Na teploměru pětatřicet stupňů Celsia, vy na sobě máte chlupatý kožich a někdo po vás chce, abyste běhali. To nejsou zrovna radostné vyhlídky, že? Jenže právě tohle se teď v létě odehrává všude. Vlny veder totiž nedrtí jen lidi, ale také jejich zvířecí mazlíčky. A němé tváře si o pomoc samy neřeknou. Musíte na ně brát ohled.
Začnete správnou hydratací, dostatkem vody
Kolik to je? Můžeme se odrazit od toho, že za docela normálního dne – při běžných výkonech a průměrných teplotách – spotřebuje pes okolo 50 mililitrů vody na kilogram své hmotnosti. Takže dvacetikilový hafan spotřebuje přibližně litr vody denně.
Pes ale není auto nebo velbloud, abyste mu jednou naplnili nádrž a on vydržel táhnout celý den. V horkém letním dni se jednak zvyšuje jeho spotřeba vody – až na 150 mililitrů – a hlavně potřeba pít. Musí, byť třeba po menších dávkách, pít častěji.
Je tomu uzpůsobit denní program a brát s sebou misku a vodu na procházky, na které běžně zásoby tekutin neberete. Pokud máte pejska na zahradě, rozmístěte mu také v terénu více misek, z nichž se může podle chuti napít. Pravidelně je kontrolujte a doplňujte.
)
Chlaďte, ale prosím s rozumem
Lidé ve snaze učinit něco dobrého často přepínají mezi dvěma extrémy, a bohužel se to týká i péče o domácí mazlíčky. Když udeří horka, je nabídka nějakého toho ochlazení vítaná. Ale prosím trochu s citem.
Kostky ledu v misce s vodou, zmrzlý vodový nanuk anebo vychlazený pelíšek mohou být spíš na škodu. Pes se může spálit, podchladit či nachladit. Onemocnět zápalem plic stejně jako vy, když to přeženete s klimatizací nebo se zmrzlinou. Posadit zvíře před točící se větrák se může jevit jako dobrý nápad, ale není.
)
Lepší jsou přirozené formy chlazení. Stín, například. Není od věci přizvat pejska, když třeba kropíte zahradu z hadice. O trávu se přirozeně ochladí, vyřádí se v příjemném klimatu.
Je dobré, když má pes možnost se třeba vykoupat ve svém bazénku a ochladit se. Ale pak taky potřebuje proschnout, takže ho hned do stínu pod slunečníky nezahánějte. Někteří psi koupání vítají, jiní se bojí. Je třeba jim ukázat, že se nemají čeho bát a pod vaším dohledem můžou.
)
Pohyb je zapotřebí
Procházky, běhání, dovádění – cvičení a aportování – zkrátka celá ta psí zábava, by s vysokými teplotami ustat úplně neměla. Psi nemají narušení zažité rutiny moc rádi. Ale ta zátěž, ať už po stránce vzdáleností nebo výkonů, měla odpovídat tomu, že je horko.
Chce to více odpočívat, dělat více zastávek, mít čas na vydýchání. Na procházku se tak dá vyrazit o něco dřív, když je ještě chladněji (anebo v podvečer). S divočením a běháním opatrně, i pes se může dohnat k infarktu. Preferujte pro procházky stinná místa, parky se stromy. A třeba s možností koupání.
Pozor na rozpálený asfalt a horké povrchy. Mohli by si spálit tlapky. Obecně řečeno, pokud je povrch příliš horký pro vaši dlaň, zcela určitě bude příliš horký i pro psí tlapky.
Dovolenou plánujte zvířecíma očima
Vyčerpávající horko, nedostatek stínu a tekutin, fyzická zátěž je pro zvířata velký problém, dostává je do stresu. Který může být fatální. Takže je otázkou, jestli tu hladinu stresu vůbec ještě zvyšovat další zátěží, cestováním.
Problémem je cesta i cíl, pohyb v neznámém prostředí. A tím, že chcete svého psa „přibalit na dovolenou“ mu ve skutečnosti nedáváte najevo svou lásku. Ale jen to, že na dovolenou chcete vy a jste ochotní tam vyrazit i za cenu jeho života. Pokud by vám na něm skutečně záleželo, zůstanete s ním doma.
Anebo aspoň tu dovolenou naplánujete tak, aby z ní něco měl. Sluncem rozpálený písek pláže a bouřící vlny na pobřeží (se slanou vodou), prozářené bulváry a spousta nových podnětů zkrátka nejsou nic, co by psi na dovolené bez následků a rizik oslovilo. Vyrazit do hor a zalesněných kopců, to už je o něco lepší.
Pes zkrátka není kufr, ale živý tvor. A měli byste na to myslet. Odložit ho na zadní sedačce auta zkrátka v pořádku není, i když mu necháte zapnutou klimatizaci.
)
Jak poznat a řešit trable
Jeden ze čtyř domácích psů zemře na potíže vyvolané anebo související s přehřátím organismu. Takže včas zpozorovat známky blížícího se přehřátí se hodí. Jak se může projevit?
Prvním příznakem může být nenápadná změna chování, například neklid, zpomalený pohyb nebo neochota pokračovat ve cvičení. U psů se může zrychlit frekvence funění a slintání. Zvířata mohou být též apatická, letargická, mít skelné oči, namáhavě dýchat a mít vrávoravou chůzi. Jedním z průvodních jevů může být i zvracení a průjem.
)
Jak na nouzové chlazení?
Polévání vodou (nikoliv ledovou) může pomoci, stejně jako ponoření do vany – pozor, hlavu je třeba držet nad vodou, hrozí utonutí. Mokrými ručníky psa nepřikrývejte, spíše ho na ně položte. Větrejte. Mezi vnitřní stranu stehen taky můžete nakrátko položit mokré utěrky nebo zabalenou mraženou zeleninu. Nabídněte zvířeti malé množství vody, ale nenechte ho pít nadměrně ani ho do pití nenuťte.
Nakonec vezměte zvíře k veterináři, v klimatizované vychlazeném vozidle - a v ideálním případě pokračujte v chladicích opatřeních i během cesty.
Nejlepší samozřejmě bude, když k ničemu takovému nedojde. Tomu ale předejdete jen tím, že nejen svůj program – ale i aktivity svého zvířecího miláčka – uzpůsobíte tomu, že je pořádné vedro.
Zdroj: TheConversation.com, bluecross.org.uk, SPC.ba.ca, rspcaqld.org.au
)
