Houbařská sezóna se blíží, ovšem pro houby si nemusíme jen chodit do volné přírody, jejich hojnost si můžeme dopřávat každý den jen za cenu několika desítek kroků. Jaké houby si můžeme vypěstovat v zahradě a domě?

Chození po lese má určitě své kouzlo, ovšem houby můžeme mít doslova za prahem domu. Poměrně snadno si totiž vytvoříme stálou zásobárnu čerstvých hub, kterou máme pořád při ruce. Potřebovat budeme vhodné stanoviště a sadbu nebo substrát s podhoubím. A že si lze v zahradě či třeba ve sklepě vysadit mnoho různých druhů hub. A pokud dodržíme doslova návod na pěstování, který obdržíme spolu se sadbou či substrátem s podhoubím konkrétního druhu, úspěch je zaručen. A pokud si třeba nejsme jisti sběrem žampionů či hlívy v přírodě, zakoupené hmoty se nemusíme bát, zaručeně nám vyroste jedlý druh.

Způsob pěstování hub a tomu odpovídající volbu druhů volíme podle podmínek, které máme k dispozici a jsou pro houby nejpříhodnější. Jestliže máme na kraji zahrady třeba břízy, můžeme se těšit například i z čerstvých kozáků. Navíc se některé houby mohou v zahradě objevovat samovolně, třeba již zmíněné žampiony, ale i jidášovo ucho (druh hlívy) na bezech, pýchavky a další. Obzvláště zahrady sousedící s lesem pak bývají na houby bohaté. Tedy pokud zde nešílíme několikrát týdně se sekačkou.

Houbovou sadbu si můžeme pořídit buďto v podobě bloků (bloky substrátu nebo slámy již prorostlé podhoubím vybraného druhu) a nebo v podobě naočkovaných obilných zrnek, dřevěných kolíčků, případně v tubách. Houbové bloky bývají uložené v kartónové krabici nebo polyetylenovém pytli. Po pořízení musí být nejprve několik týdnů chráněné před světlem. Jakmile se začnou objevovat první plodnice, blok odkryjeme a nebo přeneseme na světlo. Zásadní je u bloků potřeba udržet vysokou vlhkost vzduchu a také teploty vhodné pro konkrétní druh hub.

Oproti blokům se houbová sadba v závislosti na druhu houby vysazuje buďto do volné půdy pod stromový porost, nebo do polen, pařezů, substrátu, sterilizované slámy, případně pilin. K vytvoření vhodného klimatu se přitom používají nejčastěji průhledné polyetylenové pytle. Ty se poté, co houby vzejdou, naříznou na více místech, což umožní trsům hub růst ven z pytle. Pytle lze umístit v zahradě na stinném místě, nejlepší je jejich zavěšení do výšky, čímž eliminujeme přístup slimáků a myší. Vhodné je též umístění doma ve sklepě, ale třeba i spíži. Sadbu však také lze uložit do beden a nebo na záhony. Vždy je v každém případě třeba udržovat konstantní teplotu a vlhkost.

Pokud si pořizujeme houbu dřevokaznou, její násada se vkládá do navrtaných otvorů například ve špalcích či pařezech po pokácených stromech. Vkládáme očkované zrní či kolíky. Zcela ideální jsou pak špalky dubové či bukové, ovšem lze využít i topol, ořešák, jívu a jiné listnáče, třeba i pařez po jabloni. Očkování pařezů má tu přednost, že houba pařez postupně po letech zlikviduje za nás a my ji přitom můžeme sklízet.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, pixabay.com

Jaké druhy hub si můžeme doma pěstovat? Listujte na další kapitolu!

Hříbek v lese
Hříbek v lese

Kvíz: Jste skutečný znalec českých hub, nebo jen sváteční houbař

Udělejte si náš test a zjistěte jak na tom jste. Tímto testem projde jen zdatný mykolog!

Foto: Shutterstock
Poznáte houby na fotografii? O jaký druh se jedná?
Špička hnojní
Liška nálevkovitá
Muchomůrka Farveolova
1/10
Další kapitola >