Jak pěstovat pravěký cykas?

Zato dnes jsou pěstované cykasy spíše vzácnými skvosty. Cykasů najdeme ve východní Asii, ale i Austrálii, Africe a Madagaskaru, více druhů. Cykasy dokonce najdeme i ve střední a jižní Americe. Cykas (Cycas) je rodem rostlin z čeledi cykasovité (Cycadaceae) a zahrnuje přibližně 98 druhů a cca 8 poddruhů. Ve skutečnosti se však pod jménem cykasy ukrývá více jak 300 druhů rostlin širší třídy nazvané cykasy.

Nejznámější je cykas japonský (Cycas revoluta), který je jako jediný z celého rodu běžně dostupný i v našich prodejnách. Pěstovat však též můžeme jako pokojovou teplomilnou rostlinu například cykas zavinutý (Cycas revoluta). Základ tohoto cykasu je hnědý a šupinatý, načež z něj vyrůstají skoro metr dlouhé, zpeřené listy v ladných obloucích, což znamená, že cykas vyžaduje spoustu místa.

Jeho růst a rozvoj je podobný jako u kapradin, ovšem listy cykasů jsou velice křehké a pokud se teprve vyvíjejí, neměli bychom se jich ani dotýkat. Na druhou stranu, pokud budeme věnovat svému cykasu příkladnou péči, dožije se až šedesáti let, roste však velmi pomalu. Za jeden rok si vytvoří jen několik listů.

Cykasy se na první pohled se podobají podsaditějším palmám, což je zakotveno i v jejich názvu. Slovo „kykas“ je v řečtině označením druhu palmy. Cykasy mají většinou nevětvené, ale i větvené, nadzemní kmeny, některé druhy mají dokonce i kmeny podzemní, kdy listová koruna vyrůstá zdánlivě ze země. Listy cykasů jsou jednoduché, výjimečně pak zpeřené (Cycas multipinnata) a jsou uspořádané spirálovitě.

Cykasy jsou dvoudomé a rozmnožují se tedy semeny, ovšem i oddělením kmenových výhonků. Samčí rostliny tvoří šištice, samičí tvoří semena na megasporofylech ve dvou možných uspořádáních (na volných plodolistech nebo ve falešné šištici – hlávce). Pokud si pořídíme samčí i samičí rostlinu, musíme provést umělé opylení, jelikož v přírodě je opylení vázáno na specifický druh hmyzu, který u nás nežije (brouk Pharaxonotha esperanzae).

Jak pěstovat cykas

Stanoviště pro cykas vybíráme slunné, má rád přímé slunce, pokojová teplota by měla být okolo 18 ^oC, ale v zimě může klesnout až na 5 ^oC. Zaléváme jednou za delší dobu, ale velmi štědře. Než zalijeme znova, měl by substrát proschnout. Za nižších zimních teplot pak zaléváme jen minimálně, ideálním stanovištěm je například slunné místo v nevytápěné zimní zahradě. Hnojíme pouze ve vegetačním období jednou měsíčně přidáním tekutého či rozpustného hnojiva do zálivky. Použít můžeme běžné hnojivo pro pokojové rostliny.

Jelikož cykasy rostou pomalu, přesazujeme je jednou za tři roky, ale i déle. Jako substrát je ideální směs listovky, perlitu či vermikulitu a vyzrálého kompostu (ten je třeba propařit). V každém případě musí být substrát dobře propustný.

V létě můžeme cykasu dopřát letnění na slunném stanovišti, ovšem na přímé slunce ve venkovním prostředí navykáme cykas postupně. Teprve až se otuží, bude si plně užívat sluníčka.

Pěstební nádoby volíme především vysoké, jelikož cykasy mají mohutné kořeny, široké být květináče nemusí. Důležité je též, aby mohly korálové kořeny cykasů vystoupit na povrch.

Hlavní příčinou úhynu cykasů je uhnití kořene v nadměrném vlhku, zcela smrtící je kombinace mokra a chladu. Pokud nechceme míchat prodyšný substrát, kterým voda proteče, ale on zůstane vlhký, můžeme použít prodyšnou směs pro palmy a nebo kaktusy.

Zajímavost

Největším, nejstarším a na nejcennějším cykasem je dnes v České republice pravděpodobně 200 let starý cykas indický (Cycas circinalis), který vlastní Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze (Na Slupi). Tamní vzrostlé stromy byly znaleckým posudkem ohodnoceny každý na 1 000 000 Kč. Jde dokonce o nejdražší známé rostliny na našem území. Tyto cykasy byly vysazené ve volné zemi a jsou proto téměř nepřesaditelné. I nedávná rekonstrukce skleníků musela probíhat okolo nich, respektive skleníky byly okolo nich obestavěné. Ze stejného důvodu jsou tyto vysoce ceněné rostliny vlastně neprodejné!

Pozor na jedovaté cykasy

Otrava cykasy je otrava, ke které dojde v důsledku konzumace kterékoli části cykasů či špatně upravených potravin připravených z cykasů, hlavně semen, nekvalitně upraveného sága, listů ale i dalších částí. Jsou známé otravy lidí včetně smrtelných, přežvýkavců (krav a ovcí) po spasení listů. V literatuře je též zaznamenán případ úmrtí psa po přežvýkání semen cykasů. Některé z látek cykasů se prý mohou projevit jako jedy i po mnoha letech, ovšem tato teorie není nijak oficiálně potvrzena. Také, kdo by to zkoušel, že?

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, wikipedia.org, shutterstock.com