Na co jste se ptali ve stavební poradně?: 66. díl

Dotaz na téma: Realizace parkovacích stání na pronajatém pozemku

Dotaz: Dobrý den, chci si nechat vybudovat parkovací stání na pronajatém pozemku města. Smlouvu o umístění stavby mám. Jedná se o dvě parkovací stání. Je nutné dělat projekt pro stavební povolení a dokumentaci pro územní řízení? Nestačí ohlášení stavby? Děkuji. PL

Naše odpověď: V tomto případě záleží jednak na druhu dotčeného pozemku a jednak na konstrukčním provedení parkovacích stání. Pokud je pozemek veden jako zemědělská půda, je nutné spočítat jeho zábor a následně požádat o jeho vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. V případě, že dojde k vytvoření parkovacích stání tvořených pouze propustnou zpevněnou plochou nebo zatravňovací dlažbou, pak tato úprava dle mého názoru nevyžaduje schválení stavebního úřadu. Pokud bude nutné pro přístup na pozemek zřídit nový vjezd nebo upravit vjezd stávající, bude podláhat ohlášení stavebnímu úřadu. Podkladem k ohlášení m. j. je i rozhodnutí příslušného dopravního úřadu o povolení sjezdu z komunikace.

Další dotazy a odpovědi na téma "Cest a komunikací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Přístavba a nástavba sousedovy garáže

Dotaz: Dobrý den, rád bych se zeptal na pravidla pro odstupy a výšku vedlejších staveb sousedících se zahrádkou k našemu RD. V současné době máme rozestavěn řadový RD s zahradou o rozměrech cca 12 x 12 m. Soused za naším domem, jakoby přes zahradu, v současnosti staví RD ve vzdálenosti cca 25 m od našeho RD, nicméně se rozhodl, že svou malou garáž rozšíří na 3-garáž a v patře vybuduje obytné místnosti. Stávající garáž měla být do 25 m² a nízká. Současná je 11 m dlouhá a v hřebeni sedlové střechy 6,2 m vysoká. Stavbu se rozhodl umístit 2 m od našeho plotu a podle něj s tím musíme automaticky souhlasit. Osobně bych neměl proti jeho zálibě v autech nic, kdyby jeho 3-garáž nedosahovala výšky 6 m a zastínila nám veškerý výhled na zeleň. Je nějaká možnost ovlivnit výšku této vedlejší stavby? Děkuji. AB

Naše odpověď: „Automaticky“ s touto stavbou samozřejmě souhlasit nemusíte. Odstupové vzdálenosti staveb od sousedních pozemků a od sousedních staveb řeší ustanovení § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území“. I v případě, že navržené odstupové vzdálenosti navrhované stavby budou s tímto ustanovením v souladu, máte právo k umístění stavby podat své námitky. Odůvodněním mohou být obavy ze zastínění pozemku nebo omezení oslunění stavby rodinného domu. Je otázkou, jakým způsobem bude povolení popisované stavby probíhat. Jednou z možností by bylo pro stavbu vydat „územní souhlas“, ke kterému by soused stavebnímu úřadu musel doložit Váš písemný souhlas. Pokud by ho nezískal, musel by stavební úřad požádat o vydání „územního rozhodnutí o umístění stavby“. V tomto územním řízení byste měl postavení účastníka řízení, s právem uplatnit ke stavbě své námitky. V té souvislosti upozorňuji na skutečnost, že stavební úřad účastníky územního řízení neobesílá doporučeně do vlastních rukou, ale písemnosti jim doručuje „veřejnou vyhláškou“. Z tohoto důvodu je nutné sledovat veřejnou desku obce, nebo webové stránky obce, na kterých musejí být písemnosti stavebního úřadu vyvěšeny.

Další dotazy a odpovědi na téma "Garáží" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Změna užívání části stavby RD na činnost mimoškolní výchovy a vzdělávání

Dotaz: Dobrý den, jsou sousedé účastníci stavebního řízení při žádosti o změnu v užívání části stavby (za účelem živnosti mimoškolní výchova a vzdělávání), jestliže provoz bude probíhat uvnitř budovy a venku na pozemku pouze 1 hodinu dopoledne a 1 hodinu odpoledne? Sousedé jsou proti provozování této živnosti kvůli hluku (subjektivní pocit). Ostatní orgány (hygiena, hasiči, dopravní policie, obec) vydaly kladné stanovisko. Objekt je kolaudován jako RD. Jak by měl stavební úřad správně postupovat? LK

Naše odpověď: Vlastníci sousedních pozemků a staveb mají být zahrnuti do okruhu účastníků stavebního řízení v případě, že realizací stavby a s ní spojené změny v užívání může být přímo dotčeno jejich vlastnické právo. Okruh účastníků řízení stanovuje, na základě posouzení předložených dokladů a místních poměrů v lokalitě stavby, příslušný stavební úřad.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro podnikání" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Přístup na pozemek (zřízení věcného břemene)

Dotaz: V řadě osmi pozemků o rozměrech cca 10 x 80 m je jeden z pozemků rozdělen na dvě parcely, každá má jiného vlastníka. K zadní parcele je přístup možný pouze přes parcelu přední. Všechny pozemky jsou v územním plánu určeny pro výstavbu bydlení. Stavební úřad podmiňuje vydání stavebních povolení pro všechny tyto pozemky zřízením přístupu majitele zadní parcely k veřejné komunikaci a to i pro majitele pozemků, které s tímto rozděleným pozemkem nesousedí. Je postup stavebního úřadu správný? Jak lze proti požadavku stavebního úřadu postupovat? Děkuji Vám za odpověď. VM

Naše odpověď: Vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ ukládá, že stavby se podle druhu a potřeby umísťují takovým způsobem, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a na pozemní komunikace. Je tedy nutné, aby ke každé stavbě rodinného domu byl zajištěn přístup a příjezd. Pokud není možné pozemek obsloužit přímo z pozemní komunikace, lze v některých případech pro příjezd a přístup využít sousední pozemek. V takovém případě je podmínkou smluvně zřídit věcné břemeno o právu jízdy a chůze přes pozemek jiného vlastníka.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydlení" najdete ZDE.