Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 51. díl

Dotaz na téma: Povolení nové studny a provoz stávajícího septiku (jímky) u sousedovy chaty

Dotaz: Dobrý den, naši sousedi na chatě podali v září 2011 žádost na MěÚ o vydání územního rozhodnutí pro umístění souboru staveb se souhrnným názvem "vrtaná studna včetně vodovodní přípojky". V tomto územním řízení jsme nevznesli žádné námitky. Stavební odbor tedy vydal rozhodnutí o umístění stavby 14.11.2011. Na chatě ovšem na podzim začali trvale bydlet dcera našich sousedů s manželem a 2 dětmi. Pozemek je tu v kopci, oni jsou nad námi. Na našem pozemku se kousek od plotu začalo tvořit smradlavé bahnisko. Chtěli jsme se po dobrém domluvit a upozornili jsme je v listopadu 2011, že k nám začal vytékat jejich septik. Slíbili nápravu, ale stav je stále stejný. Dne 26.3.2012 jsme obdrželi z MěÚ - životní prostředí oznámení o zahájení vodoprávního řízení, věc: Studna - povolení k nakládání s vodami a stavební povolení k vodnímu dílu. Vznesli jsme námitku (zapáchající vody, které protékají na náš pozemek, pochází z původně bezodtokové jímky - žumpy o velikosti cca 1,5 m3). Ta byla projektovaná před více než 20-ti lety pro malý rekreační objekt - chatu. Tato jímka není dimenzovaná na tak velký objem odpadní vody - koupání a praní 4-členné rodiny, splachování WC, dále se obáváme i o špatný technický stav jímky. Dne 2.4.2012 jsme tuto námitku písemně podali na MěÚ životní prostředí a ještě manžel tento stav konzultoval s pracovníkem životního prostředí, který nám toto "Oznámení o zahájení vodoprávního řízení" zaslal. K našemu úžasu prý naše vznesená námitka zřejmě nebude mít vliv na povolení k nakládání s vodami a na stavební povolení k vodnímu dílu. Předmětem řízení je žádost o povolení vodního díla - vrtaná studna z trub PVC hloubky 29 m a vodovod od studny k rekreačnímu objektu chata a povolení k odběru podzemních vod z této studny za účelem zásobování vodou chaty a zalévání zahrady na dobu 50-ti let. Odběr podzemních vod je navržen v tomto množství: průměrný odběr 0,0025 l/s,maximálně 1 l/s, 80 m3/rok. Nejedná se o pitnou vodu. Prosím, máme šanci se účinně bránit ještě teď, před vydáním stavebního povolení? Pokud SP vydají, tak pak máme postupovat formou stížnosti? Kde si máme stěžovat? Nebo je jediným východiskem soudní jednání? Dle pracovníka životního prostředí je z jeho pohledu vše v tomto řízení v pořádku. Je možné, že životní prostředí a stavební odbor řeší studnu a vodovodní přípojku do chaty a neřeší už, kam ty nečištěné odpadní vody v takovém objemu budou vypouštěny? V územním rozhodnutí stavebního odboru ze 14.11.2011 - rozhodnutí o umístění stavby je napsáno "Žádost byla doplněna těmito podklady: doklady prokazujícími vlastnické právo žadatele, rozhodnutími, vyjádřeními a stanovisky orgánů k navrhované stavbě (MěÚ - odboru ŽP - orgánu ochrany přírody, orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, vodoprávního úřadu, orgánu státní správy v odpadovém hospodářství (ze dne 21.7.2011 pod čj.: ŽP 35392/2011). Stanovili tedy něco, co pravděpodobně na vlastní oči ani neviděli a zřejmě stačilo tvrzení majitelů chaty, že septik pravidelně vyváží. Potvrzení o vyvážení mít nebudou, protože tam to auto nezajede - úzké uličky, tvrdí nám, že septik vyváží v sudech - ale to by vzhledem k jeho kapacitě museli vyvážet snad každý týden, a kam tedy ty sudy údajně vyváží? Prosím poraďte nám, jak postupovat. Děkuji. PŠ

Naše odpověď: Proti rozhodnutí vodoprávního orgánu se máte možnost jako účastníci řízení odvolat. Toto odvolání se podává prostřednictvím správního orgánu, který rozhodnutí vydal a ten odvolání se spisovým materiálem podstoupí odvolacímu orgánu, který přezkoumá, zda rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnými předpisy. Zaměřte se na stavbu jímky splaškových vod, její kapacita nebyla navržena pro trvalé bydlení, ale pro rekreační pobyt vlastníků stavby. Další diskutabilní věcí je přepad z jímky. Jímka by měla fungovat jako žumpa, ne jako septik a měla by být vodotěsná, bez přepadu. A to z toho důvodu, že vytékající vody nejsou čištěny a unikají volně do přírody. Obraťte se písemně se žádostí o provedení tzv. „státního dozoru“ jak na vodoprávní orgán, tak na stavební úřad a ve svém podání přesně uveďte důvod své stížnosti a okolnosti věci. Oba jmenované orgány jsou povinny věc prošetřit a na stížnost odpovědět. V případě, že jejich odpovědi, resp. postup nevyřeší, písemně se obraťte na jejich nadřízené orgány, kterými jsou příslušné odbory krajského úřadu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Studen, septiků a ČOV" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba RD v ochranném pásmu lesa

Dotaz: Dobrý den, měl bych na Vás dotaz ohledně ochranného pásu lesa. Vlastním pozemek (v územním plánu zapsán jako stavební), přes který vybíhá výběžek ochranného pásma lesa. Rád bych na něm postavil RD. Měl bych na Vás 3 otázky: 1/ tento "les" je asi 100 m dlouhá mez široká cca 4 m. Celková výměra je pouze 1740 m2. Někde jsem četl, že les je definován až od 0,5 ha. Je to pravda? 2/ při žádání o stavební povolení se budu muset obrátit na místní odbor pro životní prostředí a žádat o výjimku. Kdyby náhodou nějaký problém ze strany odboru nastal, bude odbor přihlížet k vyjádření majitele lesa? Tím jsem totiž já a sousedka a s výstavbou souhlasíme. 3/ doufám, že žádný problém nenastane (pozemek se nachází de facto v centru vesnice a všude kolem je zástavba a to i na pozemcích, které jsou v tomto pásu), ale kdyby náhodou. Jaká omezení ze zákona mohu očekávat? Někde jsem se dočetl, že např. pouze přízemní dům nebo jen do 100 m2 atd. Děkuji Vám za odpověď. TO

Naše odpověď: Jestliže bude stavba umístěna 50 m od okraje pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako les, je nutné požádat orgán ochrany přírody a krajiny o vydání závazného stanoviska ke stavbě umístěné v ochranném pásmu lesa (§14 odst. 2 lesního zákona). Podkladem k žádosti je katastrální mapa se zákresem navrhované stavby, stanovisko lesního hospodáře a vlastníka lesa. Podmínky, za kterých lze stavbu umístit v ochranném pásmu lesa určí uvedený správní orgán. I kladné závazné stanovisko tedy může obsahovat podmínky, které je pro realizaci a umístění stavby potřeba dodržet a může pozměnit konečnou podobu (umístění) stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Změna užívání nebytových prostor v bytovém domě na ubytování

Dotaz: Dobrý den, mohla bych se, prosím, zeptat, jestli je nutné kolaudovat prostory v bytovém domu, které byly ovšem až do teď nebytové, ale chtěli bychom je nyní využívat pro ubytovací služby? Velmi Vám děkuji za odpověď. ES

Naše odpověď: V souladu s ustanovením § 126 odst. 1 stavebního zákona lze stavbu užívat pouze k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí. Změna užívání části stavby (v tomto případě nebytových prostor na ubytovací zařízení) je přípustná pouze na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Podkladem k oznámení o změně užívání stavby je závazné stanovisko hygienické stanice, závazné stanovisko hasičského záchranného sboru, souhlasy všech vlastníků stavby s navrženou změnou a grafická příloha s vyznačením stávajícího a nového užívání stavby. Pokud by změna užívání vyžadovala provedení stavebních úprav, je nutné stavební úřad žádat o jejich povolení (ke změně užívání stavby potom dojde zároveň s jejich kolaudací).

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Povinnost údržby pozemku

Dotaz: Dobrý den, omlouvám se, pokud sem můj dotaz nepatří, ale jsem tonoucí laik a chytám se stébla. Koupil jsem pozemek (orná půda) s perspektivou změny na stavební parcelu. Jaké mám povinnosti, než se převod podaří zrealizovat? Zaslechl jsem cosi o kosení porostu, o ničem jiném nevím. Pozemek je součástí rozparcelovaného pole. Mockrát děkuji. JK

Naše odpověď: Ochranou zemědělského půdního fondu se zabývá zákon č. 334/1992 Sb. „o ochraně zemědělského půdního fondu“. Podle tohoto zákona musí vlastník hospodařit na pozemku tak, aby neznečišťoval půdu a tím také potravinový řetězec, zdroj pitné vody atd. V souladu s ustanovením § 3 tohoto zákona lze za závadu považovat neobdělávání půdy a zarůstání pozemku plevelem, neboť tak může dojít i poškozování okolních pozemků, rozšiřování plevelů, poškozování příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy. V případě, že vlastník pozemku svou povinnost neplní, může mu ji příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu nařídit. Může nařídit odplevelení pozemku a jeho pročištění, tedy i např. jeho sečení.

Další dotazy a odpovědi na témata Stavební poradny najdete ZDE.