Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 49. díl

V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o demolici a stavbu oplocení či odstup příjezdové cesty od potoka.

Dotaz na téma: Demolice a stavba nového oplocení (změna materiálového provedení)

Dotaz: Dobrý den. Chtěla bych znát váš názor. Včera soused úmyslně shodil svou zeď mezi mým a jeho pozemkem. Veškeré torzo zdi mi spadlo na pozemek a poškodilo zeleň. Soused odmítá postavit novou zeď, která nás odděluje a tvrdí, že mu nemůže žádný zákon nakázat dát zeď do původního stavu. Mezi námi chce postavit drátěný plot. S tím ovšem nesouhlasím. Děkuji za brzkou odpověď. IN

Naše odpověď:
Soused má v tomto případě pravdu, neexistuje žádný zákonný předpis nařizující provést stavbu nového oplocení v původní podobě. Až na několik výjimek (mezi které však pozemky zahrad nepatří) není povinnost pozemek oplotit. K výstavbě nového oplocení soused bude muset stavební úřad požádat o vydání „územního souhlasu“. Jedním z nezbytných podkladů je souhlas vlastníků sousedních pozemků. Pokud tento souhlas nezíská, bude muset stavební úřad požádat o „územní rozhodnutí“. V územním řízení bude mít, jako jeho účastník, možnost podávat k umístění a podobě stavby své námitky a samozřejmě i možnost se proti rozhodnutí odvolat.

Další dotazy a odpovědi na téma "Oplocení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Odstupová vzdálenost příjezdové cesty od potoka

Dotaz: Dobrý den, nikde nemohu najít min. odstupovou vzdálenost příjezdové cesty od hranice potoka. Víte někdo, jaká je? Děkuji. H

Naše odpověď: Tato odstupová vzdálenost v žádném zákonném předpise stanovena není. Příjezdová cesty však musí být navržena takovým způsobem, aby vyhovovala platným předpisům kladeným na tyto stavby a současně aby se nedostala do rozporu se zájmy chráněnými např. předpisy pro ochranu životního prostředí, s územním plánem obce apod. V tomto kontextu musí projektant stavby v konkrétním případě posuzovat i odstupové vzdálenosti stavby od stávajícího potoka.

Další dotazy a odpovědi na téma "Cest a komunikací" ZDE.

Dotaz na téma: Lhůta pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení

Dotaz: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jakou lhůtu má krajský úřad na vyřízení odvolání o rozhodnutí o dělení pozemku? Stavební úřad na naši žádost o rozdělení pozemku zahájil územní řízení se životním prostředím obcí a povodím Labe. Jelikož se toto normálně neděje a stavební úřad má jen prozkoumat přístup na vznikající pozemky a na základě toho katastr parcelu zaměří a vytvoří tak jsme se odvolali ke krajskému úřadu. Podáno odvolání bylo na městský stavební úřad, který to postoupil do Hradce Králové. Je to již přes dva měsíce. Zajímalo by mě taky, jestli při překročení této lhůty není považováno věc za kladně vyřízenou, jako u stavebního povolení ohláškou? Předem děkuji za odpověď. TH

Naše odpověď: Lhůty odvolacího orgánu pro vydání rozhodnutí v odvolacím řízení se řídí ustanovením § 71 správního řádu (v tomto případě konkrétně odst. 3). Správní orgán musí vydat své rozhodnutí ve věci do 30 dnů od obdržení podání (zahájení odvolacího řízení). V případě, že je nutné nařídit ústní jednání, jde-li o zvlášť složitý případ, je nutné doručovat veřejnou vyhláškou apod., je možné tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů. Po dobu přerušení řízení tyto lhůty neběží. Z důvodu nedodržení lhůty můžete správnímu orgánu zaslat stížnost, nelze ji považovat za "promlčecí lhůtu", na základě které bylo odvolání kladně vyřízeno.

Další dotazy a odpovědi na ostatní témata stavební poradny najdete ZDE.


Dotaz na téma: Rekonstrukce stodoly na provozovnu (čalounickou dílnu) a bydlení

Dotaz: Dobrý den, plánujeme zakoupit stodolu a přestavět ji na bydlení + dílnu (provozovnu). V územním plánu je pozemek se stodolou veden jako "území bydlení". Pokud nebude provozovna přesahovat více než 50 % podlahové plochy, neměl by být snad s umístěním provozovny problém. Nejedná se o hlučnou výrobu, půjde o čalounickou dílnu. Stodola má rozměry 11 x 28 metrů. V přízemí by byla provozovna, garáž a technické zázemí a v patře bydlení. Jednalo by se vlastně o vestavbu do původní stavby, obvodové zdi by zůstaly, měnila by se střešní krytina, nové příčky, okna atd. Podléhalo by to stavebnímu povolení. Konečně k otázce. Je problém, že budova v současné době nemá žádné evidenční číslo, její existence je zřejmá na základě geometrického plánu. Je evidenční nebo popisné číslo nezbytné k tomu, aby stavba byla posuzována jako přestavba nikoli novostavba? Předpokládám, že u novostaveb je posuzování stavebního úřadu přísnější než u přestavby existující stavby. Předem děkuji za odpověď. V

Naše odpověď: Nejprve si na příslušném stavebním nebo obecním úřadě ověřte, zda územní plán obce procentuelně neomezuje podlahovou plochu rodinného domu, která může být vymezena pro podnikání (i pod zmíněných 50 %) a zda připouští účel, ke kterému má provozovna sloužit. Hospodářské budovy tohoto typu evidenční ani popisná čísla nedostávají. Důležité je, zda je stavba zapsána v katastru nemovitostí. Popisné číslo bude stavbě přiděleno až po její kolaudaci pro nové užívání. Jelikož se jedná o stávající stavbu a není podstatné, zda má tato číslo popisné či nikoliv, nebude se jednat o „novostavbu“, ale o „změnu stavby“ (stavební úpravy).

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro podnikání" najdete ZDE.