Monstera skvostná (Monstera deliciosa) nám v bytě sice jen tak nevykvete, zato svými listy jej vyzdobí dokonale. Navíc vnese do interiéru kousek tropů.
Monstera skvostná (Monstera deliciosa) je designéry velmi oblíbenou rostlinou. Sice nám v podmínkách našich bytů nevyroste až tak, jako to dovede v tropech, ale je mezi ostatními rostlinami a též vybavením bytu doslova nepřehlédnutelná.
Jde o tropickou popínavou rostlinu z čeledi áronovitých, která pochází z Mexika a Střední Ameriky, odkud byla rozšířena do mnoha dalších tropických i subtropických zemí. Mimo oblasti svého původu je monstera vysazována jako okrasná rostlina, případně jako užitková pro své exotické plody. U nás je pěstována výhradně jako cizokrajná pokojová a nebo skleníková rostlina. Je též nezbytnou součástí botanických zahrad a tropických pavilónů v zahradách zoologických.
Jde o tropickou popínavou rostlinu z čeledi áronovitých, která pochází z Mexika a Střední Ameriky, odkud byla rozšířena do mnoha dalších tropických i subtropických zemí. Mimo oblasti svého původu je monstera vysazována jako okrasná rostlina, případně jako užitková pro své exotické plody. U nás je pěstována výhradně jako cizokrajná pokojová a nebo skleníková rostlina. Je též nezbytnou součástí botanických zahrad a tropických pavilónů v zahradách zoologických.
V oblastech svého původu monstera roste ve vlhkých až mokrých, teplých tropických lesích, v částečném polostínu, ale i na plném slunci, v mírně kyselé půdě, která je dostatečně zásobena humusem. Právě především dostatek živin ovlivňuje růst i četnost kvetení monster a tedy i množství plodů. Na plném slunci lépe kvete, má však menší a méně tvarované listy.
Právě dekorativní, mohutné listy, jsou však tím, čím u nás monstery vynikají. Tyto listy jsou sytě zelené a lesklé, jakoby povoskované. Typické jsou pro ně též hluboké trhliny, respektive vykrajování. V tropických deštných lesích, odkud monstery pochází, též bohatě kvetou a plodí jedlé ovoce. U nás se však květů zřejmě nedočkáte. Oproti tomu zelené části těchto rostlin jsou jedovaté, dráždí pokožku a po požití způsobují nevolnosti. Lidem trpícím psychickými problémy bylinkáři dokonce nedoporučují pobývat v bytě spolu s monsterou.
Právě dekorativní, mohutné listy, jsou však tím, čím u nás monstery vynikají. Tyto listy jsou sytě zelené a lesklé, jakoby povoskované. Typické jsou pro ně též hluboké trhliny, respektive vykrajování. V tropických deštných lesích, odkud monstery pochází, též bohatě kvetou a plodí jedlé ovoce. U nás se však květů zřejmě nedočkáte. Oproti tomu zelené části těchto rostlin jsou jedovaté, dráždí pokožku a po požití způsobují nevolnosti. Lidem trpícím psychickými problémy bylinkáři dokonce nedoporučují pobývat v bytě spolu s monsterou.
Byť nám monstera doma zřejmě nevykvete, svým impozantním vzrůstem vytvoří základ domácí džungle. Je poměrně náročná na teplo, vyžaduje teploty od 20 do 30 oC a co nejsvětlejší stanoviště. Ve stínu se monsterám špatně vyvíjejí listy a netvoří se na nich typické trhliny. Pokud však zvolíme přímé slunce, začnou rostlině listy blednout a žloutnout. Ideální je pro monstery vytápěná zimní zahrada, kde udržujeme vyšší vzdušnou vlhkost. V blízkosti radiátorů a při příliš suchém vzduchu začnou zasychat špičky listů. Je proto třeba přes zimu rostlinu pravidelně rosit, otírat z listů houbičkou prach, nebo je rovnou sprchovat.
Mladší monstery je též třeba každý rok přesazovat do stále větších nádob, ve kterých jsou důležité drenážní otvory. Starší rostliny již nepřesazujeme tak často a jejich nároky na více výživy řešíme převážně hnojením. K přesazení sáhneme, pokud již kořeny pronikají drenážními otvory, ovšem velikost květináčů není nekonečná. Substrát volíme dobře propustný a s dostatkem humusu. Ideální je směs běžné zeminy, rašeliny, humózní hmoty (např. kompost) a písku.
Jelikož potřebuje kořenový bal monstery před další zálivkou proschnout, zaléváme přiměřeně a opatrně, nikdy ne každý den.
Jelikož potřebuje kořenový bal monstery před další zálivkou proschnout, zaléváme přiměřeně a opatrně, nikdy ne každý den.
Monstery lze množit vysazováním lodyžních řízků, které musí mít vzdušný kořen, jenž zasuneme do půdy. Mladá rostliny se v bytě vždy vychylují směrem k nejtmavšímu objektu v blízkosti, jelikož hledají kmen stromu jako podpěru.
V přírodě tropů se monstery pnou běžně až do výšky 10 metrů, nejvíce pak 20 metrů. Polodřevnatý, střídmě rozvětvený kmínek, má četné provazcovité, směrem dolů visící vzdušné kořeny. Jimi se rostlina přidržuje kůry stromu, načež i čerpá vodu a živiny, jakmile vzdušný kořen při dosažení vlhké půdy zakoření. Monstera tedy na stromech neparazituje, využívá je pouze jako podporu při své cestě vzhůru za světlem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
V přírodě tropů se monstery pnou běžně až do výšky 10 metrů, nejvíce pak 20 metrů. Polodřevnatý, střídmě rozvětvený kmínek, má četné provazcovité, směrem dolů visící vzdušné kořeny. Jimi se rostlina přidržuje kůry stromu, načež i čerpá vodu a živiny, jakmile vzdušný kořen při dosažení vlhké půdy zakoření. Monstera tedy na stromech neparazituje, využívá je pouze jako podporu při své cestě vzhůru za světlem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com