosklená okna nabízí výhledy do krásné zahrady i okolí domu, zároveň propouští dostatek světla do interiéru a skvěle pracují i s teplem. Navíc jsou tato okna velice bezpečná i pro malé děti, bezpečnost přitom lze ještě zvýšit vrstvením fólií nebo kalením. Pak okna odolají i zlodějům.
Největším problémem naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu se ukázali být zemědělci. Tedy ti, kteří se vlastně podílí na klimatických změnách jednou z nejvyšších měr. Problémy se zemědělci začaly ve větším měřítku v Holandsku, kde se jim dokonce podařilo násilnými akcemi (blokace letišť, dálnic, hypermarketů a logistických center, pálení balíků slámy apod.) změnit politickou mapu země. Jenže data jsou neúprosná a jak je vidět, zemědělce není možné přesvědčit, aby se zapojili do záchrany planety a ambiciózních cílů evropských politiků. Ti proto přišli s přelomovým řešením.