Pokojové rostliny jsou mnohdy jedinými zástupci živé přírody v interiérech našich bytů, domů a pracovišť. Pokud samozřejmě opomeneme bakterie, viry, plísně a houby, roztoče a jiné menší organismy, se kterými nebydlíme dobrovolně. I v zimě nám pokojovky zlepší náladu svou zelení a některé dokonce i svými květy. A právě i v době vegetačního klidu se musíme o pojové rostliny starat. Jak?
Výraz „období vegetačního klidu“ už sám o sobě napovídá, že v tuto dobu rostliny odpočívají. A neplatí to zdaleka jen pro pokojové rostliny, ale v našem klimatickém pásmu pro rostliny veškeré včetně dřevin. V případě dřevin souvisí s obdobím vegetačního klidu dokonce i příslušná legislativa.
Pokojové rostliny vyžadují v době vegetačního klidu především dostatek světla, omezenou zálivku, dobré ovzduší a zcela zapomeňte na přesazování a až na výjimky i na hnojení. Prostě je nechte v klidu.
Vzduch
Důležitý je pro rostliny samozřejmě i vzduch – oxid uhličitý potřebují rostliny přes den pro tvorbu důležitých látek, v noci zase potřebují dostatek kyslíku, jelikož rozkládají organické látky a uvolňují energii – dýchají. A dýchat musí nejen nadzemní části rostlinného těla, ale i kořenový systém, proto je třeba udržovat zeminu v nádobách dostatečně kyprou a rostliny nesmíme přelévat. Znečištěný vzduch pokojovkám rozhodně nesvědčí stejně jako nám samým. Některé pokojovky třeba špatně snášejí cigaretový dým. Všimněte si, že v hospodách převažují rostliny umělé. Na cigaretový dým choulostivé rostliny shazují květy a pomalu odumírají. Mnohým pokojovkám též vadí vzduch suchý, většina z nich vyžaduje relativní vlhkost vzduchu okolo 60 až 70%. Dalším nepřítelem pokojovek je příliš prachu ve vzduchu. Všímáte si, jak jsou nám podobné? Kdyby dýchaly i ve dne, chybí jim už jen lidská řeč. Prach se zachycuje na listech a snižuje jejich asimilační schopnosti. A jelikož není možné dosáhnout bezprašného prostředí a v interiérech neprší, musíme rostliny pravidelně sprchovat vlažnou vodou.
Některé pokojovky se nám i v zimě odvděčí květy - brambořík
Voda
Voda je důležitou stavební látkou rostlinných i živočišných těl. Zaplňuje buňky a dává rostlinám jejich typický tvar. Intenzita závlahy je kromě ročního období závislá i na velikosti rostlin, jejich stáří, vývojovém stádiu, denní době a druhu. Například rostliny s velkými plochami listů vyžadují více vody než menší rostliny stejného druhu. Ovšem právě v období vegetačního klidu vyžadují rostliny mnohem méně závlahy než po zbytek roku – než v období rašení, růstu a kvetení. Poruchy růstu a vývoje rostlin způsobuje nadbytek i nedostatek závlahy. Mimo období vegetačního klidu jsou do závlahy pravidelně přidávané živiny (živné roztoky), za plného růstu přihnojujeme nejčastěji jednou za 14 dní, v zimě ale přihnojovat nesmíme.
V zimě zaléváme rostliny jen tolik, aby závlaha nepodněcovala jejich růst a aby zároveň neuhynuly na nedostatek vody. Čím nižší je pokojová teplota, tím méně zálivky je třeba. Voda by vždy měla mít pokojovou teplotu, proto ji musíme nechat před použitím odstát.
Zalévání pokojové květiny
Světlo
Právě v zimě je přirozeného denního světla nedostatek a proto se k rostlinám chováme zcela opačně než v létě, kdy je naopak chráníme před spálením. Rostliny v zimě umisťujeme na co nejvíce prosvětlená místa a pokud je to v konkrétních případech třeba, použijeme i speciální pěstební lampu či výbojku. Je zcela běžné, že pokojovky na zimu přemisťujeme. Jestliže u rostliny zpozorujeme hnědnutí či žloutnutí listů, může to být kromě chybné závlahy a umístění u radiátorů či kamen i nedostatkem světla.
Teplota
Potřebná teplota (ale i vlhkost) vzduchu se odvíjí od konkrétního druhu rostlin. Obecně ale platí, že rostlinám svědčí teplota o několik stupňů nižší, než je obvyklá teplota pokojová. Nezapomeňte, že když rostlina nemá v zimě vhodné tepelné podmínky, nemusí v období vegetace vůbec vykvést. Rostliny určitě nepřemisťujeme ke zdrojům tepla a pokud to konkrétní druh vyžaduje, přemístíme rostlinu naopak do chladné místnosti. Na zimu též odstraňte rostliny z blízkosti profukujících oken (dobře těsnící okna nevadí), abyste eliminovali riziko námrazy. Listy rostlin by se též neměly dotýkat okenních skel. Obzvláště na vnitřních okenních parapetech hrozí rostlinám dva extrémy zároveň: z jedné strany mohou namrzat a z druhé strany se vysušují a přehřívají. My však rostliny pěstujeme a neděláme z nich odolné a vytrvalé sportovce. Sportu rostliny prostě nerozumí a olympiády jsou jim zcela ukradené. S velkými tepelnými šoky se rostliny vyrovnávají jen těžko. Optimální teplotní rozmezí je pro většinu pokojových rostlin 15 až 21 °C.
V zimě pokojovky přemisťujeme za světlem
Prosklené zimní zahrady s nižší teplotou vzduchu jsou pro pokojové rostliny ideální
Nákup pokojovek v zimě
Chystáte se v zimě pořídit novou pokojovku? Pozor na ty, které stojí v chladu před obchody a na ty, které jsou vystavené průvanu. Při převozu musí být rostlina navíc dobře zabalená.
Pozor na škůdce
Obzvláště v zimě se daří škůdcům rostlin a chorobám. Především si musíme dát pozor na plísně a hniloby, proto nesmíme podcenit pravidelnou kontrolu rostlin. Kontrolujeme je jednou týdně a průběžně též odstraňujeme povadlé listy a jinak poškozené části rostlin. Při pravidelných kontrolách snadno odhalíme i případné škůdce, které odstraníme mechanicky.
Kdy porušit pravidla?
Pokud je rostlina zcela viditelně omezena květináčem - vidíme jen spleť kořenů, které se prodírají ven odtokovým otvorem, přesadíme rostlinu i v zimě, byť bychom to vlastně neměli dělat.
