Jaký význam má v zahradě mulčování?

Mulč v zahradě vlastně kopíruje přirozené děje v přírodě. Příroda si umí sama zařídit vše potřebné, aniž by vůbec potřebovala nás – lidi. Veškerý odumírající rostlinný materiál funguje v přírodě jako mulč, která se postupně rozkládá a uvolňuje do půdy živiny.

Každou volnou plochu si v přírodě vždy nějaký rostlinný druh zabydlí. A to samé platí i pro naše zahrady. Přestanete pečovat o trávník? Zvítězí zde plevele! Nevyplejete záhony? Kulturním rostlinám se nebude dařit, jelikož plevele rostou rychleji a rychle se množí a rozšiřují! Vykácíte kousek lesa? Určitě nebude jen vykáceným kouskem lesa, ale opět se začne proměňovat v les. Krásným důkazem jsou lesní plochy vedené na katastrálních úřadech jako louky. O tyto louky na krajích lesa se prostě kdysi přestalo pečovat a les se na jejich úkor za desítky let rozšířil díky náletům (náletovým semenům dřevin).
A právě mulč takovému rozšiřování plevelných rostlin účinně brání a navíc též zabrání nadměrnému odpařování vody. Ubude nám proto práce s pletím, ale i zavlažováním okrasných rostlin, stejně jako třeba jahod. Mulč navíc dovede měnit tepelný režim rostlin, resp. půdy. Rostliny pak v půdě snáze přezimují. Mulč z kůry je silně výhřevná, ohřívá půdu a život v půdě je pak aktivnější i za chladných dní. Minerální mulč (štěrk, kačírek, oblázky) pro změnu půdu ochlazuje a snižuje tak odpařování vody za horkých dní. 

Pro každý typ výsadby je k mulčování ideální jiný materiál, mulč je navíc v zahradě „pohledová,“ proto řešíme při jejím výběru i hledisko estetické. Sláma, seno či listí poházené okolo rostlin vysazených na skalce nebudou vypadat hezky a navíc je bude vítr roznášet po celé zahradě. Na druhou stranu ale třeba slámou podestlaná rajčata, která nebudeme uvazovat do výšky, nýbrž necháme zrát právě na slámě, jsou výborným řešením.
Do moderních minimalistických zahrad se pro změnu hodí mulč minerální, v přírodních kompozicích mulč z kůry, ale i slámy či sena, jemně posečené trávy, dřevní drti či štěpky apod.
Někdy je prostě na prvním místě vzhled, jindy funkce. V každém případě je však každá mulč výsostně praktickým řešením v zahradě. Pokud se v konkrétním místě zahrady pro mulč rozhodneme, měli bychom též řešit tloušťku její vrstvy (obvykle 5 až 15 cm).

Pokud použijeme mulč především kvůli bránění šíření plevelů, nejde o vyloženě sto procentní řešení. Nelze totiž zcela zamezit promíchání mulče se zeminou. Růst a šíření plevelů se však výrazně sníží a my máme o poznání méně práce. Mulč je ale samozřejmě třeba pravidelně přisypávat, jelikož se postupně rozkládá (tedy s výjimkou té minerální) a stává se výživným humusem.
Pokud jste se jako mulč rozhodli použít seno, má to značná rizika, jelikož obsahuje bohatou zásobu semen schopných vyklíčit. Kontaminujeme si tak zahradu plevely. Z mulčovacích kůr jsou v zahradnictvích na výběr kůry modřínové, borové a smrkové, ale i jiné. Liší se cenou i vzhledem, lze je přitom vhodně kombinovat. Prodává se též jemná mulčovací kůra pro trvalky, rychleji se však rozkládá, proto ji musíme častěji doplňovat. Minerální mulč volíme například okolo jezírek, ale i jako vhodný doplněk skalek. Nakonec třeba japonskou zahradu si prostě nelze představit bez vysypaných ploch oblázky, tvořících geometrické útvary. Velkou předností minerální mulče je stabilita a trvanlivost. Nevýhodou je obtížnější manipulace kvůli hmotnosti.

A pozor, mulč většinou volíme takovou, aby z ní vynikla výsadba rostlin, až na výjimky nikdy ne naopak. Méně výrazné barevné tóny jsou většinou vhodnější.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com