Mravenci mohou být v zahradě nepříjemní, například uhnízdění v písku dětského pískoviště, nebo svou farmářskou schopností chovat si mšice pro sladký nektar, na druhou stranu jsou ale též velmi užiteční. Raději než mravence likvidovat, je proto lepší mravence vypudit z míst, kde je nechceme.
Zemědělci i lovci a válečníci
Ano, někteří mravenci si doslova chovají mšice jako nějací dobytkáři, a že velmi úspěšně, čímž určitě rozčilují každého zahradníka a zahrádkáře, na druhou stranu však likvidují mnohé škůdce, třeba mandelinky a nosatce, načež sami se v zahradách a parcích jako škůdci nechovají. Dokážou dokonce zdolat škodící housenku větší, než jsou oni sami. Jedna průměrná kolonie mravenců za den pochytá až tisíc jedinců, kteří v zahradě škodí! Jsou to prostě vyhlášení lovci a bojovníci. Pomáhají nám tak udržovat zahradu zdravou a my nemusíme používat chemii. Až na ty mšice!
Díky vzájemné spolupráci dovedou mravenci ulovit oproti své velikosti i opravdu velké škůdce, například píďalky, bekyně, obaleče, bourovce, pilatky, ploskohřbetky, hřebenule apod. Pochutnají si přitom na housenkách a larvách, ale i na dospělcích. Větší počet mravenců přemůže i ohromného chrousta, když vylézá ze země. Pochutnají si i na larvách kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů.
Užiteční mravenci, přátelé rostlin trápených škůdci
Mraveniště prostě svědčí stromům i květinám. V místech přemnožení škůdců se dokonce zachovávají pouze stromy, které rostou poblíž mravenišť. Mravenci navíc dovedou obohacovat a provzdušňovat chudé lesní půdy. Kolem mravenišť dokonce roste mnohem bohatší a zdravější vegetace.
Pokud se tedy chcete mravenců na konkrétním místě zahrady zbavit, nehubte je, ale vypuďte, prostě je donuťte přestěhovat na místo, kde vám nebudou vadit a budou vám dobrými sousedy. Způsobů se nabízí mnoho, buďto v obchodech a nebo v našich spížích a lednicích. Prostě si lze vystačit i s obyčejnými kuchyňskými surovinami a přípravky, které mravencům neublíží.
Kde nám mravenci vadí
Mravenci nám vadí především v zeleninových záhonech, ale třeba i ve skleníku, a pařeništi a nebo dětském pískovišti. Na pískovišti plném štípajících mravenců si děti prostě hrát nebudou. A chování mšice jako užitkových zvířat na zelenině či drobném ovoci je doslova pohromou. Mravenci, tedy ty druhy, které mšice chovají, si mšice dokonce nosí na výživné rostliny.
Bořením mravenišť ničeho nedosáhnete
Nejprve je třeba vyvrátit jeden mýtus, rozbořením mraveniště ničeho nedosáhnete. Můžete je však přenést jinam, tedy ta malá. Vyrýpneme je lopatou či rýčem a přemístíme. To by mělo mít svůj účinek. Je ale třeba důsledně zkontrolovat, zda jsme přenesli vše. Na původní místo mraveniště je pak třeba kromě nové zeminy umístit nějaké odpuzovadlo. Mravence však můžeme vypudit, aniž bychom museli mraveniště přenášet.
Mravenci nesnášejí některé vůně a vodu
Namísto rozboření mraveniště by měly pomoci různé vůně, které mravenci nesnášejí. A pokud mravenci své hnízdo opustí, musíme je dezinfikovat a zlikvidovat, aby se nám do něj po čase nevrátili.
Z vůní, které mravenci nesnáší, můžeme použít skořici, pálivou papriku, některé aromatické byliny (tymián, bazalka, levandule, majoránka, …). Je dokonce ideální tyto byliny na konkrétních místech pěstovat. Pomoci může i sedlina z kávy, zasolení prostoru, kde se mravenci vyskytují, kůra z citrusů a celer. Stačí nastražení na mravenčí cestičky a poblíž ohniska největšího výskytu mravenců, čili mraveniště.
Mravenci také nesnášejí hojnou zálivku, naopak milují suchá místa. Pokud ve skleníku zaléváte pouze pěstované rostliny a část plochy necháváte vysoušené, s jistotou počítejte s mraveništi. Naopak důkladná a často opakovaná zálivka donutí mravence prostor opustit. Účinek umocníme, když budeme zalévat kopřivovou jíchou. Ta funguje pro rostliny jako výživné kapalné hnojivo a zároveň odpuzuje škůdce a některé i hubí, třeba právě mšice.
Velice elegantním způsobem přemístění mravenčího hnízda je využití květináče, který nad jejich původní hnízdo uložíme dnem vzhůru. Zároveň je třeba utěsnit dokonale odtokový otvor. Takto komfortní „hotel“ mravenci rychle zabydlí a my je po čase přeneseme i s květináčem jinam, načež jim „hotýlek“ necháme. Nádobu je ideální přemístit v době, kdy jsou všichni pohromadě, čili hodně brzy ráno, večer a nebo v noci. Stačí hnízdo nabrat i s nádobou na lopatu a přenést. Co tím poničíme, si mravenci rychle znova vybudují, pracují téměř neustále.
Po chemii sahejte i výjimečně
Pouze za neúnosného přemnožení mravenců sahejte po chemii, hledejte ale prostředky, které nepoškodí životní prostředí a ostatní hmyz v zahradě či jiné živočichy. Dokonce se prodávají preparáty působící hormonálně na mravenčí matky. Ty přestanou klást vajíčka a kolonie zanikne.
Insekticidy používejte výhradně v podobě pastiček na mravence, což jsou malé krabičky obsahující látku, která mravence přitahuje a přitom hubí. Dosáhneme tak bezpečí pro jiné tvory. Prodávají se i dózy a spreje obsahující přírodní insekticid. Ten obsahuje pyrethrinem získávaný z květů růžové kopretiny.
Soužití s mravenci žijícími v geniálním systému
Určitě se ale nesnažte vyhubit v zahradě všechny mravence. Za prvé je to zhola nemožné, to byste zde museli vyhubit veškerý život a za druhé i nežádoucí. Například v trávníku nám mravenci nevadí a kde jsou, tam si prostě neleháme. Určitě je lepší naučit se s těmito statnými a odvážnými chlapíky (a slečnami) žít. Kromě užitečnosti je společenství a způsob života mravenců naprosto udivující. Milióny let před lidmi mravenci vynalezli zemědělství a otrokářství, armádu a státy. A zdaleka o nich dosud nevíme vše.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, shutterstock.com
