Pro kadeřavost broskvoní jsou typickým příznakem puchýře na listech, ty jsou zprvu zelené, poté žluté až červené a tmavnou, listy se zároveň kroutí a kadeřaví. Pokud dojde k infekci a ta má v daném roce příznivé klimatické podmínky, může být zničena značná část listů a letorostů, načež dochází i k opadávání mladých plodů, kterých není navíc příliš. Prostě je po úrodě. Napadené stromy pak navíc hůře přezimují, prosychají a často i uhynou. A nám nezbude nic jiného, než si vysadit novou sazenici broskvoně, již se nedopouštět chyb a čekat roky, než bude zase bohatě plodit.
Kadeřavost broskvoní způsobuje houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans), jde tedy o houbovou chorobu. Tato houba je schopna dobře přezimovat ve vyšších patrech broskvoně na šupinách jejích pupenů. Jakmile pak pupeny naraší, jsou za pomoci deště infikována i spodní patra koruny broskvoně, vnitřní část rašících pupenů a také, což je již fatální, mladé výhonky listů.
Puchýřnatka broskvoňová je aktivní již při teplotách okolo +6 °C a s narůstajícími teplotami roste její aktivita. Optimální je pak pro ni cca 20 °C. Za teplého a vlhkého počasí má zcela ideální podmínky. Puchýřnatkou mohou být infikovány jen mladé listy do velikosti 1 až 1,5 cm, pokud se tedy houbě podaří za vhodných podmínek tyto mladé listy infikovat, je již jakýkoli boj s nemocí většinou zbytečný.
Ze začátku přitom na mladých listech nenajdeme žádné změny a může nás to ukolébat. Pokud se však zvětší plocha napadených listů, začnou se na nich objevovat puchýře. Zprvu zelené, poté žluté či nažloutlé až červené, ty postupně tmavnou, listy se přitom kroutí a kadeřaví. Později spatříme na spodní straně čepele jakýsi šedobílý prášek. Napadený strom zeslábne, může se stát, že ani nevykvete, případně opadávají nejen mladé plody, ale již i samotné květy. Pokud nějaké plody dozrají, jsou malé, deformované, praskající, nemusí však ani dozrát, jelikož ještě nezralé hnijí a opadávají.
Poškozené listy broskvoň ztrácí nejčastěji v červnu a červenci, což naruší výživu stromu (fotosyntéza a dýchání listy je pro broskvoně důležitá stejně jako pro jiné rostliny). Při opakování nemoci v několika letech za sebou pak odumírají nejvyšší větve a nakonec i oslabený strom. Při včasné ochraně však k tomu nemusí dojít a není až tolik důležitých výběr druhu přípravku obsahujícího měď, ale právě jeho včasná aplikace.
Postřik je ideální provádět bez ohledu na datum v kalendáři, pokud dosáhnou teploty po dobu několika dnů za sebou 8 až 10 °C. A to se může stát klidně již v zimě. Proto sledujte teploměr a nikoli kalendář. Vhodný čas k postřiku můžeme dobře poznat i podle okolních rostlin, například podle již kvetoucí lísky a rašícího angreštu.
K postřiku vhodnými přípravky jsou například Kuprikol 50 a Champion 50 WG. Jde o přípravky obsahující mědnaté fungicidy, tedy postřiky vhodné obecně proti velkému množství druhů plísní. Přípravky s měďnatými fungicidy však fungují i proti houbám či bakteriím, které napadají větve a kmínky broskvoní. Postřik proto provádíme na celý strom, nevšímáme si jen pupenů v horních patrech broskvoně. Prostě broskvoň roztokem s přípravkem pořádně osprchujeme celou. Druhé ošetření pak provádíme stejným způsobem po čtrnácti dnech, přičemž použijeme pro změnu organický fungicid Thiram Granuflo a nebo Dithane DG Neotec. Může se stát, že již na trhu nenajdeme Thiram Granuflo, Dithane DG Neotec jej však plně nahradí.
Určitě již neseženeme dříve běžné přípravky, jejichž výroba byla ukončena. Patří mezi ně Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Clarinet 20 SC, Champion 50 WP, Sulku, Kuprikol 250 SC a Rubigan 12 EC. Tyto přípravky prostě neshánějte, bylo by to marné, zasáhli úředníci.
Vhodné je též provést i třetí postřik, konkrétně na podzim - v listopadu. A v tuto dobu sáhneme opět po přípravcích obsahujících měďnaté fungicidy. Postřik provádíme v období opadu listů broskvoní, nesmí však již mrznout. I tento postřik je vhodné zopakovat po cca dvou týdnech, pokud to však počasí dovolí. Za mrazíků již postřiky zásadně neprovádíme, stejně jako za deště a před deštěm.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org
Zdroj úvodní fotografie: By Giancarlo Dess? - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4072350
