Blahovičník (Eucalyptus), česky nazývaný též eukalyptus, je tropickou rostlinou z čeledi myrtovité. Je pro ni typická intenzivní mentolovo-citrónová vůně díky silici zvané eukalyptol (cineol). Ta působí blahodárně na horní cesty dýchací a pomáhá při léčbě astmatu, ovšem zdravotní účinky blahovičníku jsou dalekosáhlé. Hojně se proto eukalyptus využívá v lékařství i kosmetice.
Bohatý svět eukalyptů
Eukalyptus pochází z Austrálie a Tasmánie, ale vyskytuje se dnes po celých subtropech a tropech. V zemi svého původu, Austrálii, jsou eukalypty například hlavní složkou potravy koal. Dnes známe cca 700 druhů eukalyptů dorůstajících rozměrů keřů, ale i stromů. Některé druhy dokonce patří mezi nejvyšší stromy světa (až 100 metrů). Odlišnosti však nejsou jen ve vzrůstu eukalyptů, ale také tvaru a velikosti listů.
Listy mladých a vzrostlých rostlin
Obecně platí, že mladé rostliny eukalyptů mají oválné stříbřité listy, které mohou být jemně ochlupené. Oproti tomu vysoké stromy mají listy většinou podlouhlé, zašpičatělé, hladké a tmavě zelené. Většinou jde o druhy stálezelené, tedy neopadavé, květy mají blahovičníky bělavé, ovšem v našich podmínkách se na rostlinách vyskytují jen vzácně. Plodem jsou čtyřhranné tobolky.
Významná australská komodita
Eukalypty jsou dokonce jednou z hospodářsky nejvýznamnějších rostlin Austrálie. Pěstují se zde hlavně pro dřevo, ale používají se například i při vysoušení rozsáhlých mokřadů, ale i jako zelené hradby na krajích pouští, které brání jejich rozšiřování. Dovedou přežít delší období sucha, stejně jako ničivé požáry australské buše a dokonce i dlouhodobé zaplavení. Bohaté využití mají také v lékařství a kosmetice (např. aromatické oleje).
Kvetoucí eukalyptus
Do bytu nebo na zahradu?
Eukalyptus určitě pěstujte jako pokojovou rostlinu, která však miluje letnění a na podzim je dobré ji před zazimováním radikálně seříznout. Blahovičník je prostě ideální rostlinou takzvaně přenosnou. Nevadí mu dokonce ani neustálé přemísťování z místa na místo v závislosti na počasí. Na zimu eukalyptus umístíme do nepříliš vytápěné, chladné místnosti (5 až 10 oC), zimní zahrady, případně snese i studený skleník. Ovšem větší eukalypty ve formě keřů či stromků, nejlépe druh blahovičník Gunnův a blahovičník citrónový, snáší dobře nízké zimní teploty, ale i tak vyžadují před mrazem ochranu, například v podobě netkané textilie, pytloviny nebo bublinkové fólie.
Nejznámější druhy blahovičníků
Nejznámějšími druhy blahovičníků jsou blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), blahovičník citrónový (Eucalyptus citriodora) a blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus), který se ale nehodí do květináče umístěného v bytě. Je totiž příliš velký, má roční přírůstek podle podmínek 3 až 10 metrů! Blahovičník Gunnův patří k nejvoňavějším a pochází z Tasmánie, blahovičník citrónový dorůstá v přírodě výšky až 50 metrů, úspěšně jej však můžeme tvarovat, proto se jeho velikosti nemusíme bát. Citrónovou vůni uvolňují jeho chlupaté listy již při jemném doteku.
Listy mladých rostlin eukalyptu
Listy vzrostlých rostlin eukalyptu
Jak pěstovat blahovičník
Blahovičník můžeme pěstovat ze semen (výsev provádíme v únoru až březnu na povrch substrátu). Substrát udržujeme vlhký, ale ne přemokřený. Ne že by to rostlinám blahovičníku vadilo, ale jde o riziko plísní. Ideální teplota pro klíčení je okolo 18 °C a semínka nám vyklíčí za cca 1 až 2 týdny. Zeminu namícháme v poměru 60% zahradnický substrát a 40% rašelina.
Eukalypty rostou rychle, proto vyžadují jednou za dva roky přesazení do větších květináčů, nejlépe na jaře. Při přesazování nesmíme porušit kořeny rostlin, jinak by nejspíše uhynuly. Zajímavostí je, že pro vysoký obsah silic v listech nejsou eukalypty napadány škůdci a chorobami. Bohatého větvení rostlin dosáhneme letním zaštípnutím vrcholů. Eukalypty jsou pak košatější a mají hezčí tvar. Uříznuté výhonky navíc lze dát do vázy s vodou, kde rychle pustí kořeny. Čili dalším způsobem množení eukalyptů jsou řízky. Výborně se též hodí sušené výhony například do skříní s oděvy, které zatuchají. Fungují i proti molům.
Eukalyptus v subtropech
Ideálním stanovištěm blahovičníků je chladnější místo s dostatkem rozptýleného světla. Nesnáší dobře přímé slunce, proto je v bytě ideální západní či východní okno. Naopak ale za nedostatku denního světla se blahovičníky začnou vytahovat a mají tedy dlouhé, slabé a jen řídce olistěné výhony. Pokud jsou eukalypty naopak vystavené nadměrnému slunečnímu záření, natočí listy tak, aby se před žárem ochránily. Důsledkem je, že rostliny pak neposkytují téměř žádný stín.
Obzvláště v létě vyžadují rostliny bohatou zálivku, substrát ale nesmí být dlouhodobě zamokřen. V zimě zálivku omezíme podle teploty okolního prostředí (čím tepleji je v místnosti, tím častěji zaléváme). Zemina by měla v zimě vždy trochu vyschnout, ale ne přeschnout. Nejméně dvakrát do měsíce rostliny přihnojujeme běžným hnojivem pro pokojové květiny.
Využití eukalyptů
V listech blahovičníků jsou obsaženy silice zvané eukalyptol (cineol), které působí příznivě na lidské zdraví. Ničí bakterie, pomáhají s léčbou astmatu, záněty průdušek, bolestmi v krku, kašlem, nachlazením a záněty nosních dutin. Silice dokonce působí i proti některým virům (spalničky, spála a herpes), ale také proti obyčejným křečím. Eukalypty jsou i antiseptické (vládáme či vtíráme do ran), snižují horečky a pomáhají při bolestech hlavy a migrénách. V podobě mastí pak ulevují od revmatických bolestí.
Plody eukalyptu
Čili eukalypty jsou hojně využívány ve zdravotnictví, ale i v kosmetice. Vyrábí se z nich též éterické oleje vhodné k inhalacím, masážím a obkladům, přidávají se do parfémů, mýdel nebo šampónů, prostředků ústní hygieny a jejich aroma bývá též součástí žvýkaček. Jde také o výborný insekticid a repelent. Eukalypty umisťujeme do ložnic a dětských pokojů kvůli blahodárným účinkům na dýchací cesty. Jedna rostlina ale neprovoní celý pokoj, je jich třeba mít více. Ideální je též blahovičník v bytě kuřáka. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
