Krtky nikdo nemá rád, v mnohém nám však pomáhají a bylo by třeba je spíše chránit

Krtek není hlodavec, ale hmyzožravec. Na vaše výpěstky si tedy zuby skutečně nebrousí, vegetariánem určitě není a konzumuje téměř výhradně živočišné bílkoviny. To je první dobrá zpráva pro společné soužití. Ta další rovněž souvisí s výběrem jeho potravy. Za pochoutku totiž považuje slimáky, plzáky a hlemýždě. Ano, přesně ty, které kolem svých záhonků se salátem nechcete ani zahlédnout. Zrovna tak je i postrachem malých myší a protivných hryzců. Vězte přitom, že tento na povrchu do krajnosti neohrabaný tvor je schopen řítit se za neopatrnou myší v podzemí úctyhodnou rychlostí 0,5 metru za sekundu.

Číslem 2. v oblíbenosti jeho pokrmů jsou přes jaro a léto tučné hmyzí larvy/housenky. Zpravidla pak takových druhů, které by se nerozpakovaly k požerku na vašich pečlivě pěstěných rostlinkách. Už z toho je patrné, že krtek není zahradníkův nepřítel, ale spíš ochotný dobrovolník nabízející spolupráci. Co do objemu pak nejhojněji krtci konzumují žížaly, s čímž se opět mohou dostat do sporu se zahradníky. Žížala je přeci užitečná, ne? 

Ale to krtek taky. A tím, že v podzemí pase po žížalách, vám žádnou újmu nepůsobí. Vy jste snad žádné žížaly pod zem nedali, ne? Pokud na půdě vaší zahradě žádné žížaly nejsou, není to chyba krtků, ale spíše umrtvujícího způsobu, jakým nakládáte s půdou. Když u vás žížaly nechybí, je jich tolik, že je nikdy krtci nemohou vypást.

Krtek, drobeček s průměrnou váhou devíti deka (88 g), přitom za rok spořádá v průměru 23,6 kilogramů živočišné stravy. Když si představíte dvě nákupní tašky plné žravých housenek a nenechavých slimáků, vyklopených doprostřed vaší zahrady, pochopíte, jak cenné služby vám krtek svou přítomností prokazuje. Navíc si tenhle neúnavný kopáč místo k pobytu vybírá. Neprospívá mu „kyselá“ a méně úživná půda jehličnatých lesů, nenarazíte na něj v písčitých a přesušených půdách, míjí se i se zeminou přehnaně chemicky ošetřovanou. Jinými slovy, je tam, kde to žije, a půda je naprosto v pořádku. To, že se vyskytne právě u vás, je vlastně velkým projevem uznání k vaší dosavadní práci.

Zprávy o tom, kolik toho drobný tvor dokáže zbaštit, působí nadneseně, vyvolávají údiv a taky trochu nedůvěru. K osvětlení je třeba pochopit, jak vypadá takový „rajón“ jednoho krtka. V závislosti na složení půdy v místě má podobu jedné páteřní větvené chodby, která vede přibližně 40-50 centimetrů pod povrchem. To je hlavní trasa, kterou využívá k přesunům ve své podzemním teritoriu. Z této chodby pak vybíhají postranní komůrky, před zimou často se zásobami (ukládá si do nich umrtvené žížaly). A ještě o jedno patro níž pod tímto metrem je menší síť „obytných“ tunýlků. Hnízdo, doupě, brloh. Nic z toho prakticky nemáme šanci vidět, pokud na zahradě nekopeme poklad.

To, co někdy k naší nelibosti vidíme, je síť mělce podpovrchových tunýlků, vedených zhruba 5-15 centimetrů pod povrchem. Právě sem se ze své okružní trasy vydává na lov. Přebytečný materiál z prohlubovaných chodeb všech typů pak deponuje na povrchu. Formou důvěrně známých krtinců, hromádek. Odhadnout v celistvosti velikost tohoto stavebního díla je těžké. Krtek je schopen za den vyhloubit i několik stovek metrů podzemních koridorů. Drtivá většina z nich ale slouží jen k hledání potravy, a za svým tvůrcem se vzápětí zavalí. Trvaleji udržována je jen hlavní chodba. Jak to vypadá v zahradnické praxi?

Zatímco si dáváte po přeházení kompostu nebo sázení zaslouženého šlofíka na křesílku ve stínu, tam někde pod zemí maká bez ustání (dobře, jeho směny trvají cca 18 hodin) krtek, který tempem jednoho metru tunelů za 3 minuty převrstvuje a přehazuje zeminu vaší zahrady. Za den těmi drápatými packami projde přibližně 1,5 kubíku zeminy, tedy něco kolem 2,4 tun. Za jaro a počátek léta (období, kdy je nejaktivnější), tak kompletně přehází každou píď vaší zahrady. Kdybyste jej chtěli napodobit, potřebovali byste bagr. A on to dělá zdarma, jen za stravu a byt. Samozřejmě, že z toho máte prospěch.

Všechno to převrstvování, prohrabávání a hloubení totiž provzdušňuje půdu. Zvyšuje její vododržnost, urychluje rozklad organického materiálu. A hnojí ji. Podobně jako to dovedou žížaly, jen v trochu prostorově výraznějším měřítku. Že se někde v půdě zmáhají oddenky plevelů? Krtkovi je to jedno, projede jimi jako ostrá hrana rýče. Blokuje tím jejich růst. A na povrch pak vynáší v krtincích (možná jako dar na usmířeno) naprosto luxusní zeminu, většinou prostou plevelných semínek. Krtinec je ideální výsadbový substrát, za jehož napytlované dvě lopaty platíte v obchodě 50,- korun. Zadarmo.

Pořád ještě nemáte pracovitého krtka rádi? Dobře, krtek si prostě nevybírá, a klidně si, hnaný svým apetitem (musí do sebe každý den dostat 8/10 své hmotnosti v potravě) namíří svou průzkumnou přímo mezi zryté záhonky. Není to od něj zrovna elegantní manévr, protože vysazené plodiny může poškodit. Tím, že podhrabe jejich kořeny a nechá je „viset“ ve svém tunelu – takže může, zvláště v suchém létě - opravdu dojít k proschnutí celých rostlin. Na to je ovšem každá rada… ne, je to snadné. Prostě to chce jen přišlápnout poddolovanou rostlinku zpátky. Jenže to znamená, že se mezi záhonky musíte objevit každý den aspoň na chvilku. S čímž mají víkendoví zahradníci problém.

S tím jim ale jinak povšechně užitečný krtek nepomůže.

Už sám titulek se hlásí pochybovačným otazníkem. Zbavovat se krtků je totiž nerozum. Ale pokud se chcete navzdory nelogičnosti takového počínání s krtkem přeci jen utkat, připravte se na lítý boj. Krtek v něm možná nezvítězí, ale určitě neprohraje. Maximálně se odstěhuje vedle, kde bude radost a užitek přinášet sousedovi. Takže jak se zbavit krtka? Nezkoušejte je vyplavit, tolik vody ve studni stejně nemáte. Vynechejte triky s nástrahami, uvolňujícími zápach (benzín, tygří trus). Jen si tím trávíte klima, a krtek je stejně obejde. Pokud nasadíte zakopané betonové překážky, to už si skoro na úřadě žádejte o povolení ke stavbě. Musíte jít nejméně půl metru do hloubky.

Takže co jiného? Krtci, kteří se mimo jiné orientují podle jemných otřesů půdy, nemají rádi vibrace. Pokud nad zemí drnčí sekačka nebo čerpadlo, v otřesech půdy zaniknou i signály vyhledávané potravy. Proto jdou krtci od zdroje vibrací dál. Trik s do země zapíchnutou lahví nebo větrníkem tak nezní úplně scestně, a nejrůznější ultrazvukové odpuzovače mají své opodstatnění. Nejefektivnější cestou, jak se krtka úplně nezbavit, ale převést jeho důlní aktivity jinam, je nabídnout mu prostřený stůl. Třeba pozemek 3x3 metry, ideálně třeba po bývalém hnojišti, plný žížal. Pokud mu takový prostor otevřete, ztratí o pátrání mezi řádky ředkviček zájem.

Zdroj použitých fotografií: Shutterstock