Jak bojovat s plevelem

Další zajímavostí je, že v lesnictví se pro nežádoucí rostliny užívá termín buřeň. Zatímco botanici slovo plevel vůbec neuznávají, nejčastěji jej nahrazují výrazy charakterizujícími konkrétní rostliny (byliny, trávy, …), zatímco zahradníci a zemědělci nazvou plevelem kdeco – převažuje zde praktické hledisko nad vědeckým. Tak si potom vyberte!

Dělení plevelů

Plevele dělíme na jednoleté, jednoleté přezimující, vytrvalé, parazitické, poloparazitické, jednoděložné a dvouděložné. Plevele prostě najdeme ve všech skupinách rostlin, pokud už jim takto říkáme, byť je to vůči rostlinám neslušná, každá totiž máj svůj význam a místo v krajině.

Pokud se však rozhodneme s pleveli ve své zahradě bojovat, měli bychom vědět, že právě ty nejodolnější se dovedou účinně bránit proti svému vyhubení. Bezpečně totiž zajistí vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci, kterou jsme se pokusili vyhubit.

Nejčastějšími pleveli v našich zahradách jsou smetánka lékařská (lidově pampeliška), sedmikráska chudobka, pýr plazivý, jitrocel větší, kopřiva dvoudomá, ptačinec žabinec, rozrazily, bršlice kozí noha, lebedy a merlíky, pcháč oset, svlačec, kokotice povázka, záraza menší, černýš rolní, kokrhel luštinec, peťour malokvětý, ambrózie peřenolistá, bytel metlatý, hulevník povolžský, laskavce a další. 

Prevence bránící šíření plevelů

Preventivních kroků známe více. Například při realizacích travních ploch pozemky nejprve preventivně odplevelíme (mechanicky i chemicky), načež vysejeme kvalitní certifikované osivo s vysokým procentem klíčivosti (ideálně 90% a více). Ovšem po použití totálního herbicidu musíme dostatečně dlouhou dobu počkat, aby nepoškodil i žádané travní druhy.

Co se týká záhonů, je jedinou možnou prevencí opravdu jen pletí. Budeme se při něm ohýbat (s výjimkou vyvýšených záhonů), budou nás bolet záda a zašpiníme si kolena a ruce. Účinnější prevence však pro záhony neexistuje. A v případě odnožujících plevelů nás čeká opravdu hluboké hrabání v hlíně, stejně jako u vytrvalých plevelů s odolnými kořeny (z kořene nesmí v zemi zbýt nic). Vytržené kořeny a odnože navíc nedáme na kompost, ale odstraníme zcela mimo zahradu. Třeba necháme uschnout a spálíme, nebo vyhodíme do popelnice.

Obzvláště důležité je odplevelování ještě před vykvetením plevelů, resp. vytvořením semen. Například žluté květy smetánky můžeme důsledně utrhat a uvařit z nich chutný a léčivý pampeliškový med.

Další účinnou prevencí je mulčování (mulč = borka či dřevní štěpka, ale třeba i seno či sláma) a používání geotextilie či mulčovací plachetky. Vrstva mulče by měla být vysoká alespoň 8 až 10 cm. Použitím geotextilie či mulčovací plachetky pod mulč zasadíme plevelům smrtelnou ránu. Mulčování nás osvobodí i od časté zálivky a sníží i četnost hnojení – mulč se prostě postupně rozloží na úrodný humus.

Dříve se v záhonech používal kromě tradičního pletí i štěteček namáčený v totálním herbicidu, dnes můžeme herbicid pořídit v pěně, kterou naneseme indikátorem jen tam, kde je to třeba, aniž bychom poškodili kulturní rostliny. Je však otázkou, zda se v tomto případě neuchýlit k tradici. Mnohem rychleji než naneseme herbicid rostlinu ze záhonu odstraníme mechanicky – a zadarmo!

K pletí záhonů, ale i vytrhávání plevele na jiných místech (třeba na trávníku) si navíc snadno pořídíme speciální nářadí. V záhonech použijeme běžnou motyčku, ale i drobnou mechanizaci – plečku či malý rotavátor. Pomůžeme si také s geotextilií – například kolem jahodníků je její aplikace a nebo položení fólie velmi osvědčená. Jahody pak navíc nejsou ušpiněné od hlíny a méně hnijí. Pro vytrhávání některých plevelů z trávníků se používají speciální nože a vytrhávače plevele.

Kdy hubit plevele herbicidem?

Pokud používáme herbicid na plochách, kde chceme, aby něco rostlo, můžeme použít pouze herbicid selektivní a to především na plochách okrasných. V takovém případě herbicid aplikujeme na celé, neposečené rostliny. Třeba na čerstvě posečeném trávníku budeme selektivním herbicidem plýtvat zbytečně. Na druhou stranu ale nenecháme plevel ani zbytečně vyrůst. Herbicid je nasáván listovou plochou a ideální je jeho aplikace ještě před vykvetením.

Herbicidy vždy aplikujeme za hezkého počasí bez dešťů a přeháněk a za bezvětří. Ideální je aplikace přes den, není vhodné používat herbicid časně ráno či k večeru – rosa je pro jeho účinek nežádoucí. Stejně tak je třeba vypnout zavlažovací systém a počkat, až rostliny po poslední závlaze oschnou. Splavené chemické látky nejenže nespálí plevele, nebo je pouze popálí (sníží se účinek nežádoucím naředěním závlahou, rosou či deštěm), ale popálí v případě totálního herbicidu všechny okolní rostliny. A znova opakujeme – totální herbicid použijeme jen ve výjimečných případech.

Totální (širokospektrální) a selektivní herbicidy

Mnozí nevidí v zahradě herbicidy rádi – a má to svůj důvod. V případě okrasných rostlin nám nijak neškodí, ovšem u těch užitkových škodit budou – našemu zdraví. Pokud se pro herbicid rozhodneme, je třeba přísně dodržovat zásady pro jeho používání.

Totální herbicidy jsou vhodné pouze na vybraná místa – u cest a jiných zpevněných ploch a přímo na zpevněných plochách (s výjimkou vegetační dlažby). Zcela nevhodné jsou všude, kde rostou vedle plevele jiné rostliny, které pěstujeme záměrně – čili včetně travních ploch. Totální herbicid nekompromisně spálí veškerou vegetaci. Pokud už jsme se tak rozhodli, vždy volíme totální herbicidy, které pronikají až do kořenů rostlin (rostliny pak zcela uschnou – včetně kořenů). V jedné sezóně většinou stačí dvě aplikace totálního herbicidu na jednom místě. Nenechte se však ukolébat, pokud jej v příštím roce nepoužijete, plevelům se bude opět dařit. Některé totální herbicidy dovedou dokonce zničit i dřeviny (arbocidy), běžné totální herbicidy zničí i maliníky a ostružiníky, ovšem nesmíme herbicid ředit – účinné jsou na tyto rostliny pouze v koncentrované podobě.

Selektivní herbicidy (postřiky proti plevelům) likvidují většinou jen úzkou skupinu rostlin. Často se používají právě v zahradách, ale i v parcích, na sportovištích a v zemědělství. Herbicidy je vhodné používat za slunného počasí, aby plevel stihl kapalinu vstřebat. Případný okamžitý déšť by mohl způsobit zhoršený výsledek působení herbicidu. Selektivní herbicidy nejsou škodlivé pro ostatní plodiny, které jsou na daném stanovišti naopak žádoucí.

Odplevelení trávníku

Pro travní plochy jsou speciálně vyvinuté herbicidy, které nás zbaví především pampelišky, jetele a sedmikrásky, což jsou nejrozšířenější plevele v travních plochách. Zničí však i jiné dvouděložné plevele, zatímco jednoděložné trávy přežijí. Hovoříme o selektivních herbicidech určených na dvouděložné plevele. Herbicidy se na travní plochy aplikují postřikem a nebo pomocí speciálních trávníkových hnojiv s obsahem herbicidu. A jelikož jsou plevele odolné, je třeba aplikaci selektivního herbicidu opakovat.

Bezplevelné okrasné záhony a skalky

Při zakládání okrasné zahrady bychom měli nejdříve postříkat plochu totálním herbicidem. Poté půdu zpracujeme, prohnojíme a upravíme na sázení. Překryjeme ji mulčovací textilií, vysadíme rostliny do výřezů ve fólii a následně celý povrch překryjeme kůrou nebo jiným mulčovacím materiálem. A pozor –mezi aplikací herbicidu a výsadbou musí uplynout dostatečně dlouhá doba. Zajímavým řešením jsou též vyvýšené záhony! A pozor – nikdy nepoužívejte nedostatečně uleželé hnojivo zvířat, která nedovedou strávit semena plevelů. Například koňský hnůj by se mohl stát doslova semeništěm plevelných rostlin, ať už kdekoli – ve skleníku i v záhonech.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.shutterstock.com