Bydlení v rodinném domě, nebo v bytě? A raději ve svém, nebo v pronájmu? Napříč zeměmi Evropské unie jsou odpovědi na tyhle otázky poměrně rozdílné, od obecného průměru totiž existují značné odchylky.
Vezmeme to postupně. Podle údajů Eurostat, statistického úřadu EU, žije více než dvě třetiny všech obyvatel zemí EU v domácnostech, které mají formát vlastnického bydlení. Takže to bydlení „ve svém“ vede. Ovšem s tím, že se podíl vlastnického bydlení rozhodně napříč jednotlivými státy evropské sedmadvacítky nedá považovat za nějak vyrovnaný.
Ve svém nebo v nájmu?
V Německu je například vlastnické bydlení zastoupené téměř v poměru 1:1 k bydlení v pronájmu. Nájemné bydlení tu totiž využívá 50,9 procent populace. V Rakousku je to 45,8 procent a v Dánsku pak 40,8 procent. Říct tedy v těchto zemích (potažmo ve Francii, Švédsku a Irsku), že bydlet ve svém je docela normální, tak úplně neplatí.
Bydlet v nájmu se naopak nedá považovat za úplně standardní v Rumunsku. Tam totiž „ve svém“ žije 95,3 procent populace. Jen o krůček za Rumuny pak stojí Slováci, s 92,9 procenty; následovaní Maďary (s 91,7 procenty) a Chorvaty. Podobně jednostranně to má nastavené ještě Litva, Polsko, Bulharsko a Lotyšsko. Tam všude připadá jeden nájemník na devět majitelů.
)
A jak si stojí Česko? Usazeno je v té statistice vlastnického bydlení mezi Maltu, Estonsko na jedné straně a Portugalsko a Slovinsko na straně druhé. Ve svém u nás žije 78,3 procent obyvatel, zbývajících 21,7 procent žije v nájmu. Co z toho plyne? Že operovat s tím, zda je normální bydlet ve svém nebo pronajatém, zkrátka na úrovni celé Evropy možné není.
Své k tomu mají co říct i Švýcaři a Norové. Oba ty státy patří k rozděleným stranám barikád – Norsko totiž staví spíš na jistotě vlastnického bydlení (78,3 procent) a Švýcaři naopak považují za normální bydlení v nájmu. To podle statistik dosahuje 57,8 procent. Ještě víc, než v Německu.
)
Za úvahu na první pohled asi stojí, jestli ta národní struktura vlastnického bydlení není nějak propojena s výkonností té které ekonomiky. V evropských státech se silnými a výkonnými ekonomikami je totiž jasně patrná ta tendence k bydlení v nájmu, zatímco východní Evropa a pobaltské republiky se přidržují spíše té jistoty vlastních domácností.
Raději byt nebo dům?
A jak se to má s rodinnými domy a byty? Odpověď na to – opět – není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. První velkou proměnnou je ale to, zda tu odpověď budeme v rámci jednotlivých evropských států hledat na venkově, nebo v zastavěných oblastech měst. Obecně se pak dá říct, že čím dál od měst na venkov, tím víc přibývá bydlení v domech.
I když výjimky se také najdou. Litva, Lotyšsko a Estonsko se počítají ke státům, kde každý čtvrtý nebo třetí obyvatel venkova z desíti započítaných žije v bytě. Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko pak patří ke státům, kde o obyvatele venkova, žijícího v bytě, téměř nezavadíte. Bydlení mimo města je tam spojeno v 95 + procentech případů s bydlením v rodinných domech.
)
Česko v tom porovnání venkova s městy vybočuje z průměru, řadí se mezi Španělsko a Lucembursko. Ani na venkově u nás totiž nejsou byty tak neobvyklé - žije v nich skoro dvacet procent obyvatel. Každý pátý obyvatel mimoměstských oblastí je tak „byťák“.
Hodí se to dát do souvislosti se 38 procenty Čechů, kteří žijí v domech na předměstích. Nahlodává to totiž onu nelichotivou představu o tom, že každý obyvatel vesnice musí domů chodit v zablácených holínkách. Rozdíl mezi vesnicí (tedy venkovem) a předměstím totiž zdaleka není tak ostrý. Dokonce i v našich městech žije jen osm z deseti obyvatel v bytech, a ostatní v domech.
Jinak v počtu obyvatel bytů na předměstích v rámci Evropy vedou Řekové (67,3 procent) a Slováci (66,2 procent). Nizozemsko, Irsko a Belgie pak stojí na špici v počtu obývaných domů na předměstích. Zrovna v Irsku jde o nejtypičtější formát bydlení. Žít v domě na předměstí, to je vlastní 90 % obyvatel.
Pokud bychom hledali v Evropě národ, v němž by obyvatelé nejvíce odpovídali popisu „ve městech žijí téměř výhradně jen v bytech“, pak by to byli Slováci. Kombinace město-byt je u nich 88-procentní. Podobně to mají ještě Lotyši a Řekové.
)
A co třeba hausbót?
Domácnosti vlastnické nebo pronajaté - byty nebo domy, na venkově, předměstích nebo ve městech. Data z Eurostatu ale odhalují i zajímavější formáty bydlení. Například bydlení v karavanech, hausbótech a dalších alternativních obydlích.
Kde je něco takového „normální“ o něco víc? Například v Nizozemsku, kde tyhle odlišné formy bydlení bere za své 2,5 procenta obyvatel. Ještě víc pak v sousedním Německu, kde takhle žije 2,7 procent obyvatel. A ani Litva nebo Lucembursko (potažmo Švýcarsko) za nimi příliš nezaostává.
Pokud tedy chcete svou kulturu bydlení posunout na novou úroveň, víte, kam vyrazit.
Zdroj: ec.europa.eu, think.ing.com, eurostat.eu
