Vložením nového prvku přístavby, který s původním objektem komunikuje funkčně, ale nikoliv materiálově, se rozloha užitné plochy domu zvětšila o 76 metrů čtverečních. Cihlový dům tím ale získal víc, než jen prostor.
Domy s minulostí mají nepochybně své kouzlo, ale platí se za to určitá daň nepohodlí. Obyvatelé nemovitosti ve Winchesteru si rozhodně nemohli stěžovat na to, že jejich obydlí není hezké – navíc mu k pocitu soukromí a bezpečnosti dopomáhaly rozrostlé stromy po obvodu parcely – ale přeci jen to uvnitř nebylo ono. Když k životu potřebujete moderní zázemí, staršími zdmi vymezené bydlení začíná tísnit.
Čeho se majitelům tolik nedostávalo? V úplně základní rovině jim u domu chyběla slušná garáž. Vadilo jim, že kuchyň uvnitř cihlové kostky domu je malá a stísněná, a vůbec neodpovídá současným trendům. I jídelně by to slušelo víc, kdyby byla světlá, vzdušná a otevřená do zahrady. Dalším nedostatkem byla absence místa pro domácí fitness a bazén – majitelé totiž rádi a pravidelně sportují – a hodil by se i pokoj pro hosty.
Řešení velkolepou přístavbou
Pro nic z toho samozřejmě uvnitř původního objektu nebylo místo. A prosto se to rozhodli, s pomocí architektů, změnit. Strukturovanou přístavbou, jednopodlažním rozšířením. Ta nová přístavba přináší prostornou novou kuchyň a jídelnu, která obepíná jihovýchodní roh domu a nahrazuje stávající kuchyň v přízemí. Přístavba, protínající diagonálně jižní a východní fasádu, vytváří dynamickou a přitom asymetrickou formu, která výrazně kontrastuje se zbytkem domu.
A slouží také jako nášlapný kámen, z nějž se stará původní část domu díky pečlivé orientaci navazuje na bazén. Přístavba přitom nikterak nepopírá svou novotu, je jasně odlišena od původního celku, k němuž přiléhá. Zůstává ale jeho pevnou součástí a vylehčuje svůj přidaný objem tím, že si zahradu i bazén rámuje velkými tabulemi posuvného skla.
Hranice vymezené skleněnou stěnou
Světlo tak doslova zaplavuje celou přístavbu a vytváří velmi příjemnou, až středomořskou atmosféru. Prosklená plocha se může otevírat – „okna“ jsou v pojezdových kolejnicích - což umožňuje plynulé propojení interiéru s exteriérem. K pocitu splynutí a propojení přispívá i to, že velké dlaždice vycházející z kuchyně na terasu mají stejné rozměry. Za slunného dne tak přecházíte z vnitřního do vnějšího prostředí naprosto automaticky.
Dřevěné obložení sjednocuje současnou přístavbu a garáž a usazuje ji do zeleně zalesněného místa a zároveň poskytuje kontrast k červeným cihlám hlavního domu. Součástí zásahu byla i přeměna bývalé garáže na tělocvičnu, malou pracovnu a pokoj pro hosty. Tato proměna nabízí funkční a zároveň elegantní řešení pro práci i volný čas a zároveň uchovává to hodnotné uzavření prostoru zahrady.
Zdroj: ARdesign Studio
Foto: Martin Gardner