Jak v zimě pečovat o zahradu

V zimě dokonce můžeme i sklízet, jelikož se daří mrazuvzdorné zelenině (snáší i teploty pod nulou). Sklízet můžeme růžičkovou kapustu, petržel, pór, zimní salát, špenát a kadeřávek, ale například také plody mišpule, což je ovoce (mišpule potřebují přejít mrazem). 
Zimní pěstování je však zcela ideální v květináčích za oknem, tedy na vnitřním okenním parapetu. Kromě oblíbené pažitky a řeřichy můžeme pěstovat a postupně spotřebovávat mnoho druhů bylinek (bazalka, meduňka, petržel apod.). Pěstování bylinek není nijak náročné, přes den stačí teploty mezi 15 a 20 ^oC, v noci by neměly klesnout pod 10 ^oC, přičemž mírně zaléváme. Až do spotřebování pěstovaných bylinek si jinak vystačíme se substrátem, do kterého vysadíme sazeničky či semena. Kvůli postupnému spotřebovávání by ani nebylo hnojení umělými hnojivy vhodné.

V zimě se též připravujeme na další zahradní sezónu. Řízkujeme pelargonie a muškáty, v únoru začínáme s výsevem některé zeleniny a přípravou sazenic (sladké papriky, chilli papriky, rajčata, okurky, cukety, dýně, ačokča apod.). Pravidelně také kontrolujeme uskladněné ovoce a zeleninu a hnijící plody vyhazujeme. V lednu také odebíráme rouby ovocným stromům a do jara je uskladňujeme, především třešní a višní, ostatní počkají do února. Z vnější strany stromů ořezáváme cca 30 cm dlouhé letorosty, položíme je vedle stromu a přikryjeme listím a sněhem. Jakmile se na jaře začne oteplovat, zapíchneme rouby do země.

Ke konci zimy je též vhodné přesazovat pokojové květiny. Nejenže jim pomůže čerstvý substrát, ale také o něco větší nádoba, tedy až do určitého rozměru, do nekonečna nelze používat stále větší květináče. Nebývá výjimkou, že v případě příliš vzrostlých rostlin, které nám již spíše překážejí, hledáme jejich nového majitele, nebo je prostě zlikvidujeme, případně přesadíme jen jejich část, pokud to u konkrétního druhu lze, nebo provedeme řez (opět lze jen u některých pokojovek).

Pravidelně také kontrolujeme stav krmiva v krmítkách pro ptáky, čistíme pítka a doplňujeme čerstvou vodu.

Důležité je též nakládat v zahradě rozumně se sněhem. Pokud by mohl ohrozit keře a stromy, je třeba jej setřást a obzvláště větve keřů a okrasných jehličnanů svázat. Sníh, který uklízíme ze zpevněných ploch, je dobré nahrnout na záhony a ke stromům a keřům, je vynikajícím tepelným izolantem a navíc poslouží při tání jako výborný zdroj závlahy. Pokud však nenapadl sníh a zrovna nemrzne (zem není zcela promrzlá), je dobré zalévat především stálezelené listnaté stromy a keře, jinak hrozí, že je mráz vysuší (rododendrony, azalky apod.). Stálezelené jehličnany však mrazům a suchu odolávají dobře. 

S uklízením sněhu ze zpevněných ploch je dobré začít, sotva napadne – dokud je čerstvý. Je nejměkčí a nejlehčí, proto se uklízí nejsnáze. Starší sníh není dobré odklízet brzy ráno, jelikož je nejvíce namrzlý. Raději počkáme, až se přes den trochu oteplí a sníh alespoň trochu povolí. Namrzlou vrstvu však neodstraníme šornou či lopatou, je třeba použít kovovou škrabku a počítat s tím, že se zapotíme.

Pokud chceme chodník posypat, je vhodnější písek a štěrk, případně keramzit a nebo popel než agresivní posypová sůl. Ovšem s každou další sněhovou nadílkou nás čeká nový posyp. Proto mnozí z nás sůl upřednostňují. 

Specifická je ochrana střech a okapů před sněhem. Nejlepším řešením je vyhřívání okapu a na střechách instalované sněhové zábrany. Pokud ale napadne příliš mnoho sněhu, je dobré odstranit jej ze střech, jelikož by mohlo hrozit statické narušení střešních konstrukcí. Pokud si na to netroufneme sami, je možné objednat si to jako službu, za kalamitních situací ji však zajišťují města a obce. Co se týká ledu a rampouchů, musíme být opatrní, abychom při jejich odstraňování nepoškodili okapy.

A co se týká úklidu sněhu před domy na chodnících, tuto povinnost sice mají již nějaký ten rok obce, ovšem v praxi stále funguje nepsané pravidlo, že si úklid sněhu provádí sami majitelé přilehlých nemovitostí. Prostě si lidé zcela běžně uklízejí sníh před svými domy. Je to ale o dobré vůli a o schopnosti obcí úklid sněhu zajistit.

Ke konci zimy začínáme připravovat pařeniště a skleníky, v předjaří hnojíme záhony hnojivy, která se rychleji rozkládají, pokud jsme nepohnojili na podzim. Ideální je například koňský hnůj a nebo ve vodě zkvašené guano, které je však třeba pořádně naředit.

A pokud je sníh v zahradě měkký a mokřejší (takzvaně „lepí“), můžeme si zahradu vyzdobit pěkným sněhulákem, nebo jakoukoli důvtipnou sněhovou sochou, případně můžeme udělat dětem ještě větší radost například stavbou iglú, které se jim stane vítaným zimním úkrytem, dobrodružstvím.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com