Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 37. díl

Dotaz na téma: Minimální světlá výška místnosti bytu v bytovém domě (osazení podhledu)

Dotaz: Dobrý den. Kupujeme si s manželkou byt od jednoho developera a v kuchyni chceme mít podhled s bodovými světly. Chceme, aby podhled zasahoval i nad prostor před linkou, to nám ale nechtějí dovolit, že tam musí být minimální světlá výška 2600 mm. Je nějaké pravidlo, že nad linkou ten podhled kryjící vzduchotechniku být může a mimo skříňky už ne? Co kdybychom uvažovali o vaření na ostrůvku, to bychom k němu již nemohli dovést odvětrání digestoře? Předem děkuji za odpověď. JD

Naše odpověď: V souladu s ustanovením § 10 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb. „O technických požadavcích na stavby“ je nutné docílit u obytné místnosti bytového domu minimální světlou výšku 2 600 mm. Požadavek na minimální světlou výšku prostoru pro vaření, kterým místnost kuchyně je, se shoduje s požadavkem na světlou výšku obytné místnosti v téže stavbě (viz. ČSN 73 4301 „Obytné budovy“ čl. 5.2.3.8). Nepředpokládám, že by někdo bránil omezení této výšky v souvislosti s osazením odtahu od digestoře nebo v souvislosti se zřízením podhledu nad pevně upevněnou kuchyňskou linkou, ale realizací podhledu nad ostatními částmi místnosti už dojde ke snížení světlé výšky místnosti a proto zřejmě bude nutné osvětlení této místnosti řešit jiným způsobem.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Výměna okna ve štítě RD na hranici pozemku

Dotaz: Dobrý den, již tři roky si dopisuji se stavebním úřadem (za tu dobu jsem nastřádal celý šanon písemností) a rád bych toto naše dopisování již ukončil, proto doufám, že mi poradíte, jak dál postupovat v tomto až úsměvném případu. Předem děkuji. V roce 2006 jsem koupil rodinný domek, který byl k používání před vnitřní rekonstrukcí. V roce 2007 jsem rekonstruoval koupelnu a zde jsem vyměnil větší dřevěné okno (60 x 80 cm) za okno plastové (40 x 60 cm) - bez oznámení městskému či žádosti stavebnímu úřadu, a to za fyzické pomoci souseda. Okno je v obvodové zdi na hranici pozemku se sousedem. Sousedská pomoc se ale po roce změnila jako mávnutím proutku na nevraživost a tudíž soused během 5/2008 „přátelsky“ upozornil stavební úřad na osazení nového okna do obvodové zdi. Stavební úřad v 6/2008 udělal prohlídku a na základě prohlídky zahájil 11/2008 řízení o nařízení odstranění stavby a zároveň mě vyzval k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby (se specifikací co musí žádost obsahovat). Na konci roku 12/2008 jsem se na stavební úřad konečně dostal osobně a seznámil se se skutečností, proti které jsem oponoval současně dostupnou dokumentací (z MěÚ, na které bylo dokonce ještě starší okno větších rozměrů (120 x160 cm), ale která nebyla podle současného zákona v pořádku) a tím, že se nejedná o osazení nového okna, ale o výměnu. Na základě informací a výzvy stavebního úřadu jsem nechal vyhotovit pasport RD a podal si žádost, abych mohl pasport dodat stavebnímu úřadu až na jaře 2009, kvůli zachycení plynofikace a kanalizace do pasportu. Vzhledem ke skutečnostem jsem nepodával žádost o dodatečné povolení stavby. I přes tuto žádost stavební úřad v 3/2009 vydal rozhodnutí o odstranění stavby a o uložení pokuty za přestupek. Po odvolání ke Krajskému stavebnímu úřadu 3/2009 v 5/2009 Krajský úřad zruší rozhodnutí a vrací jí zpět na okresní úřad. V 7/2009 mi přišlo odložení o uložení pokuty za přestupek a 10/2009 přišla informace o znovu zahájení řízení a ohledání místa. V 11/2009 mě stavební úřad opět vyzývá k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby. Do odvolání jsem uvedl, že jsem pasport stavebnímu úřadu doložil, bez žádosti o povolení stavby (jelikož jsem byl stále přesvědčen o výměně okna a ne o osazení nového okna). V 2/2010 přišlo opět rozhodnutí o odstranění stavby, proti kterému jsem se odvolal 3/2010 se stejným důvodem a s příslibem (i přes přesvědčení, že se nejedná o nově osazené okno, ale o výměnu) stavebnímu úřadu o doplnění dokumentace (pasportu) o žádost, technickou zprávu, požárně bezpečnostní řešení, souhlas MěÚ, atd. a doufal, že dodatečné povolení stavby je v tuto chvíli formalitou. V 8/2010 Krajský stavební úřad opět zrušil rozhodnutí o odstranění stavby k novému projednání. V 9/2010 byla dodána potřebná dokumentace a žádost na stavební úřad. V 2/2011 bylo stavebním úřadem přerušeno řízení kvůli podání žádosti o dodatečné povolení stavby (což už opravdu vypadalo jako formalita). V 3/2011 mě stavební úřad vyzval k doplnění předložené žádosti (výkres řez přes okno a technickou dokumentaci okna od výrobce). V 4/2011 byla dokumentace podle potřeb doplněna. V tu dobu jsem již uvažoval o prodeji nemovitosti, což se nakonec uskutečnilo 8/2011. V 9/2011 přišlo rozhodnutí o zamítnutí dodatečného povolení stavby, bohužel s časových důvodů jsem nestihl v řádném termínu podat odvolání a tudíž mi Krajský úřad potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Otázka je, co teď mohu očekávat od úřadů? V tuto chvíli je přerušeno původní řízení o odstranění stavby - očekávám, že úřad na základě mého pozdního odvolání na Krajský úřad a jeho zamítnutí, opět vydá nařízení o odstranění stavby. Může stavební úřad dále pokračovat v řízení, i když nemovitost nevlastním? Je možné celé řízení napadnout na základě těchto a výše popsaných informací? V 9/2010 jsem žádal stavební úřad o navrácení potvrzené pasparty stavby - bez zpětné vazby. Lhůty / odpovědi stavebního úřadu dle mého názoru neodpovídají zákonu. Vynaložené náklady na dodatečné povolení stavby a pasport, který po mě stavební úřad vyžadoval (cca 30 tis. Kč). PŠ

Naše odpověď: Nejprve shrnu, co jste na stavbě realizoval a co je tedy předmětem řízení o odstranění stavby a řízení o jejím dodatečném povolení. Stavební práce, které byly na stavbě provedeny, jsou stavebními úpravami, které ve smyslu stavebního zákona vyžadují schválení stavebního úřadu (jelikož se jedná o stavební úpravy, jimiž se mění vzhled stavby). Tedy nikoliv udržovací práce stavby (výměna), ale stavební úpravy stavby (původní okno bylo nahrazeno menším oknem a tím se změnil vzhled stavby). Stavební úřad byl po zjištění přestupku proti stavebnímu řádu ze zákona povinen oznámit zahájení řízení o odstranění stavby a řízení o přestupku. Jelikož považoval stavbu (myšleno stavební úpravy) za stavbu, kterou lze podle ustanovení § 129 odst. 2 stavebního zákona dodatečně povolit, vyzval Vás, v souladu s odst. 3 citovaného ustanovení zákona k podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Tuto výzvu jste nesplnil a místo žádosti o dodatečné povolení stavby jste předložil žádost o ověření pasportu stavby. Tuto skutečnost stavební úřad ale nemohl akceptovat, žádost o ověření pasportu nemohl považovat za žádost o dodatečné povolení stavby, proto v řízení o odstranění stavby rozhodl tak, jak rozhodl. Bohužel pro Vás, stavební úřad musel v dané věci postupovat tak, jak postupoval a nic na tom nemění skutečnost, že se jedná pouze o "na černo" realizované (upravované) okno z koupelny. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení byla stavba vlastnicky převedena, přešli práva a povinnosti ke stavbě na jejího nového vlastníka. Zkráceně: celou záležitost s řízením o odstranění stavby a s dodatečným povolením bude muset řešit nový vlastník. Změna vlastníka stavby by měla být také písemně oznámena stavebnímu úřadu. Nový vlastník stavby by se nyní měl pokusit (i přes zamítnutí předchozí žádosti o dodatečné povolení stavby) o její legalizaci, jinak stavební úřad bude pokračovat v řízení o odstranění stavby a pravděpodobně vydá rozhodnutí o odstranění stavby. Potom by musel stavbu její vlastník uvést do původního stavu. Legalizace stavby je možná pouze na základě dodatečného povolení stavby, tudíž je o ně potřeba znovu požádat. V textu dotazu sice popisujete, že jste nakonec splnil všechny požadavky stavebního úřadu a že jste i projekt doplnil do požadovaného stavu, ale neuvádíte, na základě čeho stavební úřad žádost o dodatečné povolení stavby zamítl. Právě s touto skutečností, tedy důvodem, proč byla žádost zamítnuta, je nutné, ve snaze o dodatečné povolení stavby, pracovat. Pokud tento problém nebude odstraněn, stavební úřad stavbu dodatečně nepovolí. Je zřejmé, že byste měl nového vlastníka stavby o všech skutečnostech podrobně informovat, předat mu svou korespondenci se stavebním úřadem, případně mu nabídnout svou pomoc v dořešení této záležitosti (např. udělením plné moci k zastupování ve vedených řízeních stavebního úřadu).

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Oprava zděného oplocení zvoničky

Dotaz: Dobrý den, obec vlastní zvoničku, okolo které je kamenná zeď. Ta je již v dosti žalostném stavu. Je nutné na opravu této zdi stavební povolení? Byla jsem se ptát na stavebním úřadě, ale tam mi dali neurčitou odpověď. Zeď je cca 20 m dlouhá, 1m vysoká. Zda jsou tam základy, není zřejmé, je cca z 19. století. Děkuji. KS

Naše odpověď: Podle informací uvedených v dotazu se de facto jedná o zděné oplocení zvoničky. Je nutné zjistit stavebně-technický stav zdi a rozsah prací, které bude nutné provést. Pokud budou realizovány pouze udržovací práce (vyspravení omítky, spár, případně doplnění chybějících kamenů) a nebude se měnit její vzhled, je možné tyto práce provést bez stavebního povolení i bez ohlášení (viz ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) stavebního zákona). Další možností je provedení stavebních úprav stavby. To znamená, že dojde například o odstranění některých částí zdi a jejich nahrazení novými. S tím, že se nebude měnit výškové a polohové umístění stavby. Tyto stavební úpravy rovněž nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení. V těchto případech se však nesmí jednat o stavbu, která je kulturní památkou, neboť udržovací práce i stavební úpravy kulturní památky podléhají ohlášení stavebnímu úřadu. Jejich pokladem je stanovisko orgánu památkové péče. Poslední možností je případ, že stavba bude odstraněna a nahrazena stavbou novou, nebo dojde k jejímu navýšení nebo rozšíření. Potom bude tato realizace podléhat vydání územního souhlasu (viz ustanovení § 96 stavebního zákona).
Další dotazy a odpovědi na téma "Oplocení" najdete ZDE.