Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 47. díl

Dotaz na téma: Stavební úpravy RD (stavba nových podlaží na původních základech)

Dotaz: Dobrý den, v okrajové části Prahy stavíme RD na vyvýšených základech a sklepu původní odstraněné stavby. Stavební práce jsou prováděny na základě souhlasu stavebního úřadu se stavebními úpravami domu (nejedná se tedy o stavební povolení na "novostavbu", ale o stavební úpravy stále existujícího domu). Souhlas SÚ se stavebními úpravami proběhl tak, že nejdříve jsme podle projektu měli ubourat pouze 2. NP a na nosných konstrukcích 1. NP vystavět patro nové. Nicméně během bourání statik usoudil, že 1. NP je v tak havarijním stavu, že jej doporučuje odstranit také. Stavební úřad poté vydal souhlas s ubouráním i 1. NP s tím, že se stále jedná o stavební úpravy domu, protože se půdorys domu nemění a protože se základy domu nacházejí 0,5 m nad úrovní okolního terénu, tudíž se jedná o nadzemní stavbu (dle pražské vyhlášky). 1. NP jsme tedy s klidným svědomím ubourali také a 1. NP a 2. NP vystavěli nové. Problém ale nastal ve chvíli, kdy jsme toto bance oznámili bance, která má na dům zástavní právo. Banka je totiž toho názoru, že původní stavba zcela zanikla, na její odstranění měl být SÚ vydán demoliční výměr, měla být vymazána z KN a místo ní zapsána nová stavba. Banka vlastně tvrdí, že přišla o svou zástavu. Toto zjištění bylo pro nás děsivé, proto jsme zašli na stavební úřad se zeptat, zda existuje nějaké řešení dle požadavků banky. SÚ ale odmítl vydat zpětně demoliční výměr, protože by tím způsobil podvod, naopak trvá na správnosti svého rozhodnutí o stavebních úpravách domu. My se nyní nacházíme mezi dvěma názory. Banka nám bohužel hrozí uvalením sankcí za to, že jsme jí znehodnotili zástavu. Můžete nám prosím napsat svůj názor? Už jsme se se záležitostí obrátili i na katastr nemovitostí, ale ten se zatím odmítá vyjádřit. Předem Vám velice děkuji. AO

Naše odpověď: Stavba měla ve své původní podobě dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží (sklep). Při provádění stavby byly odstraněny obě nadzemní podlaží a zůstalo zachováno podzemní podlaží, jehož strop je 0,5 m nad terénem pozemku stavby. Realizací nových nadzemních podlaží zůstane zachována původní výška stavby a nedochází ke zvětšení zastavěné plochy. Jelikož tedy nedošlo k odstranění celé stavby, ale pouze její části, stavba jako taková nezanikla. V tomto případě se jedná o „změnu stávající stavby“, která se v terminologii stavebního zákona nazývá „stavební úpravou“ stavby. Dle mého názoru je postup příslušného stavebního úřadu je správný.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydleni" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Sankce za realizaci stavby v rozporu se schválením stavebního úřadu

Dotaz: Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, jaké nám hrozí sankce za mírné překročení (cca 10 m2) maximální podlahové (zastavěné) plochy domu oproti projektové dokumentaci? Děkuji. AB

Naše odpověď: Pokud stavební úřad zjistí, že stavbu realizujete v rozporu s jeho schválením stavby, je jeho povinností (vyplývající z ustanovení § 129 stavebního zákona) zahájit „řízení o odstranění stavby“. Další možný postup ve věci nepovolené stavby je uveden v tomto ustanovení stavebního zákona. Současně s řízením o odstranění stavby stavební úřad zahajuje „řízení o přestupku“. Správní delikty, mezi které patří přestupky fyzických osob, řeší ustanovení §§ 178 a 179 stavebního zákona. V ustanovení § 178 jsou vyjmenovány možné přestupky, kterých se může fyzická osoba dopustit a v ustanovení § 179 je uvedena možná výše pokut, které lze za jednotlivé přestupky uložit. O výsledné výši pokuty rozhodne stavební úřad svým rozhodnutím, které je výsledkem řízení o přestupku.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba sousedovy autodílny v lokalitě pro bydlení

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné se bránit proti výstavbě autodílny o zastavěné ploše 125 m² a výšce 7,5 m na sousedícím pozemku, nacházející se ve smíšeném pásmu a zároveň je tato stavba dle projektové dokumentace vzdálena 2 m od sousedícího pozemku nacházející se v pásmu pro čisté bydlení s rodinným domem. Dále by měla být tato stavba stranou, kde se budou nalézat vjezdová vrata, vzdálena od místní komunikace asi jen 0,5 m. Jsem právě majitelem sousedícího rodinného domu a představa autodílny hned vedle mě je pro mě noční můrou. Stavebník si počíná velice sebejistě, a to z důvodu, že má na příslušném stavebním úřadě rodinnou známou na pozici zástupce vedoucího odboru výstavby. Nejspíše proto stavební úřad nebere na vědomí moje námitky a vůbec se s nimi nezaobírá. Tímto se chci zeptat na všechny možnosti obrany proti této stavbě, a co všechno musí stavebník splňovat? Předem mockrát děkuji. LG

Naše odpověď: Nejprve na příslušném obecním nebo stavebním úřadě zjistěte, zda je navržená stavba v souladu s územním plánem obce. Dále ověřte, zda je stavba navržena v souladu s rozhodnutími a stanovisky dotčených orgánů státní správy (doprava, hygiena, požární ochrana, životní prostředí atd.) a zda je projektová dokumentace stavby vypracována v souladu s platnými předpisy. Tím zjistíte, zda má žádost o vydání územního rozhodnutí i následná žádost o stavební povolení náležitosti stanovené stavebním zákonem a jeho provádějícími vyhláškami. Všechny tyto skutečnosti budou mít vliv na obsah Vašich námitek ke stavbě. Obsahem námitek účastníků řízení se stavební úřad při svém rozhodování musí vždy zabývat a zároveň musí posoudit, zda jsou opodstatněné, či nikoliv. O některých námitkách sám rozhodne, s námitkami občanskoprávními účastníka odkáže na příslušný soud. Proti rozhodnutí stavebního úřadu se následně můžete ve stanovené lhůtě odvolat. Odvolání se podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, ten jej následně postoupí odvolacímu orgánu, kterým je příslušný odbor krajského úřadu. Krajský úřad odvoláním napadené rozhodnutí přezkoumá v rozsahu podaného odvolání a rozhodne, zda stavební úřad při svém rozhodování postupoval v souladu s platnými předpisy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro podnikání" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Světlá výška místnosti ve stavbě pro rodinnou rekreaci

Dotaz: Dobrý den, nechali jsme si postavit zahradní chatku o výměře 24 m², s podkrovím, respektive půdou. Světlá výška v přízemí je 218 cm. Na úřadě mi bylo řečeno, že budeme asi muset odstranit stavbu, jelikož vyřizujeme dodatečné stavební povolení, ale to nedostaneme, protože světlá výška musí prý být min. 250 cm a tím pádem nám to nikdo nezkolauduje. Vím, že toto platí pro rodinné domy, ale pro zahradní chatku, kterou, trvale nebudeme obývat, jsou snad možné i jiné parametry? Děkuji za odpověď. MK

Naše odpověď: Výška pobytových místností staveb pro rodinnou rekreaci (pojem zahradní chatka stavební zákon nezná) je dána ustanovením odst. 2 § 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb. „nová vyhláška o technických požadavcích na stavby“ a je skutečně v souladu s tvrzením stavebního úřadu. Světlá výška pobytové místnosti stavby pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2.500 mm, v podkroví 2.300 mm. Výška v podkroví musí být dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro rekreaci" najdete ZDE.