Zatím lze říci, že stavebnictví výrazně nezpomaluje, nejvíce jsou zasaženi lidé stavějící svépomocí, jelikož ti si nyní mohou koupit materiál a nářadí pouze přes internet a s dopravou. Mohou však využít současná omezení k plánování, pokud již nemají z čeho stavět.
Kondice stavebního sektoru vykazuje velkou setrvačnost
Bezpečností opatření, která souvisí s epidemií nového koronavirem v Česku se zatím týkají stavebnictví pouze okrajově. I zde však hrozí vysoké riziko, stačí totiž, aby na konkrétní stavbě onemocněl jeden člověk a do karantény musí všichni. Jinak ale zatím vyrábí většina výrobců stavebních materiálů v plném rozsahu a stavební sektor vykazuje jako celek vysokou setrvačnost.
V některých oborech se výrobní linky zcela či částečně zastavily (např. automobilový průmysl), to se ale ve stavebnictví zatím neděje. Firmy sice samozřejmě přijaly všeobecná preventivní opatření a to napříč celou firemní strukturou, objem výroby však tato opatření nezasáhla. Lze tedy říci, že výroba probíhá ve většině případů v plném rozsahu, i když za přísnějších hygienických podmínek. A ty se týkají i dopravců stavebnin. Čili nadále fungují beze změn i dodávky stavebnin odběratelům.
Odborníci předpokládají, že postupně nebude dostatek pouze některých druhů stavebních materiálů a to především v závislosti na skladových zásobách prodejců i výrobců. Tím však prý mají výrobci dostatek zásob surovin a jejich další přísun je plynulý. A tomu odpovídají i zatím dostatečné skladové zásoby vyrobených stavebních produktů. Hlavní vliv na setrvalost tohoto stavu bude mít v nejbližší době dostatek pracovních sil. To se však týká celého sektoru včetně samotných realizačních stavebních firem.
Předpokládá se, že pokud bude stávající stav trvat ještě několik týdnů, stavby zpomalí a přesunou se do jakéhosi udržovacího režimu. Pokud by pak byla naopak všechna omezení uvolněna, může stavbám trvat až několik týdnů, než se zase naplno rozeběhnou. Čím vyšší setrvačnost, tím také pomalejší rozběh po odstranění dlouhodobých překážek.
)
Nejvíce se současná omezení dotýkají stavebníků svépomocí a vůbec lidí bez živnostenských listů
Velkoodběratelé a živnostníci tedy zatím problémy většinou nepociťují, nejvíce se současná omezení dotýkají stavebníků stavějících svépomocí a vůbec všech lidí bez živnostenského listu. Těm je zakázáno prodávat výrobky a materiály přímo ve stavebninách a jiných prodejnách, proto k nim nyní mají jen omezený přístup.
Naopak proto mají nyní více času na plánování své stavby. A veškeré poradenské služby a objednávky nyní probíhají bez problémů online, bez potřeby osobního kontaktu.
Nová stavební legislativa platná od 1.1. 2020
Již dlouhé měsíce před datem 1.1. 2020 běžely fámy, že nová stavební legislativa prodraží stavby až o desítky procent. Podle ní údajně smíme nyní stavět již pouze domy s nulovou spotřebou energie a nebo doslova jakési laboratoře fungující v přísném režimu, kde ani nesmíme otevřít okno a vše je řízeno počítačem. Lidé byli vyděšení a některá média si bohužel jen přidávala. Realita je však naštěstí trochu jiná a nový zákon určitě není až tak drastický. Co se tedy vlastně od letošního roku zásadně změnilo a o čem doopravdy hovoří zákon o hospodaření s energií č. 406/2006 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb.?
Především je třeba hledat za vším EU, která klade důraz na úspory energiemi. A opravdu musí každý soudný člověk určitě souhlasit, že především zbytečné plýtváni teplem nemá jakékoli opodstatnění a není ohleduplné k životnímu prostředí. Ceny energií a paliv přitom stále rostou. Platí však, že EU raději rovnou nařizuje, než aby nechala lidi, aby se řídili svým selským rozumem. V roce 2010 proto vydala směrnici EPBD II, která mimo jiné nařizovala, jak se má do roku 2020 snižovat spotřeba energie v budovách. A ten právě nastal a platí, že domy postavené od roku 2020 musí mít o 20 % nižší spotřebu energií než domy staršího data.
Lidé si přitom pletou pojmy, jako jsou nízkoenergetické, pasivní či nulové domy. Skutečně lze již dnes postavit dům řízený počítačem, který vyhřejete například teplem svého těla, a který je velice drahý, ale to nám nikdo nenařizuje. Klíčové je sdělení, že nové domy musí mít „velmi nízkou energetickou náročnost“, přičemž je třeba, aby spotřeba energií byla „ve značném rozsahu kryta z obnovitelných zdrojů“.
Co tedy musí nové domy splňovat a o kolik budou dražší? Odborníci dokonce tvrdí, že jde dokonce jen o mírné zpřísnění pravidel a domy se budou stavět tak, jako se staví dosud. V zásadě platí, že nová stavba musí být dobře orientována, případně zastíněna, musí mít kvalitně izolovanou obálku a je osazena kvalitními okny. V takovém případě požadavky nové legislativy v zásadě splní.
Klíčový je kvalitně vypracovaný projekt a dostatečně dimenzované zateplení. Právě totiž nedostatečnou obálku domu bychom museli dohánět drahými technologiemi a obnovitelnými zdroji energie. Pokud je pak nový dům dobře navržen již od studie, postavíme jej bez vícenákladů (max. v řádu procent). Záleží však též na dodavateli, mnohé firmy snaží na nové legislativě takzvaně „svézt“.
Je však třeba dodat, že ceny energií dále porostou a normy se budou dále zpřísňovat. Důvodem je však především fakt, že právě stavební normy a legislativa představují nejnižší možné požadavky, jaké musíme splňovat. A další zpřísňování proto logicky postihne i současně platné normy a legislativu.
Obzvláště požadavky na energetickou náročnost budov se v pravidelných intervalech dlouhodobě zpřísňují. Důvodem je snaha zachovat či zlepšit kvalitu vnitřního prostředí v budovách bez negativního vlivu na globální změnu klimatu, cenu energií a čistotu ovzduší.
Můžeme proto jen doporučit výstavbu budov na parametry pasivního domu. Pokud například zvolíme větší tloušťku tepelného izolantu, navýšení ceny za materiál bude minimální s ohledem na celek. Investice do kvalitního zateplení domu se nám přitom rychle vrátí ve snížených platbách za vytápění. Investujte proto na začátku o něco málo více do kvalitního zateplení (a to již ve fázi projektu) a ušetřete na každoročních výdajích za energie.
