Čerstvé a křupavé pečivo si můžeme doma upéct sami, aniž bychom pro něj museli denně běhat. Umožní nám to pomocník v podobě domácí pekárny. Podle jakých kritérií takovou pekárnu vybírat, aby po krátké době neskončila mezi nepotřebným „šrotem“?
Nejprve si musíme ujasnit, co od domácí pekárny vlastně očekáváme. Mnohé modely totiž nedovedou jen péct chleba, ale mají i další užitečné funkce. Od přípravy těsta nejen na chléb, ale třeba i na koláče, pizzu či těstoviny, pečení baget, croissantů a jiného pečiva, až po přípravu marmelád, škvaření sádla a třeba i přípravu jogurtů, marcipánu, pečení domácí sekané a nebo chutného dortu. Domácí pekárna vlastně může být dosti univerzálním kuchyňským robotem.
I když se však rozhodnete především pro pečení chleba, vyplatí se připlatit za kvalitu. Cena se odvíjí od značky, použitých materiálů, designu a počtu přídavných funkcí. Nakonec cenu ovlivňuje i velikost pekárny. Čím větší, tím dražší. Rozdíl v ceně však nutně nemusí znamenat rozdíl v kvalitě pečení. Pokud ale plánujete pečení časté, zátěž zvládne opravdu jen pekárna kvalitní a tedy dražší. I když dobrý chléb upeče i ta nejlevnější. Minimálně bychom pak měli volit takzvanou „zlatou střední cestu“.
)
Čím větší rodina, tím větší chléb. A tedy i pekárna. Nejmenší pekárny dovedou upéct pouze půlkilogramový chléb, ty největší i dvoukilogramový. Prostě záleží na spotřebě pečiva v domácnosti, který se odvíjí nejen od počtu členů, ale i od jejich chutí, případných diet apod. O velikosti a hmotnosti chleba z pekárny pak rozhodují rozměry formy, ve které jej peče. Pro běžnou čtyřčlennou rodinu vystačí pekárna s obsahem nádoby 1200 až 1300 gramů.
Kvalitní pekárna též dovede hníst těsto. V tomto případě nezáleží na počtu hnětacích háků (jde o častý mýtus). Modely s jednou metlou bývají obvykle určené pro menší množství surovin. Toť vše. Při větším objemu se již vyplatí mít háky 2. Nakonec nezapomeňte na to, že hnětače se z těsta vyjímají až po upečení chleba. V chlebu proto zůstanou otvory (1 či 2).
)
Zásadní je také materiál domácí pekárny. Každý z používaných materiálů má své přednosti, stinné stránky a specifika. Nádoby s teflonovým vnitřním povrchem jsou nejoblíbenější, nejrozšířenější a často nejlevnější. Chléb z nich snadno vyklopíme, nejsou náročné na údržbu (formu stačí opláchnout horkou vodou a povrch setřít jemným hadříkem), teflon se ale snadno poškrábe. A to třeba i jen semínky ve směsi.
Dražší jsou formy keramické, ty jsou však odolnější vůči poškrábání, trvanlivější a zdravotně zcela nezávadné. Nejdražší jsou formy nerezové, které mají neomezené možnosti použití i manipulace. Jsou téměř nezničitelné. Chléb se k nim však rád připéká.
)
Z funkcí by měla být samozřejmostí nastavitelná možnost odložení startu, standardem též bývá program marmeláda, se kterým také vyškvaříme sádlo a připravíme různé kaše. U pekáren s regulovatelnou teplotou najdeme také program na přípravu jogurtu. Leckdo ocení také automatický dávkovač surovin a sklopné hnětače, které tolik nezůstávají zapečené v těstu.
Levnější modely jsou poměrně hlučné a proto se nehodí pro pečení v noci, klíčové je také jednoduché ovládání, ideálně dotykovým displejem. Takovou pekárnu totiž snadno otřeme. Při volbě výšky pekárny pak musíme počítat s otevíráním víka. Některé modely dokonce umožnění nastavení propečení kůrky, jiné udrží pečivo teplé i po dopečení.
)
