Na slunném stanovišti ve skleníku, kde slunce pálí celý den, jsou již na konci srpna rajčata téměř sklizena, jakmile však máme polostín, byť by byl způsoben čímkoli, nebo rajčata pěstujeme na venkovním stanovišti a neřku-li opět v polostínu, začíná jejich intenzivnější sklizeň až od začátku do poloviny srpna a plody dozrávají postupně. Sklizeň pak musíme ukončit před prvním mrazíkem, ovšem i zelené nezralé plody nám dozrají - a rovnou více možnými způsoby.
Plody rajčat sbíráme (sklízíme), když jsou celé plně zbarvené. Čili krásně červené, ale i žluté či oranžové – podle odrůdy. Plody sklízíme vybarvené, ale ještě pevné, nikoli již měkké. Sklizeň provádíme opatrně a vždy odshora dolů. V období, kdy začínají rajčata překotně dozrávat, je třeba sklízet i každý den, samozřejmě podle jejich vyzrálosti. Nejchutnější jsou dozrálá rajčata za plného, teplého léta, chladné večery a dny již zhoršují jejich chuť. Ze stejného důvodu neskladujeme rajčata v lednici, ale v teplejším prostředí (v průjezdu, ve sklepě, ale klidně i v míse v kuchyni či jídelně). Opravdu chutná rajčata mají vyvážený poměr sladké a kyselé chuti. Cukry pak zvýrazňují barvu rajčat, čili rajčata již hodně probarvená a měkká obsahují nejvíce cukrů.
Zaštipování, krácení… Rajčata vyžadují péči
Kvalitní úrody se nedočkáme bez péče o rostliny. Boční výhony rostlin je při pěstování rajčat třeba vylamovat, dokud jsou ještě mladé a křehké. Zaštipováním bočních výhonů zvýšíme úrodu a zlepšíme její kvalitu. Zaštipování provádíme tak, že prsty opatrně vylomíme každý boční výhon, který se objeví za listem. Nepoužíváme nůž ani nůžky, jelikož by hrozilo přenášení viróz z jedné rostliny na druhou. Zaštipováním odstraníme zelenou hmotu, která by stínila plody, rostliny se navíc zbytečně nevysilují a jsou lépe chráněné před napadením plísněmi a houbami. Ty mají rády vlhké prostředí.
Zralá rajčata
Posledním pěstitelským zásahem je zkrácení rostlin za posledním výhonem s vyvinutými plody. To provádíme nejdéle v půlce září. Rajčata již nepokvetou, ale ani by jejich tvořící se plody nestihly vyrůst a dozrát. Rajčata pak budou věnovat veškerou energii dozrávání svých plodů.
Ne všechna rajčata však stihnou dozrát na rostlinách. Záleží na odrůdě, poloze, orientaci stanoviště a stínu, ale také teplotách a charakteru léta v konkrétním roce. Ovšem ani v případě, že musíme sklidit rajčata nezralá, není třeba věšet hlavu. Ranní chlad tolik nevadí rajčatům ve skleníku, ve venkovním prostředí však rajčata sklízíme dříve.
Sklízet nezralá rajčata?
Určitě je lepší sklidit nezralé plody než vyrábět fóliové kryty, rostliny zakrývat netkanou textilií apod. Zvyšuje se vlhkost a s tím i riziko plísní a houbových chorob. Na druhou stranu však netkaná textilie přes noc opravdu pomůže, nakonec ji používáme i na jaře za chladnějších nocí a dní, abychom uchránili mladé rostlinky.
Dozrávající rajčata
Originálně si můžeme poradit s keříkovými rajčaty v záhonech. Snadno je přesadíme do mobilních nádob a ochráníme umístěním v interiéru. Některé odrůdy těchto rajčat pak vydrží až do Vánoc, potřebují však světlé stanoviště. Za slunných dní je můžeme přemístit na balkón či terasu a večer zase ukrýt.
Jinak jsou však první mrazíky tím posledním, co dovedou rostliny rajčat přežít. Ještě než přijdou prostě vše skliďte, načež nedozrálé plody ukryjte třeba do tmy, pokud jsou otrhané. Lze též vytrhnout rostliny i s kořeny, zavěsit kořenem vzhůru a rajčata na rostlinách též „dojdou.“ Plody je třeba sklízet i se stopkou (zralé i nezralé), jelikož pak déle vydrží.
Běžně se v některých zemích sklízí celé hrozny rajčat a nechávají dozrát, čímž se prodlouží jejich trvanlivost. A pokud chcete urychlit zrání, umístěte rajčata do sousedství jablek nebo banánů (obsahují v malém množství etylen podporující vyzrávání).
Dozrávající rajčata
Zralá rajčata neskladujeme za teplot nižších jak deset stupňů Celsia. Tato rostlina je prostě teplomilná i po sklizni. Dokonce za teplot okolo 15 oC si rajčata nejlépe udrží chuť.
V každém případě se vyhněte přímému používání zelených či jinak nedozrálých rajčat. Vyšší obsah solaninu a tomatinu z nich činí plody jedovaté, nezdravé, nebezpečné. Ovšem zráním se tyto složky odbourají. Zelená rajčata však lze tepelně zpracovat vařením a zavařováním, ale v kyselém prostředí, kde se škodlivé látky přemění na méně toxické. Zelená rajčata se nesmí používat k přípravě sladkých pokrmů – cukr škodliviny naopak stabilizuje.
Skleník s rajčaty
Dozrávání zelených rajčat nechte probíhat v malých vrstvách (nejvíce 2 vrstvy). Snadno je tak budete kontrolovat. Hnijící plody je třeba bezprostředně vyhazovat. Bedýnky je dobré vyložit fólií či novinami a postavit do blízkosti okna nebo přímo na okenní parapet. To je první metoda. Druhou metodou je dozrávání rajčat za tmy v místnosti, kde není příliš chladno (třeba ve spíži), případně i ve sklepě, ale teplejším. Chuť a vůně takto dozrálých rajčat nebudou dokonalé, ale poživatelná jsou. Navíc je lze vhodně využít do zavařeného leča či čalamády. Lze si též vyrobit domácí kečup, ale i zdravou a chutnou šťávu.
Zelenou rostlinnou hmotu po sklizni můžeme dát do kompostu, ovšem lodyhy je třeba rozsekat, štěpkovat, nebo vylisovat. Rostliny zde však posypejte dusíkatým vápnem, desinfekce kompostu je důležitá, abychom si v příštím roce nerozšiřovali houbové choroby.
