Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 34. díl

Dotaz na téma: Vzájemné odstupy staveb pro bydlení

Dotaz: Můj dotaz se týká vyhl. č. 501/2006 Sb. § 25 odst. 4, který stanovuje vzájemné odstupy staveb. Jde mi o to, že mám stavební pozemek a na sousedním pozemku (na sever od mého) stojí již 4 patrová budova. Můj pozemek je relativně úzký, a pokud bych si měl vytvořit odstup od této budovy rovný její výšce, tak mi zbude na pozemku jen těžko zastavitelný úzký pás pozemku. Proto se ptám, zda může stavební úřad povolit i umístění stavby, která by zcela nesplňovala podmínku stanovenou ve výše zmiňované pasáži vyhlášky? Děkuji. MK

Naše odpověď: Stavební úřad může v odůvodněných případech povolit (v souladu s ustanovením § 26 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“) výjimku, spočívající ve snížení odstupové vzdálenosti mezi stávající stavbou a navrhovanou novostavbou. O povolení výjimky rozhoduje v souladu s ustanovením § 169 stavebního zákona v samostatném správním řízení o výjimce. To je zahájeno na základě žádosti stavebníka. Je nutné upozornit, že na výjimku není právní nárok a záleží na všech okolnostech, průběhu řízení a samotném posouzení stavebního úřadu, zda rozhodne o jejím udělení anebo ji zamítne.

Další dotazy a odpovědi na téma "Odstupových vzdáleností staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Legalizace stavby garáže a její rekonstrukce na zahradní domek

Dotaz: Rád bych Vás poprosil o váš názor. Na hraně naší zahrady je umístěna zděná garáž (5 x 8 m). Ta byla postavena někdy v 60. letech naším dědou, a pravděpodobně nebyla zkolaudována, každopádně není dnes zakreslena na katastrální mapě. S touto stavbou přímo sousedí garáž sousedova, která byla postavena později. Rád bych se Vás zeptal, je-li možné tuto garáž přestavět na zahradní domek? Tím myslím zachovat stávající objekt, u kterého by byli akorát zvětšeny okna a stávající plochá střecha přestavěna na střechu sedlovou, samozřejmě se souhlasem souseda. Děkuji za jakýkoliv Váš názor. MT

Naše odpověď: Prvním krokem, který je nutný provést, je zlegalizování stávající garáže. Legalizace stávající stavby je možná na základě ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (tzv. pasportu stavby) v souladu s ustanovením § 125 stavebního zákona. O ověření pasportu požádejte příslušný stavební úřad. Podkladem k žádosti bude výše zmíněná dokumentace stavby a geometrický plán. Teprve po ověření pasportu můžete žádat o změnu užívání stavby. V souvislosti se změnou stavby je důležitá skutečnost, pro jaký účel bude nově užívána. Zahradní domek je totiž dost široký pojem, který současný stavební zákon navíc nezná. Pokud by se jednalo o stavbu pro rodinnou rekreaci, tu nelze umístit na pozemku stavby pro bydlení. Nové užívání této stavby může být omezeno územním plánem obce, technickými parametry stavby, nebo vyhláškou č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“. Územní plán obce může předepisovat, jaké stavby lze na pozemcích umístit a jaké činnosti lze na nich realizovat. Omezení dané územním plánem se netýká stávajících staveb, ale novostaveb, nebo změn užívání stávajících staveb. Rovněž technické parametry stavby mohou nové užívání stavby limitovat. Závěrem bych chtěl upozornit na skutečnost, že na pozemku stavby pro bydlení nelze umístit další stavbu pro bydlení, tak jako na pozemku pro rodinnou rekreaci nelze umístit další stavbu pro rodinnou rekreaci. Tento požadavek vyplývá z ustanovení § 21 citované vyhlášky. Toto ustanovení vymezuje, jaké další stavby lze u jednotlivých staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci umístit. Jestliže tedy na pozemku již stojí stavba hlavní (rodinný dům, bytový dům, stavba pro rodinnou rekreaci), mělo by nové užívání stavby plnit doplňkovou funkci k této stavbě (sklad zahradního nářadí, sklad zahradních výpěstků, apod.).

Další dotazy a odpovědi na téma "Garáží" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zhoršení odtokových poměrů na pozemku vlivem provedených terénních úprav na sousedních pozemcích

Dotaz: Mám následující problém: mám zahradu, která je dlouhodobě zaplavována srážkovou vodou, která přitéká z předchozích nezastavěných pozemků. V minulosti voda odtékala příkopem za zahradou, ale sousedi si vedle mé zahrady postavili dům a příkop za svým pozemkem zaházeli. Nyní je situace taková, že si podél plotu mého plotu navezli zeminu a vytvořili val cca 70 cm vysoký, kterým zabraňují odtoku srážkové vody z mého pozemku. Jak zjistím, že se jedná se o nepovolené terénní úpravy? A může být povolena stavba na pozemku, kde nejsou zajištěny odtoky srážkových vod? Zástavbou dalších rodinných domů za mým pozemkem jsou narušeny odtokové poměry a veškerá srážková voda stékající z výše položených pozemků stéká a zůstává na mém pozemku. RK

Naše odpověď: Stavební pozemek se, v souladu s ustanovením § 20 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“, vymezuje vždy tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch. Toto lze vyřešit jejich vsakováním, odváděním do kanalizace nebo jejich zadržováním pro další využití. V tomto případě se však nejedná jen o problém s vodami z nově vzniklých zpevněných ploch a staveb, ale rovněž i o problém se změnou odtokových poměrů v souvislosti se stavební činností na okolních pozemcích. K posouzení, zda byly na okolních pozemcích provedeny terénní úpravy, které změnily odtokové poměry a zda tyto terénní úpravy vyžadovaly schválení stavebního úřadu je příslušný stavební úřad. Obraťte se proto na něj s písemnou žádostí o výkon „státního dozoru“. Stavební úřad je povinen na místě samém vykonat kontrolní prohlídku, posoudit zda jednání sousedů je v souladu s platnými předpisy a učinit další kroky, vedoucí k nápravě popisovaného stavu.

Další dotazy a odpovědi na "ostatní témata" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba provozovny kadeřnictví na pozemku se stavbou RD

Dotaz: Dobrý den, postavili jsme na pozemku (cca 1000 m²) rodinný dům. Plánovali jsme časem na pozemku postavit ještě zděnou garáž, která by nebyla součástí domu, ale teď bychom chtěli místo garáže postavit pro mě malou provozovnu (kadeřnictví). Stavba by měla cca 7 x 5 m. Otázky: 1) bude nutné stavební povolení? 2) budou se muset vyjádřit a souhlasit všichni s námi přímo sousedící sousedé? (stavba by byla cca 1 m od plotu jednoho souseda, další dva jsou cca 15 m). Před stavbou, už na našem pozemku bude jedno parkovací místo, 3) co dělat, když některý ze sousedů souhlasit nebude? Děkuji za odpověď. L

Naše odpověď: V ustanovení § 21 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ jsou uvedeny stavby, které lze na pozemcích staveb pro bydlení umístit. Stavba pro podnikatelskou činnost je zmíněna v odst. 6 tohoto ustanovení. Její velikost je omezena do 25 m² zastavěné plochy, 5 m výšky a možností zřízení pouze jednoho nadzemního a jednoho podzemního podlaží do 3 m hloubky. V souladu s ustanovením § 26 této vyhlášky je možné stavební úřad požádat o povolení výjimky, spočívající v rozšíření plochy provozovny. Výjimka se projednává v samostatném správním řízení. Je nutné upozornit na skutečnost, že na ní žadatel nemá žádný právní nárok a záleží na odborném posouzení stavebního úřadu, zda rozhodne o jejím udělení anebo ji zamítne. Dalším předpisem, který může záměr omezit je územní plán obce. V případě, že umístění stavby provozovny o rozměrech 7 x 5 m nebude v rozporu s ním a stavební úřad rozhodne o povolení uvedené výjimky, podléhá tato stavba vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Vlastníci sousedních pozemků, a staveb (pokud stavební úřad posoudí, že mohou být dotčena jejich práv) budou zahrnuti do okruhu účastníků řízení. S tím, že mají právo k umístění stavby či k její realizaci podat své námitky. Tyto námitky při svém rozhodování v územním nebo stavebním řízení stavební úřad musí posoudit a rozhodnout o nich, zda jsou opodstatněné, či nikoliv. Opodstatněnost námitek má vliv na konečné rozhodnutí ve věci.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro podnikání" najdete ZDE.