Mangold je na rozdíl od špenátu krásně barevný, najdeme na něm kromě zelené barvu bílou, odstíny žluté a červené, ale i oranžovou a fialovou, odstínů má mangold spoustu. Různobarevné jsou řapíky listů mangoldu, které sklízíme spolu s listy (pouze řapíky se konzumují například u rebarbory).
Mangold pochází ze Středomoří, je absolutně nenáročný, nepotřebuje kvalitní půdu. Ovšem příliš suchou, písčitou a jílovitou půdu je dobré zlepšit kompostem. Hodí se i zapravení chlévské mrvy do půdy na podzim a mulčování, jelikož je náročný na vláhu. Semena mangoldu se vyséváme do řádků o rozteči alespoň 30 cm, cca 5 cm od sebe (později je vyjednotíme na 30 cm), do hloubky cca 3 cm.
Mangold byl poprvé vědecky popsán v roce 1753 Carlem Linné. Nazval jej Beta vulgaris var. Cicla. Před 300 lety šlo v Evropě dokonce o nejoblíbenější zeleninu, těžko říct, proč později ustoupila jiným (jen tak čistě nevědecky a spekulativně: man = mana nebeská, ale též muž + gold = zlato). Uvádí se, že byl mangold vytlačen špenátem pocházejícím z Arábie (mýtus o vysokém obsahu železa ve špenátu vytvořil americký animovaný seriál o Pepku námořníkovi, ale to až o mnoho později, v době, kdy se špenát prosadil, ještě nebyla známa ani fotografie, natož film a natož animovaný).
Mangold
Mangold obsahuje mnoho vitaminu C, jeho obsah však může klesnout neopatrným zpracováváním. Obsahuje též vitamin A, B, E a minerály, například vápník (až 2%), železo, fosfor, draslík a hořčík, bílkoviny (2,5%), cukry (je lehce nasládlý) a vodu (87 až 92%). Obsahuje také kyselinu šťavelovou.
Mangold má rád dobře prokypřený záhon, i když může být chudší na živiny, nesnese též plevel a má rád hodně vody. Záhon by měl být stále vlhký. Mangold totiž tvoří přehršel vodnatých listů a řapíků. Záhon s mangoldem je proto vhodné mulčovat. Přihnojování je vhodné dusíkatými hnojivy.
Jakmile z mangoldu vyraší stonky s květy, musíme je uříznout, aby rostlinu nevysilovaly a aby nehořkla. Mangold vyséváme od dubna do května, ale i ve druhé polovině léta (sklizeň na podzim). Mangold můžeme nechat v záhonku přes zimu, je však třeba zakrýt kořeny, ochránit je před promrznutím. Ale pozor, jen kořeny, nikoli listy, ty by začaly hnít.
Mangold
Sklizeň mangoldu trvá nepřetržitě. Patnáct dní od výsevu mangold jednotíme, načež listy začneme sklízet po dvou měsících. Listy odřezáváme z vnějšího okraje. Za další měsíc můžeme sklízet spolu s listy i řapíky. Jestliže chceme sklidit z rostliny všechny listy, necháme cca 5 cm řapíků, aby mangold mohl znovu obrazit.
Mangold je vynikající jako prevence nádorů, posiluje nervy, čistí krev a pro vyšší obsah železa se doporučuje při chudokrevnosti. Stinnou stránkou mangoldu je mírná projímavost. Je též výborný pro diabetiky, pomáhá proti kornatění cév. Také kořen mangoldu se dá jíst. Chutná jako řepa smíšená s kedlubnou. Je tuhý a vysoce dřevnatý, takže se příliš dobře nekonzumuje. Pokud ale toužíte po jídle s vysokým obsahem vlákniny, můžete si kousek rozžvýkat. Oproti příbuznému špenátu má příchuť vlašských ořechů, nikoli však palčivou či ostrou. Upravuje se stejně jako špenát. Zdroj: dumazahrada.cz, wikipedia.org, ceskestavby.cz
