Obzvláště rostliny tvořící podzemní hlízy, kořenová zelenina, ale i jahodníky a růže ocení pomoc afrikánů a to především před kořenovými háďátky, která prosperují v půdě. Jakmile si této vlastnosti lidé všimli, začali koumat, které z odrůd afrikánů mají nejlepší fungicidní a antibakteriální vlastnosti. A že jsou jich stovky. A skutečně vědci zjistili, že aksamitník rozkladitý (Tagates patula), odrůda Single Gold, se může směle měřit i s pesticidy. Natolik je účinný na háďátka v půdě.
Aksamitníky (Tagates) patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a byť jim u nás říkáme afrikány, z Afriky nepochází, nýbrž z Mexika.
Aksamitník rozkladitý (Tagates patula) lze koupit pod označením Ground Control. Roste do výšky 70 až 90 cm (jinak jsou aksamitníky často velmi nízké rostliny) a dovede redukovat háďátka v půdě až z 95%. Jinak se mu též anglicky říká a je prodáván pod názvem Nematodenkiller (zabiják hlístic). Háďátka jsou hubena šťávami vylučovanými kořenovým systémem rostlin. Ideální je výsev či výsadba sazenic tohoto druhu afrikánu před novými výsadbami jahod a růží, ale platí to i pro ovocné stromy a keře. A na zeleninových záhonech je doporučováno ozdravení půdy afrikány jednou za 3 až 4 roky.
Více méně se ale nemusíme bát, že nám nepomohou i jiné druhy afrikánů, stejné vlastnosti mají všechny, jde jen o účinnost. A jelikož jde o letničky, které fungují i jako účinné zelené hnojení, prostě aksamitníky po sezóně zaryjeme do země a o víc se nemusíme starat.
Můžeme si sice koupit i sazenice a nebo připravit sadbu v truhlících či sadbovačích, ovšem nejlepší je výsev přímo na záhony (za předpokladu, že zároveň bojujeme s plži), kdy vyséváme semena do řádků vzdálených podle odrůdy (u zabijáku hlístic je to 30 cm). Na 1 metr umístíme 20 až 40 semen do hloubky 1 až 1,5 cm. Půdu pak udržujeme týden mírně vlhkou, aby semena dobře vyklíčila, nezaléváme ji však běžným způsobem, ale vodu jemně rozprašujeme, případně rosíme, abychom semena nevyplavili.
Rozkvetlá sazenice afrikánu
Semena vyséváme v květnu (nejlépe hned po ledových mužích) až červnu, přičemž počítejme s vegetační dobou cca 100 dní. Poté můžeme afrikány zarýt do půdy. A pozor, před zarytím je třeba porost rozdrtit a zmulčovat, teprve po týdnu, kdy leží rozdrcený na povrchu půdy, rostliny zaryjeme.
Ovšem nejen léčivé vlastnosti mají aksamitníky. Většina zahrádkářů je pěstuje kvůli krásným květům a odolnosti rostlin. Oblíbené jsou též v mobilních nádobách a často je takto vidíme třeba i na hřbitovech.
Vzpřímené vyšší druhy (včetně zabijáka hlístic) vyžadují oporu, jinak ale rostlina není náročná a vystačí si, když přidáme do půdy kompost. Samozřejmě čím lepší půdu má, tím lépe. A pokud má dostatek živin, dobře nasadí poupata a bude krásně kvést a to mnohdy až do podzimních mrazíků, čili i déle jak 100 dní. A pokud si připravujeme sazenice, zcela běžně afrikány vykvetou ještě před přesazením na záhony.
Nakonec afrikány nejenže likvidují především háďátka, ale též přiliš nevoní mnohým dalším škůdcům, v univerzalitě ochrany okolních rostlin jsou prostě úžasné. Dlužno však dodat, že příliš nevoní ani lidem. Třeba moje babička jim zlidověle říkala „pochcanky.“ Jejich zápach nemají rádi například plži, ovšem plzák španělský napadne mladé rostliny afrikánů s velkou chutí. Na vzrostlé kvetoucí rostliny si ale již netroufne. Na plzáka španělského se prostě musí „od lesa.“
Krása teplých barev a odstínů afrikánů
Byť afrikány mnohé odpuzují a dokonce i zabíjí, jiné přitahují
Byť afrikány mnohé odpuzují a dokonce i zabíjí, jiné přitahují
