Krásné listopadové počasí je ideální dobou pro poslední práce na zahradě, které jsou v podzimních slunečních paprscích o to příjemnější. Mezi hlavní činnosti v tomto období patří sklizeň nejpozdějších odrůd jablek a hrušek (nejdéle na začátku listopadu, respektive koncem října), výsadba nových stromů, okrasných cibulovin a růží (dokud neudeří první mrazíky). Začátek listopadu je také ideálním měsícem pro založení skalky, zazimování zahradního jezírka či zavlažovacího systému v zahradě, a také poslednímu posečení trávníku, který potřebuje čas, aby před zimou ještě obrostl. Samozřejmě odstraňujeme z tarvnatých ploch, cest a dvorků zahrady i poslední listí a trávník po posledním posečení provzdušníme.
Sklizeň a uskladnění
Ještě na začátku listopadu můžeme sklízet některé zimní odrůdy jablek a hrušek. Plody by měly být dobře vyzrálé, ale sklizené dříve, než se objeví první mrazíky. Kvalitní a nepoškozené plody se pak dobře uskladní v bedýnkách maximálně ve dvou vrstvách a v suché a chladné místnosti. Samozřejmě sklízíme také ořechy. Ve skořápkách je necháme řádně proschnout poblíž zdroje tepla, aby nám neplesnivěly. Sklízíme a zpracováváme také jeřabiny - jsou nejen zdravou pochoutkou, ale i výborným dekoračním materiálem, třeba pro přípravu dušičkových a adventních věnců. Vedle ovoce je nutné sklidit co nejdříve i veškeré druhy košťálové, tykvovité a kořenové zeleniny, která ještě zůstala na záhonech. Zeleninu je potřeba nechat před uskladněním řádně oschnout a je dobré ji uskladnit v písku nebo krechtu. Pokud některé druhy nedosáhly optimální velikosti, je možné je ponechat ještě v záhonu. Například kapustě, pekingskému zelí či salátu nižší teploty nevadí a před většími poklesy teplot je můžeme chránit bílou netkanou textilií. Až do jara pak můžeme nechat na záhonech zcela mrazuvzdorné druhy zeleniny jako je špenát, růžičková kapusta, zimní pórek, petržel, pažitka či pastinák.
Poslední bohatá sklizeň
Listopadová okrasná zahrada
Ozdobou říjnové a listopadové zahrady jsou především pestrobarevné chryzantémy, begonie, ale i plody mochyně. Období ještě na začátku listopadu je obzvlášť vhodné pro výsadbu cibulek tulipánů, narcisů, hyacintů a řebčíků. Po jejich vysazení je třeba plochy s cibulemi důkladně zalít. Po prvních mrazících bychom měli naopak ze země vyzvednout hlízy a cibule například mečíků, begonií, jiřinek nebo sprekélií. Než je uložíme do chladné místnosti, důkladně je očistíme a necháme oschnout. Začátek listopadu můžeme také využít pro výsadbu růží. Jako nejvhodnější typy jsou minirůže a malé záhonové růže, stromkové růže a růže pnoucí, ale také velké sadové růže, které jsou vhodné i pro volně rostoucí živé ploty. Je také obzvlášť vhodná doba pro výsadbu listnatých a jehličnatých okrasných stromů. Pravý čas je například pro založení listnatého živého plotu, ten jehličnatý pak necháme až na jaro. Opět však pouze do prvních mrazíků.
Chryzantémy
Krtiny rozhrneme po ploše trávníku
Uložte trávník ke spánku
Trávník se v průběhu listopadu seká už jen velmi zřídka, respektive jednou a naposledy a jeho porost se ponechá vyšší, aby ho první mrazíky nepoškodily. Po posečení trávník prohrabeme železnými hráběmi, čímž z něho odstraníme zbytky trávy, mechu a spadaného listí. Můžeme provést i jeho provzdušnění (vertikulaci) do hloubky 8-10 cm. Následně trávník pohodíme prosátým kompostem nebo směsí substrátů - podle kvality půdy i trávníku. Pokud nás na zahradě trápí krtek, rozhrneme jím vyhrabanou zem (krtiny) po ploše trávníku. Nakonec trávník pohnojíme draselnými hnojivy a pak už jen zbavujeme spadaného listí (na některých stromech se listí drží velmi dlouho). Za mrazu se snažíme na trávník vstupovat co nejméně, protože polámaná stébla by na jaře špatně regenerovala. na začátku listopadu můžeme ještě založit trávník nový, avšak je nutné půdu dokonale vyčistit a prokypřit do hloubky 12-15 cm. Půdu můžeme také odlehčit například pískem. Do půdního profilu pak aplikujeme zásobní hnojení draslíkem a fosforem.
Nějaký ten list, který jsme nestačili z trávníku odstranit, nevadí, za mrazů však po trávníku nešlapeme
Z trávníku odstraňujeme spadané listí
I na podzim můžete založit skalku
Skalka dokáže na malé ploše vytvořit krásný kousek zahrady a říjen až začátek listopadu je vhodnou dobou pro její založení. Mráz přes zimu s jednotlivými komponenty skalky pohne a my ji na jaře urovnáme do finální podoby. Nejvhodnějším umístěním pro skalku je východní strana zahrady, nikdy skalku nesituujeme pod stromy, ale naopak pod širé nebe. Vhodné jsou pro skalku kameny stejného vzhledu, tedy kameny zvětralé, omšelé a s ne příliš ostrými hranami. Kameny je důležité rovnat na skalku tak, aby na sebe opticky navazovaly a tak tvořily funkci estetickou, ale i ochrannou před sluncem a větrem. Rostliny na skalku musíme vhodně kombinovat s ohledem na jejich světelné potřeby, i půdní substrát bychom měli volit pro každou rostlinu jiný. Dřeviny pak vysazujeme do popředí (nízko rostoucí) či pozadí (vyšší) skalky, nějaké místo bychom měli samozřejmě ponechat pro letničky.
Takto může za pár let vypadat vaše nově založená skalka
Nebo takto
Další práce
Odřežeme suché, nemocné a ulomené větvě okrasných dřevin, dřeviny stálezelené důkladně zalijeme. Nevzhledné trvalky u země zastřihneme, ty suché a ozdobné necháme až do jara, uklidíme odkvetlé letničky. K vřesovištním rostlinám a rododendronům nahrneme jehličí, abychom je ochránili před prvním mrazem. Z vodních nádrží vyjmeme choulostivé rostliny a umístíme je do bezmrazé tmavé místnosti. Po opadu listí odstraníme z povrchu nevypuštěného jezírka ochrannou síť.Přečtěte si také listopadový díl našeho seriálu Rok na zahradě: Listopad na zahradě.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Jeřabiny, které nezužitkujeme, necháme na svém místě - poslouží jako zimní pastva pro oči a jako krmivo ptákům
