Jak pěstovat tlustice, sukulenty, které se mohou stát i bonsajemi Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Nejznámější z tlustic je tlustice vejčitá (Crassula ovata) a skutečně jde o nejčastější z tlustic pěstovaných v našich interiérech. Pokud své tlustici poskytneme správnou péči, bude dlouhověká a dokonce si z ní můžeme vypěstovat pomocí pravidelného řezu nádhernou bonsaj. Přitom se může do pěstování tlustic pustit i začátečník.

Peníze nebo vodu

Mnozí lidé věří, že pěstování tlustice přináší rodině štěstí. Dokonce je rozšířena pověra, že tyto rostliny symbolizují bohatství a dostatek peněz, lístky svými tvary dokonce připomínají mince. Ovšem podoba lístků není náhodná, jsou bohatými rezervoáry vody, nikoli symbolem mamonu. Pokud je tedy jako bohatství vnímána voda, pak ano, budete bohatí.

Tlustice
Tlustice

Jihoafrické krásky sucha

Tlustice (Crassula) jsou sukulentní byliny, které pochází nejčastěji z jižní Afriky, některé však také ze Střední a Jižní Ameriky a Austrálie. Rod tlustice je řazen do čeledi tlusticovitých a je tvořen téměř 200 druhy rostlin s tučnými listy plnými vody. Některé druhy tlustic jsou od sebe téměř k nerozeznání. 

Tlustice mají mělké kořeny přizpůsobená suchým oblastem, kde jsou dlouhá období sucha, půda je propustná a není v ní kořenům rostlin dostupná voda. Tlustice si tedy drží zásoby vody právě ve své hmotě. Jelikož jsou stálezelené, jejich staré listy postupně opadávají a zůstávají po nich jizvy. Některé z tlustic se kromě tvorby zásob vody v listech a lodyhách nebo větvích také brání jejímu odparu voskovým povrchem. Navíc však všechny zabraňují ztrátě vody uzavřením dýchacích průduchů, pokud je zrovna největší horko a slunce nejvíce pálí. Průduchy pak otevírají především v noci, kdy přijímají oxid uhličitý potřebný k fotosyntéze. Tedy za nižších teplot a vyšší vzdušné vlhkosti. Hovoříme o takzvaném CAM cyklu (normálně rostliny přijímají CO2 přes den, kdy probíhá fotosyntéza a v noci dýchají kyslík). V žádném případě ale tlustice nejsou mrazuvzdorné, některé druhy pouze snesou chlad po kratší dobu, teploty však nesmí klesnout pod bod mrazu.

Pyšný pěstitel se svou letitou tlusticí
Pyšný pěstitel se svou letitou tlusticí

Tlustice jednoleté i dlouhověké

Tlustice jsou podle druhu jednoleté, víceleté a dlouhověké. Některé jsou monokarpické a umírají po odkvětu. Dorůstají do výšky od několika centimetrů až po metr i více. Jejich lodyhy jsou přímé, vystoupavé a nebo poléhavé, jejich listy mají bazální koncentraci v růžici a nebo vyrůstající na lodyze či větvích. Masité listy bez palistů jsou protistojné, řapíkaté nebo přisedlé, čepele mají tlustice vejčité, podlouhlé, trojúhelníkovité, kopinaté nebo lineární, u báze zúžené, celokrajné, na vrcholu zaoblené nebo s tupou špičkou. Variabilita vzhledu tlustic je prostě značná. Co však platí pro všechny, to jsou drobné květy, které bývají sdružované do nápadných květenství. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích z paždí listů a tvoří květenství hlávku, hrozen nebo latu. Květy jsou tři až pětičetné. Plody tlustic jsou podélně se otvírající tobolky se třemi až pěti měchýřky, které obsahují drobná semena. Ta jsou rozptylována větrem.

Tlustice
Tlustice

Množíme si tlustice

Tlustici si můžeme zakoupit v zahradnictví či květinářství, případně za více peněz na výstavě bonsají, můžeme si ji však také vypěstovat ze semen či řízků. K vegetativnímu množení tlustic se používají listové nebo vrcholové řízky. Těm je třeba nejprve nechat zaschnout řezné plochy a poté je vysadíme do mírně vlhkého písku a nebo písčité kompostové zeminy (cca 1:1). Řízky nám ochotně zakoření na plném slunci a při teplotě 15 až 20 °C. Při přesazování se pak nepoužívá výživný substrát. Rostliny by v něm rostly mohutně a ztrácely by svůj přirozený charakter. Při pohlavním rozmnožování vyséváme drobná semínka do vlhkého písku ještě před otevřením tobolky. Ovšem touto cestou si počkáme na větší rostlinku několik let.

Tlustice
Tlustice

Tolerance suchých bytů s ústředním topením

Tlustice jsou oblíbené pro svou toleranci k suchým bytům s ústředním topením. Ideální je jejich celoroční pěstování v podobě pokojových rostlin, tedy bez letnění, některým druhům však letnění naopak prospívá. Musíme je však chránit před přílišnými srážkami. Počítejte v případě tlustic s tím, že v bytech nám většinou nevykvetou. Čím více jim napodobíme podmínky jejich domoviny, tím větší je šance, že budou kvést.

Mnoho světla, teplo, nevýživný substrát a opatrná zálivka

Zásadní je pro tlustice dostatek světla a jen opatrná zálivka. Vybíráme proto co nejsvětlejší stanoviště, aby rostlina nechřadla, pozor však též na přímé sluneční paprsky za horkých dní. Zálivku provádíme pouze vodou měkkou a odstátou, v době vegetačního klidu pak zaléváme až v případě, že substrát zcela vyschne a zaléváme jen mírně.

Kvetoucí tlustice
Kvetoucí tlustice

Nepřesazovat z dlouhé chvíle

Tlustice vyloženě nesnáší přesazování, to proto provádíme až v době, kdy se rostlina do malého květináče již nevejde. Doporučujeme substrát, který je určen pro pěstování kaktusů. V těch letech, kdy rostlinu nepřesazujete, je třeba přisypávat do květináče shora trochu čerstvého substrátu.
Na zimu svým tlusticím umožněte trochu chladnější vzduch, jen jim to prospěje. V sezóně hnojíme jen mírně hnojivem určeným pro sukulenty, příliš výživy tlustice nepotřebují. Rostou však poměrně pomalu, to je cena za nenáročnost.

Nejčastěji pěstované tlustice

  • tlustice vejčitá (Crassula ovata (Mill.) Druce)
  • tlustice stromkovitá (Crassula arborescens Wild.)
  • tlustice plavuňovitá (Crassula lycopodioides Lam.)
  • tlustice skalní (Crassula rupestris Thunb.)
  • tlustice srdčitá (Crassula cordata Thunb.)
  • tlustice vousatá (Crassula barbata Thunb.)

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com, pixabay.com

Tlustice vejčitá
Tlustice vejčitá