Jaké pokojové rostliny nesmíme v zimě hnojit a které to naopak vyžadují

Jak se začnou krátit dny a přibývá tmy, začnou se rostliny přizpůsobovat změně podmínek. Byť je ve vytápěných prostorách stále teplo, období vegetačního klidu poznají rostliny právě podle snížené intenzity a kratší doby denního světla. A mnohé se prostě ponoří do období vegetačního klidu odpočinkem. Na nás v tomto směru vůbec nezáleží. Je však zásadně důležité, abychom to respektovali, abychom ty druhy rostlin, které přes zimu odpočinek vyžadují, odpočinout opravdu nechali.

Když to hodně zjednodušíme, pokojovým rostlinám chybí v zimě denní světlo, proto méně rostou a nepotřebují tolik péče. O to více jim však může uškodit péče nadměrná, zbytečná, nežádoucí a dokonce nebezpečná. Především pak přelévání a nesmyslné hnojení, ale i tepelné šoky, jako třeba pobyt u radiátorů a nebo chladný průvan. A věděli jste třeba, že mnohým v zimě kvetoucím pokojovkám dokonce vadí jablka a citrusy na stole?

V zimě nejvíce trpí rostliny tropické a kvetoucí. Pro ty je nedostatek denního světla handicapem, ovšem pro mnohé je též právě spouštěčem kvetení. A jestliže platí, že odpočívajícím rostlinám hnojení v zimě vadí, u kvetoucích je tomu naopak. Právě tyto rostliny vyžadují v zimě dostatečný přísun živin. A co víc, pokud navíc chcete, aby kvetly co nejdéle, nenechávejte v místnosti volně ležet především jablka a citrusy. Z tohoto dozrávajícího ovoce se uvolňuje etylén a právě ten urychluje odkvétání. Nejcitlivější jsou na etylén například bramboříky, ovšem velmi škodí i rostlinám řezaným.

Bohatého kvetení se v zimě dočkáme od afrických fialek, azalek, bramboříků, hvězdníků a třeba vánoční hvězdy. Bramboříky nám dokonce pokvetou po celé období vegetačního klidu, tedy od října až třeba do dubna, vyžadují však nižší teploty, při těch vyšších rychleji odkvétají. V době květu vyžadují zálivku vlažnou vodou a spodem nádoby. A například kvetoucí africké fialky nesmíme rosit na list.

Pokud byste pak v zimě hnojili rostliny, které nekvetou a naopak odpočívají, přebytek minerálních látek by u nich způsobil růst slabých výhonů, zahnívání kořenů (to bývá způsobeno i přeléváním), schnutí a houbovatění listů. Hnojení se proto u nekvetoucích rostlin v zimě vyhněte a zalévejte pouze opatrně jednou za týden až čtrnáct dní.

A které druhy zimu spolehlivě přečkají, pokud to nebudeme s péčí o ně přehánět a necháme je odpočívat? Jde především o druhy zdobné listy (např. dracéna, tchýnin jazyk, zelenec, gumovník, monstery apod.) a z kvetoucích ve vegetačním období pak třeba ibišky. Zcela odlišný přístup vyžadují druhy hlíznaté a cibuloviny. Některé kvetou právě v zimě (např. hvězdník), jiné raději necháme přezimovat nejlépe v podobě vyjmutých hlíz a cibulí, které necháme oschnout a vhodně uskladníme. V těchto zásobních orgánech je dostatek látek pro další „vzkříšení“ rostlin, navíc se mnohé snadno množí pomocí menších cibulek a hlíziček a nebo řezem cibulí a hlíz. Toto vegetativní množení je navíc ideální pro zachování vlastností mateřské rosltiny.

1. Zálivka: Pokud máte pocit, že vaše pokjová rosltina v zimě chřadne a myslíte si, že to napravíte zálivkou, jste na omylu. Většina pokojových rostlin dovede úspěšně přečkat sucho a největší procento zahyne právě v důsledku nadměrného zalévání. Zálivku omezíme dokonce i v případě, že rostliny žloutnou a shazují listy. Počkejte na jaro. Zalévat musíme pouze tak, aby rostliny neuhynuly a abychom hojnou zálivkou nepodněcovali růst. Dokonce například fíkusy snesou i delší vysušení substrátu. O to hojněji je pak jednorázově zalijeme a opět čekáme. Čtrnácti denní interval pro ně není žádný problém. Též platí pravidlo, že čím je v místnosti chladněji, tím méně zaléváme. V chladnějším prostředí rostliny intenzivněji odpočívají (tedy ty, která chlad snesou a nebo pro své zazimování vyloženě vyžadují), navíc je v chladu menší odpar vody ze substrátu, nejen její příjem rostlinami.

2. Suchý vzduch versus rosení: Optimální vlhkost vzduchu je pro běžné pokojové rostliny okolo šedesáti procent. Ve vytápěných bytech s klasickými radiátory je to však v zimě obvykle sotva třicet až čtyřicet procent. A právě na suchý vzduch rostliny reagují žloutnutím a zasycháním listů. Navíc se lépe daří i škůdcům na listech. Rosení je proto právě v zimě mnohem důležitější než zálivka. A pro ty druhy, které vyžadují rosení a tedy vyšší vzdušnou vlhkost i ve vegetačním období, je voda na listech opravdu klíčová. Rosení omezujeme pouze v místnostech s teplotou nižší jak 15 stupňů Celsia. Zde je však vzduch obvykle vlhčí.

3. Vysoká teplota vzduchu: Pro mnohé druhy rostlin je při přezimování klíčová nižší teplota vzduchu. Obvykle stačí teplota mezi 15 a 20 stupni Celsia. I teplo může rostliny zbytečně nutit k růstu, ty se však za nedostatku světla zbytečně vytahují a slábnou. Dokonce i teplomilným rostlinám svědčí teploty nejvýše okolo 22 stupňů Celsia. Pozor též musíme dát i na příliš chladný vzduch a především průvan.

4. Nedostatek světla: S tímto problémem zimy toho příliš nenaděláme. Je to však dobré vědět a počítat s tím. Obzvláště druhy pestrolisté a vůbec okrasné listem bývají v zimě bledší, mění se zbarvení jejich listů. Některé druhy snesou přisvícení sodíkovou výbojkou, ale opět platí, že tak stimulujeme růst a nenecháme rostliny odpočinout. V dalším roce se to pak může projevit například absencí květů či jejich menší produkcí. Radši se prostě s nedostatkem světla a jeho důsledky smiřme. Udělat můžeme pouze to, že rostliny přemístíme co nejblíže k oknu, ale vždy tak, aby se žádnou svou částí nedotýkaly chladných skel. V předjaří si pak musíme dát pozor na prudké slunce, aby nám listy naopak nepopálilo.

5. Hnojení: Ještě jednou si připomeňme, že většina rostlin v zimě odpočívá a nadbytek minerálů jim v době odpočinku škodí. Kromě kvetoucích druhů, které opatrně hnojíme, proto v zimě hnojení u většiny pokojovek eliminujeme až na nulu. S hnojením souvisí i přesazování do větších nádob a nového substrátu. Opět jde o krok, který stimuluje růst rostlina proto s ním počkáme raději až na jaro či předjaří.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com