Můžeme si pořídit ekologický vánoční stromek?

Je vůči přírodě nejšetrnější vybrat si stromek v květináči? Stromek umělý či řezaný z prořezávek? Je důležitý původ stromku a vzdálenost, jakou urazil? Co je vlastně vůči přírodě nejúspornější?

Naprosto ideální variantou by bylo nemít stromek žádný, to je ale vzhledem k tradici pro většinu lidí nemyslitelné, obzvláště pro rodiny s dětmi. Naprosto opačným řešením je stromek umělý vyrobený z PVC. Sice mají oproti pěstovaným stromkům či těm z prořezávek ohromnou přednost, že je lze používat i velmi mnoho let, přičemž se nezhoršuje jejich kvalita, stačí jen odstranit prach, navíc je můžeme nechat v teplé místnosti jakkoli dlouho, což nelze ani se stromky v květináčích, jinak je ale vše špatně.

Plastové stromky se obvykle vyrábí z PVC (polyvinylchloridu) a jsou dovážené z velké vzdálenosti, nejčastěji z Číny. PVC je přitom jedovatý a hořlavý plast, který při požáru tvoří velmi jedovaté plyny. PVC navíc není možné recyklovat, proto skončí po své životnosti ve směsném odpadu a nakonec na skládce či ve spalovně. Ani opakované používání takového stromku po mnoho let nevymaže jeho ekologickou stopu.

Pokud tedy umělý stromek, tak pouze z přírodních materiálů, jako je dřevo, větve posbírané na místě, kde se kácelo, a které by stejně uschly a rozkládaly se, přírodní papír apod. Použít lze například i latě. Takový stromek pak lze postavit v místnosti a nebo pověsit na zeď. Jde sice o napodobeninu, ale šetrnou. V žádném případě též není vhodné používat umělé vánoční vůně, jelikož tato chemie prostě nemá s vůní stromků nic společného. To je již lepší dát třeba větvičky do vázy, zapálit františka a nebo ohřát purpuru.

Před koupí stromku řezaného je dobré zvážit, zda vlastně stromek vůbec potřebujeme. Sice to nevypadá, že by se u nás prosadil japonský zvyk péct stromek jako několika patrový dort, ale větvičky ve váze či malý stromek v květináče, který co nejrychleji zase přesuneme do chladnějších prostor a nebo na jaře vysadíme ven, určitě není špatným řešením. Vhodné jsou též stromky z prořezávek, které se dělají zcela běžně a jsou součástí péče o vysazované lesy. Vhodné jsou také stromky z šetrně pěstovaných lesů.

Pokud přesto trváte na řezaném stromku, je třeba dbát na jeho legální původ, přičemž dáme přednost těm stromkům, co vyrostly co nejblíže od nás. Ideální jsou stromky z lesů certifikovaných jako FSC.

Pokud nám postačí chvojí, můžeme jej nařezat ze stromů na své zahradě a nebo posbírat v lese. Bez jakýchkoli problémů smíme sbírat na zemi ležící klest a chvojí v podobě přirozeného odpadu či zbytků po těžbě, jestliže má na silnější straně průměr do 7 cm bez kůry. Takový sběr je možný v jakémkoli lese bez ohledu na jeho vlastníka.

Vlastní stromky si též můžeme vypěstovat na zahradě. Například smrk roste za vhodných podmínek devět až dvanáct let do běžné velikosti, jak známe stromky na Vánoce. Stromek v květináči vydrží při dobré péči mnoho let, načež jej můžeme vysadit do lesa a nebo na svou zahradu. V teple však můžeme takový stromek nechat nejvýše několik dní a nesmíme zapomenout zalévat. Poté bude (klidně i ještě nazdobený) zdobit terasu či zahradu, pozor však na ochranu kořínků před promrznutím, květináč prostě musíme zvenčí tepelně izolovat. Stromek v květináči si můžete vypěstovat i sami, případně jej zakoupíte v lesní školce. V žádném případě nevykopávejte stromky ani semenáčky přímo v lese, jelikož to zakazuje Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích v § 20 (svévolné vyzvedávání stromků v lese je dle něj přestupkem).

Vánoční stromek v květináči si lze dokonce i jen zapůjčit a to i včetně dopravy až na místo. Stromky se půjčují pouze na Vánoce a to na dobu cca 14 dní. Doba pobytu hrnkovaného stromku v teple musí být opravdu co nejkratší. Ceny nájmu se pohybují řádově ve stokorunách.

I v případě stromků řezaných v lese a na plantáži se různí ekologická stopa. Určitě je dobré vyhnout se stromkům exotických druhů a stromkům z dovozu. Jak jsme již výše psali, ideální jsou stromky z prořezávek a z certifikovaných lesů, ovšem plantáž nedaleko místa našeho bydliště má též své přednosti. 

Stromky jsou na plantážích pěstované tak, aby měly pěkný tvar a vůbec celkový vzhled. Je ale třeba v tomto případně upřednostnit českou produkci, kde jsou minimální náklady na dopravu. Bývají označeny „Vypěstováno na plantáži v ČR“. Toto označení uděluje svým členům Sdružení pěstitelů vánočních stromků. Někteří pěstitelé dokonce umožňují výběr stromků přímo na své plantáži.

Po Vánocích (resp. Třech králích) je třeba stromek odstrojit a zjistit jeho likvidaci. Běžně se provádí svoz stromků zdarma, stromky však též můžeme odevzdat na sběrném dvoře. Budou později naštěpkovány a poté zkompostovány a nebo spáleny jako palivo.

Též je třeba dbát na materiály a původ vánočních ozdob a osvětlení.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com