Vyvýšené záhony ušetří naše záda při péči o rostlinky, dokonce umožní zahradničení i lidem tělesně handicapovaným, pomůže nám vyřešit problém se zahradním rostlinným odpadem a zajistí skvělé podmínky pro rostliny, jejich vitalitu a zdraví. A nakonec i bohatou odrůdu. Vyvýšený záhon, pokud se založí, jak má, je vlastně svým způsobem obdobou zahradního kompostu. Ostatně, kompost patří navrch jako poslední vrstva vyvýšeného záhonu výlučně. Jak vyvýšený záhon založit?
Na prvním místě je volba konstrukčního materiálu
Vlastně je na prvním místě volba výšky vyvýšeného záhonu, od toho se až odvíjí materiál. Pokud jej totiž chcete vysoký jen na šířku prkna či fošny, případně dvou, je třeba vykopat jámu, protože bychom jinak pro vrstvení materiálu neměli k dispozici dostatečný objem záhonu. Pokud však chceme postavit záhon vysoký například metr, ke kterému máme ostatně ideální přístup bez namáhání zad, stačí jej založit na vhodném místě přímo na terénu. Stačí obrátit travní trn a postavit konstrukci záhonu.
)
)
)
)
Co se týká materiálu, zvolit lze prakticky cokoli. Od prken, fošen a hranolů, ale třeba i větví a naštípaného palivového dřeva, až po kámen, cihly, beton, kov (plech), plastové či dřevoplastová prkna, trámy, pražce (pozor – musí být netoxické!) atd.. Vždy je přitom důležité, aby se vyvýšený záhon na konkrétní místo pokud možno i hodil jako architektonický prvek. Jinak není samotná konstrukce záhonu ničím složitým. Jednoduchý vyvýšený záhon, to jsou vlastně 4 nějak vysoké a dlouhé stěny, které drží pohromadě navrstvený materiál.
Pouze v případě zdění je třeba vytvořit alespoň štěrkové lože, případně ještě lépe vybudovat betonové základové spáry. Vyvýšené záhony se dokonce i prodávají jako hotové konstrukce, případně v podobě materiálu určeného k jednoduché montáži. Ovšem trochu zručný kutil si v tomto případě poradí s jakýmkoli řešením. Nejde o kdovíjak složitou výstavbu. Dokonce to může zkusit i začátečník.
)
)
)
)
)
)
Vlastně v případě vyvýšeného záhonu hovoříme o obrubě. A skutečně může být konstruován i z dostatečně vysokých obrubníků a palisád. Pokud se pak rozhodneme pro zděné řešení (materiál spojovaný maltou či betonem), nesmíme zapomenout na odvodňovací otvory. Zdít lze i z tvárnic takzvaného ztraceného bednění, tvárnic vegetačních, ale i plotových. Řešení se prostě nabízí spousta. A například typem vyvýšených záhonů je i bramborová či jahodová pyramida, ale i bylinková spirála. Vyvýšený záhon navíc může podpírat i kopírovat budovu, opěrnou zeď a plot.
)
)
)
)
Pokud se pak rozhodnete pro přírodní dřevo, je vhodné zvolit tvrdší dřevinu, např. modřín, akát, případně dub. Vyvýšené záhony jsou vlastně obrovské mobilní nádoby. Na vyvýšený záhon dokonce snadno přestavíme i dřevěný kompostér, případně jej snadno vyrobíme z dřevěných palet.
)
)
Klíčová je šířka vyvýšeného záhonu
Citlivě navržený a postavený vyvýšený záhon, který se do zahrady hodí, má v každé zahradě své nezaměnitelné kouzlo. Jednoduše řečeno vypadají pěkně. Ideální je navíc, pokud takových záhonů postavíte více a vhodným způsobem je v zahradě rozmístíte. S čím to ale nesmíme přehánět, to je šířka záhonu. Délka může být prakticky jakákoli, i volba výšky je dosti variabilní, ovšem šířka musí být taková, abychom snadno dosáhli na každé místo záhonu z obou jeho boků. Nemá smysl na záhon nějak lézt a pohybovat se po něm, tím bychom se připravili o největší bonus, totiž praktičnost.
)
)
)
)
Vyvýšené záhony jsou skvělé řešení pro svažité zahrady, ale i zahrady s chudými půdami
Svažitost zahrady je vlastně skvělou příležitostí k vytvoření vyvýšených záhonů. V tomto případě jimi vytvoříme terasovité stupně, které když navíc doplníme schody, usnadní pohyb po zahradě. A pokud záhony uvnitř vybavíme pletivem a fólií, nebudou zpočátku tolik zaplevelené a k rostlinám se neprokoušou hlodavci. Vyvýšeným záhonem se také dosti účinně bráníme oddenkům a kořenům odolnějších plevelů, stejně jako šíření semen plevelů. Ta se totiž šíří především nízko, nikoli ve výškách. A cca 1 metr vysoký vyvýšený záhon je již dostatečně vysokou bariérou. I když zrovna na svažitých pozemcích se tato přednost jaksi stírá.
Vyvýšené záhony jsou také ideální pro zahrady se špatnou, neúrodnou, případně silně jílovitou anebo naopak příliš propustnou a na živiny chudou půdou písčitou, ale i kamenitou.
)
)
)
)
Vrstvíme vyvýšený záhon
Do běžných mobilních nádob umístíme vždy na dno drenáž a pak vhodný substrát, buďto koupený anebo doma vlastnoručně namíchaný. Ovšem vyvýšený záhon má na sobě uložených více specifických vrstev, nejen vrstvu drenážní a zeminu (pěstební substrát). Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Například ušlapat dobře proleželý, ale i čerstvý koňský hnůj a zakrýt jej ještě listím. A pokud čerstvý koňský hnůj a listí, je to ideální udělat právě při předjarním a jarním zakládání vyvýšeného záhonu. Bude se nám uvolňovat teplo a to se kořínkům rostlin zalíbí. Jinak lze ale použít jakékoli organické hnojivo, od chlévské mrvy až po hnůj prasečí, ovčí, králičí, případně ptačí guano. Všechny vrstvy vyvýšeného záhonu na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po žádném hnoji.
)
)
)
)
)
)
Vyvýšený záhon vrstvíme tak, že nejprve obrátíme vzhůru nohama podkladní travní drn, poté uložíme zdola a ze stran pletivo s malým okem jako ochranu proti hlodavcům a na stěnách fólii. Následuje drenáž (pokud bude záhon vyšší než půl metru), vrstva dřeva a poté promícháváme se zeminou vše, co dům dá. Tedy i větvičky, listí, shnilé ovoce a zeleninu atd. Vlastně tak vytvoříme sofistikovanější formu kompostu s převažující částí zeminy v horní části vyvýšeného záhonu (u kompostu je tomu opačně – kvalitní humus odebíráme zespoda, není však třeba se bát, on se vespod vytvoří i v tomto případě). Samozřejmě nyní hovoříme o vysokých vyvýšených záhonech. U těch nízkých je to buďto stejné jako u běžných záhonů, jen jsou o kousek vyšší a mají obrubu, nebo musíme vykopat jámu a pak vrstvíme stejně jako u vysokého vyvýšeného záhonu.
)
)
Správně ukládané vrstvy vyvýšeného záhonu (ve směru odzdola vzhůru)
- Zemina s travinami (travní drny, přičemž trávu uložíme směrem dolů)
- Pletivo proti hlodavcům
- Drobné větvičky i větší dřevo včetně trouchnivého, případně i kořeny rostlin
- Listí, piliny a hobliny, případně i karton, ale bez potisku
- Případný organický hnůj (pokud záhon zakládáme na jaře, použijeme čerstvý koňský)
- Vrstva listí, slámy či sena, případně všeho dohromady
- Rostlinný organický odpad jaký běžně dáváme do kompostu, stačí ubrat z nerozloženého kompostu (odpad ze zahrady a kuchyně)
- Jednoletý hrubý kompost či zahradní zemina smíšená s tímto kompostem
- Vyzrálý jemný kompost
- Pokud samozřejmě máte přístup k jiné kvalitní humózní hmotě, třeba letitému kravskému hnoji rozloženému na černý substrát, není důvod váhat
)
)
)
)
Zopakujme si přednosti vyvýšených záhonů
Pokud záhony vyvýšíme dostatečně, nebudou nás při ošetřování rostlin bolet záda. Nebudeme se muset ohýbat. Další předností je minimum plevelů, eliminace zvířaty pošlapaných a vyhrabaných míst. Kvůli vysokému obsahu humusu a teplejšímu půdnímu mikroklima, pokud záhon založíme správně, nás čeká velmi bohatá úroda. Snadnější je též údržba vyvýšených záhonů, nemusíme je pravidelně rýt a složitě rostliny okopávat, jen je třeba vhodně střídat plodiny.
Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
