Proti nachlazení pomůžou nejen bylinky, ale i některé pokojové rostliny

Ani s bylinkami to totiž není snadné a i v případě jejich užívání je třeba konkrétní rostlinné druhy znát, znát jejich účinky, kolik a jak často je vůbec můžeme užívat a jaké jsou jejich případné nežádoucí příznaky. A pokud zkušenosti nemáte, je lepší se poradit s odborníkem, i lékaři jsou obeznámeni s léčivými účinky bylinek a předepisují i čistě přírodní léky. Pokud vás tedy pálí v krku, pálí vás sliznice, kýcháte, smrkáte, jste nachlazeni, opravdu pomůže přírodní lékárna. Samozřejmě však pomůže především s nachlazením, v případě chřipky většinou nepomůže nic jiného než trpělivost a zmírňování příznaků.

Mnohé bylinky si přitom jednoduše koupíme v lékárně či bylinkářství, můžeme si je však též vlastnoručně nasbírat a usušit. Použít lze konkrétní druh bylinky a nebo směsi více druhů bylinek. Obzvláště u směsí může být obsah konkrétních bylinek ve směsi, které by nám naopak neprospěly. I byliny dovedou ublížit a pro všechny byliny navíc platí, že méně je vždy více. Prostě jde o drogy a ty musíme užívat s rozmyslem.

Začněme ale trochu netradičně, nikoli u bylin, ale u pokojových rostlin. Řeč bude o rýmovníku a angínovníku. 

Rýmovník (Plectranthus amboinicus) běžně pěstujeme jako pokojovou rostlinu, jde však o teplomilnou bylinu z čeledi hluchavkovitých, které se také říká molice, moud, kubánské oregano a nebo španělský tymián. Rýmovníků existuje cca 350 druhů, doma však využijeme především rýmovník citronový a rýmovník purpurový. Výrazná vůně lístků těchto rýmovníků připomíná aroma eukalyptu, meduňky, kafru a máty. A skutečně dovede protáhnout dýchací cesty a zmírnit bolesti hlavy z nachlazení. Stačí lístky rozmělnit mezi prsty a inhalovat (třeba si strčit rozmělněný lístek do nosu). Lze však též připravit čaj a ten je schopný zklidnit sliznice a uvolňovat hleny z průdušek, navíc pomůže i při poruchách trávení jako třeba máta, pomáhá proti střevním parazitům a zklidňuje koliky. Silné aroma rýmovníku navíc odpuzuje mouchy, komáry a jiný obtížný hmyz. Rýmovník pěstujte v teple, přičemž snese i suché, přetopené byty, nesnáší však průvan a přemokřenou zeminu. Hnojit rýmovník nemusíte a pokud to přece jen chcete udělat, zvolte přírodní hnojivo vhodné pro bylinky.

Angínovník čínský (Iris domestica) je též nazýván leopardí lilií. A právě listy angínovníku můžeme žvýkat při angíně nebo chřipce, navíc však také nádherně kvete žíhanými květy. Ovšem samotný angínovník nedovede nahradit moderní medicínu, proto dál berte léky, angínovník vám ale uleví. Látky obsažené v listech totiž dovedou zmírnit bolesti v krku, rozpouští hleny a hojí hlasivky. Pozor však na množství, protože angínovník obsahuje alkaloidy schopné vyvolat alergickou reakci. Ve vyšších dávkách je dokonce mírně toxický, proto se nehodí pro děti, těhotné a kojící ženy. Pokud angínovníku dopřejete běžný substrát, dostatek světla a pravidelnou, přiměřenou zálivku, bude se mu dobře dařit. Na zimu vám zežloutne a opadají mu listy, protože se zatahuje. Na jaře pak opět vyroste.

Zázvor je při nachlazení a chřipce opravdu spolehlivým lékem, v jeho případě léčí oddenek, který má chuť štiplavou, a ze kterého se připravuje štiplavý čaj. Můžete si však pořídit i kandované kousky, které budou v ústech po odeznění chuti cukru příjemně pálit – řešení pro mlsné jazýčky, kterým zatím nehrozí cukrovka. Dokonce se tyto kandované výrobky prodávají i v prodejnách zdravé výživy, kde je tradiční cukr nahrazen.

Oddenky zázvoru mají účinky antibakteriální, dezinfekční, ale i protivirové. Zahřejí, pomohou nám odklašlávat a uvolňovat hleny, podporují trávení, odstraňují žaludeční nevolnosti, dokonce prý pomohou i s kinetózou v dopravních prostředcích a v malém množství s nevolnostmi v počátečních stádiích těhotenství (ve druhém a třetím trimestru je však zázvor již nebezpečný, mohl by způsobit potrat či předčasný porod kvůli své schopnosti silně prokrvovat dělohu). Do zázvorového čaje je ideální přidat včelí med a například heřmánek (sušený květ heřmánku), který naopak ztišuje, uklidňuje.

Sběr lipových květů probíhá v době, kdy jsou lípy obaleny včelami. V tu dobu s včelami vlastně soutěžíme, ovšem lípy produkují každoročně tolik květů, že se nemusíme bát včelího strádání. Díky lipovému čaji se pořádně vypotíte, pozor však, sbíráme květy pouze lípy srdčité či velkolisté, ostatní druhy lip jsou problematické. Lipový čaj pijeme zcela hořký, případně oslazený včelím medem. Podobně účinkuje květ bezu černého a nebo mateřídoušky, proto lze z těchto tří bylinek vytvořit čajovou směs.

Čaj z květů černého bezu můžeme užívat při nachlazení, horečce a kašli, podporuje pocení, vykašlávání a uvolňuje dýchací cesty, má účinky močopudné, detoxikační a protizánětlivé, pomáhá při onemocnění ledvin, jater a srdce. Pokud využijeme květ bezu černého k obkladům a koupelím, pomůže při zánětech nervů a bolestech páteře. Zralé bezinky (černé plody bezu černého, květy jsou naopak bílé a bělavé) jsou bohaté na vitamín C, i ty lze sušit, lepší je však příprava sirupu či marmelády.

I mateřídouška je vhodná při nachlazení, kašli, chřipce, trávicích potížích, nespavosti a bolestech různého původu. Navíc má velice lahodnou chuť. Obdobný účinek má také jitrocel. Velmi oblíbené jsou sirupy z jitrocele a nebo mateřídoušky, černého bezu, prvosenky, podbělu lékařského a divizny. Ovšem pozor na dávkování. Například prvosenka se smí užívat jen v malém množství a nejlepší je proto ve směsích, nesmí se užívat v těhotenství a při kojení. Pro těhotné a kojící je naopak ideální heřmánek, lípa a jitrocel.

Jelikož síla šalvěje je opravdu ohromná, pouze raději kloktáme zchladlý odvar. Ve vyšších dávkách může být šalvěj dokonce toxická, absolutně nevhodná je v těhotenství a pro kojící, naopak se však používá, když chceme dítě odstavit, jelikož snižuje tvorbu mateřského mléka. Šalvěj má účinky silně dezinfekční, protiplísňové, protibakteriální a protivirové, ovšem je výborná i jako koření (například k vepřovému masu je neopakovatelná).

Lichořeřišnice je u nás hojně využívána v zahradnicí a k parkovým výsadbám, ale třeba i do okenních truhlíků. Jde však též o úžasnou léčivou rostlinu s antibakteriálními, ale i insekticidními účinky. Používá se při léčbě dýchacích cest, ledvin a močového měchýře, je výborným diuretikem a pomáhá při léčbě defektů kůže. Jde o přírodní antibiotikum, které účinkuje při salmonelóze, streptokoku i zlatém stafylokoku. Pomáhá prý i při padání vlasů a proti tvorbě lupů.

Při rýmě a ucpaném nosu pomáhá inhalování odpařovaného eukalyptového oleje, ale třeba i obyčejné české Alpy nebo Lesany, které přidáme do horké vody. Eukalyptový olej můžeme též vdechovat přímo z hrnce s vroucí vodou, můžeme si s ním také stejně jako s Alpou nebo Lesanou potírat ucpané dutiny, zahleněné průdušky, ale i bolavá záda. Tyto přípravky mají účinek antibakteriální i antivirový, použít je však můžeme i proti svalovým bolestem, revmatu, pásovému oparu a nebo bodnutí hmyzem.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, pixabay.com, shutterstock.com