V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o sousedčinu stodolu na cizím pozemku či kolaudaci RD.
Dotaz na téma: Stavba stávající sousedčiny stodoly na cizím pozemku
Dotaz: Dobrý den. V roce 1995 jsme s manželem koupili rodinný domek s pozemkem. Podle zjištění na katastru nemovitostí je na části tohoto pozemku postavena stodola sousedky, která tuto stavbu realizovala přibližně kolem roku 1911, bez patřičných povolení. Jaké mám možnosti řešení situace, jestliže bych svůj pozemek chtěla využívat. NBNaše odpověď: Jestliže byla stodola realizována v roce 1911, zřejmě bude těžké určit, zda byla realizována bez povolení nebo v rozporu s tehdy platnými předpisy. Dnes se jedná o stavbu na cizím pozemku. Abyste mohla pozemek pod stavbou stodoly užívat, tak by muselo dojít k jejímu odstranění. Pokud se na tom se sousedkou nedohodnete, můžete se pokusit záležitost řešit se stavebním úřadem nebo občansko – právní cestou. Poslední, a zřejmě nejjednodušší cestou, je pozemek pod stavbou stodoly sousedce odprodat.
Další dotazy a odpovědi na témata "Stavební poradny" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Legalizace nepovolených stavebních úprav a povolení navrhovaných stavebních úprav RD
Dotaz: Dobrý den, koupili jsme před rokem dům, který byl postavený v roce 1950. Minulý majitel tam udělal stavební úpravy na černo. Na úřad jsme dali pasport stavby, ale úřad ho kvůli dodatečným stavebním úpravám nepovolí. Chce dodatečné stavební povolení, kdy k jeho získání musí být na stavbě i hromosvod a splňovat 268/2009. Obecně technické požadavky na výstavbu splňuje, ale hromosvod ne. Ve stavebních úpravách chceme pokračovat, právě i ve výměně střešní krytiny včetně provedení nového vikýře a hromosvod chceme dělat zároveň s novou střechou. Chceme navrhnout stavebnímu úřadu udělat projekt na nové stavební úpravy, kdy by tato dokumentace zahrnovala i stávající stav domu. Jaký je Váš názor na řešení této situace? PKNaše odpověď: Dle mého názoru není důvod, proč by se stavební úpravy provedené bývalým majitelem nemohly „spojit“ s nově navrhovanými stavebními úpravami. Všechny tyto stavební úpravy mohou být součástí projektové dokumentace, která bude stavebnímu úřadu předložena k žádosti o dodatečné povolení stavby.
Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Kolaudace RD (osazení SDK s požární odolností)
Dotaz: Dobrý den, máme problém s užíváním stavby. Stavební úřad nám nechce užívání povolit, jelikož nemáme protipožární sádrokartóny a nemáme od nich certifikát. Ani od oprávněné firmy, která je může montovat. Dům už je postavený a SDK desky dávno namontované a vymalované. Jak máme postupovat, aby nám úřad stavbu povolil užívat? Děkuji. JLNaše odpověď: Požadavek stavebního úřadu je oprávněný. Pokud v projektu stavby (jehož součástí je i požární zpráva) byly navrženy sádrokartony s požární odolností, s cílem dosažení nezbytné požární odolnosti konstrukce stavby, musejí být na stavbě oprávněnou firmou provedeny. Firma následně vystaví certifikát (prohlášení) sloužící jako podklad pro kolaudaci stavby. Nepředložení certifikátu je závadou bránící užívání stavby. Díky této závadě stavební úřad nemůže uvést stavbu do trvalého užívání.
Další dotazy a odpovědi na téma "Kolaudace staveb pro bydlení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Požadavek stavebního úřadu na provedení příjezdové cesty na pozemky s plánovanou výstavbou RD
Dotaz: Dobrý den, prosím o radu. Vlastníme 1 ze 4 pozemků v řadě určených k výstavbě RD. Jedná se o pozemky na poli bez inženýrských sítí a příjezdové cesty. Plánovaná výstavba je na prvních třech pozemcích. Nám patří ten druhý, který je vzdálen asi 30 m od komunikace. Díky ovšem "vysoce postavenému" sousedovi vlastnícího 3. pozemek, který už je vzdálený přes 55 m po nás stavební úřad chce vybudování 6 m široké plnohodnotné cesty! Jelikož jsme ve vzdálenosti do 50 m, počítali jsme jen se zpevněnou plochou k pozemku. Soused chce stavět asi rok po nás, musíme se mu přizpůsobit? Máme nějakou možnost se bránit? Na takovou cestu nemáme. Moc děkuji za odpověď. DKNaše odpověď: Požadavek stavebního úřadu může být v tomto případě oprávněný. Vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ m. j. ukládá požadavky na umisťování staveb. V ustanovení § 23 je uvedeno, že stavby se podle druhu a potřeby umísťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na inženýrské sítě technické infrastruktury a na pozemní komunikace. Je tedy otázkou, zda je možné navrhovanou stavbu bez vybudování inženýrských sítí a odpovídající komunikace na pozemku umístit. Požadavek může mít oporu i v územním plánu obce. Tam může být povolení staveb na předmětných pozemcích podmíněno vybudováním odpovídající komunikace a technické infrastruktury.
Další dotazy a odpovědi na témata "Povolování staveb pro bydlení a cest a komunikací" najdete ZDE a ZDE.