V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o hranici dřeva umístěnou na hranici pozemku.
Dotaz na téma: Sousedova hranice dřeva umístěná na hranici pozemku
Dotaz: Dobrý den. Soused si na „černo“ postavil na hranici pozemku plechový plot. Stavební úřad mu nařídil jej zrušit. Plot byl zrušen a místo něj tam soused umístil hranici dřeva z dřevěných palet, proložených kusy dřeva. Tato hranice cca 10 m dlouhá a 4 m vysoká, nahrazuje de facto jeho oplocení, které byl nucen odstranit. Jelikož tato srovnaná hranice dřeva nevypadá vůbec pěkně a hyzdí mou zahrádku, ptám se, jestli mám možnost nějaké obrany? Stavební úřad mi sdělil, že složené dřevo není stavba a proto s tím nic nemůže udělat. Děkuji za odpověď. IPNaše odpověď: Souhlasím s názorem, že hranice dřeva umístěná na hranici pozemku není „stavba“. Máte však další možnost obrany proti jednání souseda. Můžete ji nechat posoudit od oprávněné osoby - požárního specialisty. Zřejmě bude její požárně nebezpečný prostor zasahovat na Váš pozemek, čímž bude ohrožovat Váš majetek. V takovém případě se se svou stížností obraťte na dotčený orgán - Hasičský záchranný sbor.
Další dotazy a odpovědi na téma "Oplocení" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Kolaudace stavby zahradní chatky a její zápis do katastru nemovitostí
Dotaz: Před 18 lety jsem postavil zahradní chatku na mém pozemku (zahrada). Žádal jsem o ohlášení stavby a byla mi od obce povolena. Před 7 lety jsem si požádal o evidenční číslo a bylo mi vydáno. Teď mám problém, protože katastrální úřad zjistil, že stavba není zapsána a chce, abych doložil kolaudaci stavby. Bohužel kolaudaci nemám, protože bylo zjištěno, že se na pozemku nesmělo stavět. Jak mám postupovat s úřady, myslel jsem, že se čísla přidělují po kolaudaci, a když mi obec (stavební úřad číslo vydal, tak jsem to dále neřešil. Ještě jednou děkuji za radu. PKNaše odpověď: Pokud před osmnácti lety příslušný stavební úřad (obecní úřad) stavbu schválil, byť na pozemku, který nebyl určený k zastavění, jedná se o „legální“ stavbu. Souhlas stavebního úřadu je totiž dnes již nepřezkoumatelný. Současný stav je tedy takový, že na pozemku stojí schválená stavba, která nebyla zkolaudována. Jediným řešením je tedy stavební úřad písemně požádat o ověření tzv. „pasportu stavby“ (zjednodušené projektové dokumentace stavby). Ověřený pasport stavby bude sloužit jako podklad k zápisu stavby do katastru nemovitostí.
Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro rekreaci" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Realizace balkonu na bytovém domě v památkové zóně
Dotaz: Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na problém ohledně balkonu. Před rokem začala sousedka v domě (všichni jsme v SVJ) s přípravou na stavbu balkonu, kterou jsme ji podepsali. Nebyly ale na papíře rozměry balkonu. Vybourala si balkonové dveře, vyměnila okna. Dnes mi přišel dopis od Stavebního úřadu a jsem v šoku. Balkon má být 6 x 2 m. Dům je 130 let starý, vůbec se to na něj nehodí. Nebyli k řízení vůbec pozváni památkáři (nejsme památka, ale v památkové zóně). Další věc, která mě zaráží, je, že dům s námi sousedící (jsme zdivem na sebe nalepeni) nebyl Stavebním úřadem obeslán. Na Stavebním úřadě byli dost arogantní, když jsem chtěla nějaké vysvětlení. Je stavba tak velkého monstra jen stavební úprava, tak to totiž Stavební úřad pojmenoval? Děkuji. OBNaše odpověď: Realizace balkonu v bytovém domě je „stavební úpravou“, která podle parametrů stavby podléhá buď ohlášení, nebo stavebnímu povolení. V tomto případě probíhá stavební řízení, ve kterém máte pozici „účastníka řízení“, s právem uplatnit své námitky (nesouhlas) ke stavbě. Nic na tom nemění skutečnost, že jste v minulosti ke stavbě vyjádřila souhlas. Ve svých námitkách můžete požadovat, aby byla stavba posouzena památkáři. Okruh účastníků řízení stanovuje stavební úřad. Ten jej v rozhodnutí, jež je výsledkem správního řízení, musí řádně odůvodnit. Pokud mají vlastníci sousedního domu pocit, že stavební úpravou stavby může dojít k zásahu do jejich vlastnických práv, mají možnost se písemně přihlásit do okruhu účastníků vedeného stavebního řízení. Stavební úřad poté musí rozhodnout o tom, zda je do okruhu účastníků řízení zahrne, či nikoliv. Jak proti rozhodnutí o účastenství v řízení, tak proti stavebnímu povolení je možné se v určené lhůtě odvolat. Rozhodnutí stavebního úřadu poté posuzuje jeho nadřízený orgán) krajský úřad). Závěrem se zastavím nad jednou skutečností: popisujete, že stavba ještě není schválena a dále, že sousedka již vybourala balkonové dveře. Tím jednala v rozporu se stavebním zákonem, neboť tyto stavební úpravy prováděla bez povolení. V takovém případě stavební úřad musí zastavit stavební řízení, stavebníka vyzvat k zastavení prací a z úřadní povinnosti zahájit řízení „o odstranění stavby“ (podle ustanovení § 129 stavebního zákona) a dále řízení o spáchaném „přestupku“.
Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydleni" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Realizace oplocení pozemku
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, jak se řeší výstavba nového pletivového plotu mezi mým pozemkem a pozemkem souseda? Jedná se o novostavby a chceme se mezi sebou oddělit právě tím pletivem (investor bude má osoba, nikoliv soused). Jedná se spíše o to, že soused nám nechce podepsat papír, že si můžeme plot postavit. Podle zákona: § 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují - 6. ploty; Takže stavební povolení na to tedy v dnešní době už nepotřebuji. Potřebuji tedy územní souhlas (tedy podpis souseda)? Pokud soused s plotem nesouhlasí a tím pádem mi územní souhlas nepodepíše, jaké je další řešení? Jenže § 96 odst. 2 a) nás odkazuje na paragraf 103 odst. 1 a 2 a tam o plotech není žádná zmínka. Pokud mi paragraf 103 říká, že na ploty nemusím mít stavební povolení ani ohlášení, tak proč bych měl někde něco ohlašovat? Jediná podmínka je, že plot musím stavět na svém pozemku. Kde je tedy pravda? Moc děkuji. JVNaše odpověď: Stavba plotu nepodléhá, v souladu s ustanovením § 103 stavebního zákona, ohlášení ani stavebnímu povolení. Podléhá však schválení stavebního úřadu formou vydání územního souhlasu. Podkladem k žádosti je souhlas osob uvedených v § 85 odst. 2 písm. a) a b) stavebního zákona. Tímto souhlasem uvedené osoby dávají najevo, že ke stavbě nemají námitek. V případě, že souhlas nedostanete, budete muset požádat o vydání územního rozhodnutí. V územním řízení jsou zmíněné osoby účastníky řízení, s právem se k umístění stavby vyjádřit a případně uplatnit své námitky. Stavební úřad v takovém případě námitky posoudí a v územním rozhodnutí o nich rozhodne.
Další dotazy a odpovědi na téma "Oplocení" najdete ZDE.