I v zimě je na zahradě živo

Vhodné krmivo do krmítka

Do krmítka určitě nepatří například vánoční cukroví. Naopak mezi nejvhodnější krmivo patří třeba slunečnice a drcené vlašské ořechy (samozřejmě zbavené skořápek). V menším množství můžeme přidat semena máku, prosa, pšenice, loupaného ovsa a řepky. Pokud si všimnete, že některé druhy semen v krmítku zůstávají netknuty, odstraňte je a už nepřidávejte. Vždy záleží na ptačích druzích, které navštěvují právě vaše krmítko. Třeba vrabci domácímu a polnímu chutná i strouhanka ze suchého bílého pečiva. V obchodech si pak snadno pořídíte za malý peníz různé směsi pro zimní přikrmování ptáků a i v tomto případě se dívejte, zda převažují semena slunečnice - potom jde vždy o kvalitní směs. Stejně tak není vůbec od věci nechat vámi vypěstované slunečnice na zahradě po celou zimu. Ptáci si z nich semínka postupně vyzobají.

A jaké ptačí druhy u nás nejčastěji navštěvují krmítka? Je to sýkora koňadra a sýkora modřinka, kos černý, vrabec domácí a polní, zvonek obecný, ale i stehlík, sýkora babka, čížek lesní, brhlík, pěnkavy, hýl obecný, drozdi, dlask tlustozobý, červenka, konipas, strakapoud velký a třeba též nádherný brkoslav severní, pokud máme štěstí.

Pro kosy, brkoslavy, kvíčaly a cvrčaly zavěště kolem krmítka, ale i jinam, jablka a jeřabiny, sýkorky, brhlíci a strakapoudi zase milují zavěšený hovězí lůj. A pozor – někteří ptáci nejraději sbírají semena ze země pod krmítkem, třeba pěnkavy a chocholouši, čili semena klidně vysypte i pod krmítko.

Když krmítko, pak i pítko

Určitě se vyhněte chlebu a slanému pečivu, stejně jako již zmíněnému sladkému cukroví – ptáci po nich mohou uhynout. Potrava v krmítku zachrání ptákům život za krutých mrazů, jinak nejsou na této výživě životně závislí. Důležitá je však pro ně čerstvá voda – obzvláště právě za silných mrazů. Nejčastěji totiž ptáci v zimě uhynou na nedostatek vody. Pokud tedy chcete ptákům něco nabídnout v krmítku, nesmíte zapomenout na pítko. 

Když najdete na půdě netopýry

Pokud v zimě narazíte na netopýry, buďte tiší, nevyplašte je. Netopýři si na zimu najdou místo, kde přespí a když je vyrušíte ze spánku, ohrozíte jejich přežití. Vyrušení netopýři uhynou na nedostatek energie, se kterou musí extrémně šetřit. Čili ticho, našlapovat po špičkách a nedotýkat se. Za odměnu si na jaře můžete smést jejich trus a použít jako výborné hnojivo po zkvašení ve vodě a velkém rozředění.

Užiteční plazi a obojživelníci

Tělesná teplota plazů a obojživelníků je závislá na prostředí. Ve strnulém stavu vydrží mnoho měsíců o hladu, jelikož jsou studenokrevní, ovšem nesmí promrznout. Jejich přežití proto závisí na vhodném úkrytu. Užovky, slepýši a ještěrky hubí na zahradě množící se hmyz, na zimu jim ale musíme poskytnout, stejně jako ježkovi, někde v klidném koutě zahrady kupu listí. Tu zakryjeme klacky a kamením a ideálně přidáme třeba kus starého trouchnivého pařezu, kterým se bude živit hmyz a my tak poskytneme plazům a obojživelníkům potravu. Vhodné je také umožnit volný přístup na kompost. Na dně zahradního jezírka či v podzemních úkrytech mimo vodu zase přečkají zimu skokani a ropuchy. Též užovky přečkají zimu v podzemí.

I ježek v zimě hibernuje

To samé jako pro netopýry platí i pro ježky. Pokud ježka probudíte ze zimního spánku, ublížíte mu. A když ho najdete v zimě potulovat se po zahradě, naopak mu můžete zachránit život, když mu poskytnete vhodný úkryt v klidu a teple. Ježci jsou milá a užitečná stvoření, kterých bohužel ubývá. Ve dne se ježek nejčastěji ukrývá a až v noci je aktivní. Na jeho cestách za potravou ho prozrazuje hlasité dupání a funění. Ovšem zimu ježek prospí. A pokud jste na zahradě někde nechali nějakou tu kupu listí s větvičkami, zapomeňte na její zimní úklid. Právě v ní totiž může přespávat ježek a nejen on, ale i různí plazi a obojživelníci. Ježci upadají do hibernace již v říjnu při poklesu teplot, což jim pomůže přečkat zimu, respektive nepřízeň jejího počasí a nedostatek jídla. 
A zapomeňte na vžitou představu ježka s jablky. Vůbec se jimi neživí – jeho jídelníček se skládá z hmyzu včetně housenek, ale i žížal, slimáků a šneků, ovšem i z různého ovoce a bobulí, jablka však mezi ně nepatří. Na jaře se ježek probouzí v březnu až dubnu a pozor, pokud víte, že máte na zahradě ježka, zapomeňte na chemické postřiky proti škůdcům, jelikož ty často zahubí právě i ježka. A pokud vám po zahradě volně pobíhá pes, pro ježka zde také není místo. Vhodné je též ježkovi nabídnout alespoň malé jezírko, kde se může napít dešťové vody a dokonce se i prodávají speciální granule pro ježky.

Jestliže chceme ježka na zahradu přilákat, uděláme v oplocení alespoň několik míst, kterými projde a u nich je vhodné nastražit potravu. Jelikož má ježek vynikající čich, rychle se naučí chodit si pro potravu na konkrétní místo. Co ale na zahradě určitě potřebuje, je klidné místo, stinné zákoutí s již zmíněnou kupou listí a větviček a kusy ztrouchnivělého dřeva. A proč ztrouchnivělé dřevo? Protože se do něj s chutí pustí hmyz a do hmyzu zase ježek. A jestli ježky opravdu milujete, můžete jim dokonce koupit či vyrobit izolovaný ježčí domek.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com