Glorióza nádherná (Gloriosa superba) patří do čeledi ocúnovité (Colchinacaceae). Tato popínavá, nádherně kvetoucí rostlina, má špičky listů zčásti protažené v úponky. Dnes roste všude v tropech, ale zplaňuje pouze v místech s výrazným obdobím sucha, kdy její nadzemní část odumře. Vzhledem ke svému tropickému původu a tomu odpovídajícím nárokům ji u nás můžeme pěstovat pouze jako rostlinu pokojovou a balkónovou.
Listy a květy
Ve své domovině dorůstá glorióza až šesti metrů. U nás přezimují v nádobách pouze její kořenové hlízy a k přezimování vyžadují teplotu alespoň 10 stupňů Celsia. Barva listů gloriózy je sytě zelená, tvar vejčitý, vstřícný. Květ je velký, šestičetný, obrácený dolů, s čnělkou zahnutou na stranu. Květy jsou na dlouhých stopkách a vykvétají jednotlivě. Korunní plátky jsou pro změnu obrácené zpět nahoru, na bázi jsou nejčastěji žluté a na špičce červené, málokdy jednobarevné. Květy postupně tmavnou.5 druhů rodu Gloriosa
Glorióza se svými nádhernými květy zcela vyrovná orchideím. V překladu znamená slovo Gloriosa proslavený či nádherný. Známo je 5 druhů tohoto rodu: G. superba, G. simplex, G. carsonii, G. veschuri a G. Rothschildiana, přečemž veškeré pochází z polopouští střední Afriky. Výjimečná je však glorióza nejen svými květy, ale i způsobem pěstování. Zajímavostí je její jedovatost, přičemž obsahuje stejný jed jako naše ocúny, především v hlíze. Afričtí domorodci tento jed využívají k výrobě otrávených šípů.Podmínky pěstování
Glorióza miluje teplo, ne však sluneční úpal při teplotách vyšších jak 35 °C (nejlépe se jí daří na plném slunci až v polostínu). Tato hlíznatá rostlina s popínavým stonkem šplhá pomocí úponů na koncích listů. Vyžaduje proto jakoukoli opěru (žebříček či dráty). Květináč volíme středně velký (12 až 16 cm), jako substrát zcela postačí běžná zahradní zemina. Gloriózu vypěstujeme ze semen či hlízek, ale můžeme si ji též koupit již hrnkovanou. Zálivku má ráda vydatnou a je zcela ideální do zimních zahrad.Pěstování gloriózy ze semen
Semena jsou vejčitá, 3 až 5 milimetrů velká, s červeným oplodím. Jejich dormance je dlouhá (až 2 měsíce po zasetí za stálých podmínek). Výsevní miska musí být stále vlhká, teplotu udržujeme mezi 20 a 25 °C. Jakmile rostlině vyroste 3. list, již bychom měli do substrátu zapíchnout opěru. Po 10 až 12 týdnech od vyklíčení je hlíza dostatečně velká a dovede přezimovat. A pokud se vám podaří opatrně přesadit cca 50 cm vysoký stonek i s vyvíjející se hlízou a kořenovým balem do většího květináče, prodloužíme růst gloriózy o další 2 až 3 týdny a dočkáme se nádherných květů už v prvním roce pěstování.
Kdy vysadit hlízy
Hlízy vysazujeme na začátku dubna nepoškozeným vegetačním pupenem vzhůru, přičemž pupen necháme cca 1 cm pod povrchem půdy. V květináči dosáhneme maximální výšky popínavých výhonů s květy 120 až 180 cm.Pokud rostlinu pěstujeme ze zásobních hlízek, hodí se nám zkušenosti s pěstováním lilií, chovají se totiž stejně a jsou si příbuzné. Původní hlíza se vyčerpá při přeměně asimilátu na květy a na jejím místě naroste nová, ale i více menších hlízek. Jestliže budeme gloriózu pravidelně zalévat a přihnojovat, bude nová hlíza vždy větší a její vegetační pupen (z něhož v příští sezoně vyraší), bude na opačném konci, čili směřuje dovnitř květináče. Pokud bychom tento pupen poškodili, je po rostlině.
Glorióza ukončí vegetaci sebevraždou, tedy jen částečnou
Rostlina ukončí svůj růst na začátku září, zcela přeruší příjem vody, její nadzemní části uvadnou a uschnou (ve své domovině tak gloriózy reagují na začínající období sucha). Hlízky vyjmeme z květináče až po úplném uschnutí nadzemní části. Vytřídíme je podle jejich zdravotního stavu a velikosti, umístíme do sklenice a zasypeme suchým pískem. Hlízy držíme při teplotě cca 10 °C, což vydrží klidně i rok, minimální dobu odpočinku vyžadují 2 měsíce. Pokud bychom je před zimou uložili na místo o příliš vysoké teplotě, probudí se předčasně a vysílí se a navíc se může rašící vegetační pupen poškodit při manipulaci, bude příliš křehký.Zdroj: abecedazahrady.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz