Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 27. díl

Dotaz na téma: Rekonstrukce nebo novostavba RD v ochranném pásmu ropovodu

Dotaz: Dobrý den, koupili jsme starší nemovitost s pěkným pozemkem, kde bychom si chtěli postavit nový RD. Následně jsme ale zjistili, že stavba leží cca 30 m od osy ropovodu. Je možné stávající stavbu zbořit a postavit novou, nebo budeme muset pouze stávající opravit? Děkuji za odpověď. MS

Naše odpověď: Zmíněný ropovod (produktovod) má stanovené ochranné pásmo. Velikost tohoto ochranného pásma zjistíte u jeho vlastníka nebo správce. Ten Vám sdělí, které činnosti je možné v ochranném pásmu realizovat. Další možná omezení zástavby pozemku mohou vyplývat z územního plánu obce. Tuto informaci zjistíte na příslušném obecním nebo stavením úřadě. Na základě těchto zjištěných informací se následně budete moci rozhodnout, zda stávající stavbu odstraníte a postavíte stavbu novou nebo zda stávající stavbu pouze zrekonstruujete.

Další dotazy a odpovědi na témata "Staveb pro bydlení a inženýrských sítí" najdete ZDE a ZDE.

Dotaz na téma: Stavba přístřešku na dřevo, realizovaná bez povolení stavebního úřadu

Dotaz: Dobrý den. Máme na zahradě plechovou kůlnu, která na pozemku již byla, když jsme si dům asi před devíti lety koupili. Vedle této kůlny stávala ještě kůlna dřevěná, kterou nám ale před rokem sebrala voda při povodni. Před měsícem jsme si na místě, kde bývala dřevěná kůlna, postavili přístřešek na dřevo. Dnes u nás byla paní, aby prošetřila nepovolenou stavbu kvůli lidem, kteří si stěžovali. Ve stavebním zákoně jsem si přečetla, že nepotřebujeme stavební ohlášení ani povolení pro stavbu, která má do 25 m2. Ale stejně prý nějaké povolení potřebujeme. Chtěla bych Vás poprosit, abyste mi poradili jak dále postupovat, co vše je nutné pro dodatečné povolení? Paní, která u nás byla, se zmiňovala i o povodí Labe. Velmi Vám děkuji za odpověď. AM

Naše odpověď: Nepodsklepená stavba o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, pokud neobsahuje pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a neslouží k ustájení zvířat či sklad hořlavin nepodléhá (v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona) vydání stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Pro její umístění a realizaci na pozemku je však nutné požádat stavební úřad o vydání územního souhlasu. V případě, že jste stavbu provedli bez územního souhlasu, tedy v rozporu se stavebním zákonem, je jedinou možností k její legalizaci dodatečné povolení stavby, o které musíte požádat příslušný stavební úřad. Stavbu lze dodatečně povolit tehdy, pokud prokážete, že tato splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 129 odst. 2 stavebního zákona. Tato skutečnost musí být dokladována v projektu pro dodatečné povolení stavby. Jelikož je stavba umístěna v záplavovém území, není ji možné zlegalizovat bez kladného rozhodnutí vodoprávního úřadu (odbor životních prostředí městského úřadu) o souhlasu se stavbou v záplavovém území (podle § 17 vodního zákona). Podkladem, který slouží k rozhodování vodoprávního úřadu je stanovisko správce daného povodí. Z uvedeného vyplývá, že je nejprve nutné zjistit, zda lze na předmětném pozemku stavbu dodatečně povolit. V případě že ano, nechejte si od projektanta vypracovat projektovou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby. Tu následně předložte k posouzení správci povodí a poté i vodoprávnímu orgánu. Jejich stanoviska a rozhodnutí budou sloužit jako podklad k žádosti o dodatečné povolení stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Drobných staveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Obnova chaty na cizím pozemku

Dotaz: Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz týkající se případné obnovy cizí chaty na mém pozemku. V roce 1963 byla na pozemku, který z jedné ideální poloviny vlastnil zřejmě stát a z druhé ideální poloviny vlastnila moje babička, postavena rekreační chata jiného vlastníka. Souhlas se stavbou chaty dalo údajně místní zemědělské družstvo, které pozemek obhospodařovalo. Babička, jako spoluvlastník pozemku souhlas se stavbou chaty nedala. Domnívám se, že i v roce 1963 musel stavebník dokládat stavebnímu úřadu souhlas vlastníka případně spoluvlastníků pozemku, což v tomto případě zjevně neučinil. Z tohoto dovozuji, že stavba chaty nebyla provedena v souladu s platným stavebním zákonem v roce 1963. Již několik let jsem výhradním vlastníkem celého pozemku, lesního pozemku s biokoridorem. Před půl rokem tato rekreační chata jiného vlastníka celá shořela, zůstala pouze poškozená betonová základová deska. Je možné, že současný majitel požádá stavební úřad o obnovu dle § 177 odst. 3 současného stavebního zákona. Domnívám se, že stavební úřad by měl dle výše zmíněného, jakoukoli obnovu zamítnout. Dále se domnívám, že i kdyby stavební úřad chtěl z nějakého mě neznámého důvodu obnovu povolit, měl by po stavebníkovi vyžadovat souhlas vlastníka pozemku a další náležitosti nutné při ohlášení stavby, případně stavebním povolení. Též nevím, do jaké doby od požáru lze využít § 177 odst. 3 k obnově. Je zřejmé, že se nejedná o obnovu rodinného domu, v němž je nutné okamžitě znovu bydlet. Předem děkuji za odpověď. JN

Naše odpověď: Ustanovení § 177 stavebního zákona pojednává o mimořádných postupech při neobvyklých situacích, které ovlivňují existenci nebo stav stávajících staveb a umožňuje použít při obnově či zabezpečení staveb zjednodušené postupy. Zároveň však stavební úřady musejí mít na paměti, že tyto postupy lze v některých případech zneužít a proto je nutné každý případ posuzovat individuálně a po řádném zvážení. V tomto případě by stavební úřad měl zjistit, zda požárem došlo k úplnému zničení stavby či nikoliv. Pokud ze stavby zbyla pouze základová deska, kterou pro obnovu stavby nelze využít, neměl by bez souhlasu vlastníka pozemku obnovu stavby povolit. Nejednalo by se totiž o obnovu původní stavby, ale o novostavbu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro rekreaci" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba "božích muk" na zahradě

Dotaz: Uprostřed své zahrady bych chtěla postavit boží muka, základ čtverec 90 – 100 cm, výška 2,5 - 2,7 m. Potřebuji stavební povolení, nebo stačí ohlášení stavební komisi při Obecním úřadě? Děkuji za informaci. LV

Naše odpověď: Stavební zákon ve svém ustanovení § 103 vymezuje stavby, zařízení a činnosti, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení, ale mohou podléhat vydání územního souhlasu. Ve svém ustanovení § 104 vymezuje stavby, zařízení a činnosti, které podléhají ohlášení stavebnímu úřadu. Všechny ostatní stavby podléhají územnímu rozhodnutí a následně stavebnímu povolení. Stavba „božích muk“ není v ustanovení § 103 stavebního zákona výslovně uvedena. Dle mého názoru by ji bylo možné realizovat na základě vydaného územního souhlasu (podle § 103 odst. 1 písm. a) odd. 1 stavebního zákona).

Další dotazy a odpovědi na téma "Drobných staveb" najdete ZDE.