Parožnatka je opravdu velice zvláštní kapradina, která jakékoli jiné kapradiny vůbec nepřipomíná. Více než rostlinu připomíná paroží a to konkrétně nejvíce to sobí. Zajímavostí je, že byla v našich domácnostech velmi oblíbena v 80. letech minulého století, poté ustoupila do pozadí a dnes se jako módní záležitost opět vrací.
Ideální do koupelny s oknem
Pokud máte například v koupelně dostatek rozptýleného světla a vyšší vzdušnou vlhkost, je to místo vhodné pro parožnatku. Na koupelny bez okna, které by propouštělo přirozené denní světlo, však zapomeňte. V žádném případě pak parožnatka nesnese přímé slunce, proto se hodí přímo v blízkosti okna především na stranu severní. Nesmíme zapomenout, že ve své domovině je chráněna stínem košatých korun stromů. A takové podmínky preferuje i jako emigrantka.
)
18 druhů rodu Platycerium, všechny pochází z tropů
Rod parožnatka (Platycerium) je zastoupen osmnácti druhy a je řazen mezi kapradiny osladičovité (Polypodiaceae). Jde o druhy vesměs tropické, konkrétně pocházející z jižní Číny, Západní Indie, Malajsie, Indonésie, Filipín, Nové Guineje, Austrálie, tropické Afriky (Madagaskar, Komory, Seychelské ostrovy), Peru a Bolívie. Nejčastěji roste v teplých a vlhkých deštných lesích jakožto epifyt v korunách stromů, na kmenech a nebo případně též na skalách.
)
Heterofylní epifyt
Vynikající přizpůsobivost epifytickému způsobu života parožnatka dokazuje výraznou heterofylií (různolistostí), čili faktem, že disponuje dvěma druhy listů: sterilními (neplodnými) a fertilními (plodnými). Nejprve tedy vyrostou listy sterilní (tzv. trofofyly), které jsou okrouhlé, celokrajné a těsně přitisknuté k podkladu. Starší trofyly postupně usychají, na stromech však zůstávají dlouho jako hnědé. Nad nimi se stále tvoří nové listy zelené, čímž postupně vzniká miskovitý útvar, do nějž se zachytává voda, ale i ptačí exkrementy, odumřelý hmyz a zbytky rostlinných částí. Je tak zajištěna výživa i zálivka a ochrana před vysycháním a poškozením kořenů parožnatek. Fertilní (plodné) listy jsou pak vzpřímené a nebo převislé. Jsou pevné, kožovité, zelené nebo šedozelené a vidličnatě větvené v závislosti na konkrétním druhu parožnatky. Jsou opatřené hustým hvězdicovitým ochlupením, které brání silnějšímu vypařování vody. Tyto listy připomínají parohy, z čehož plyne latinské i české jméno parožnatek (Platycerium = široký roh). A rozměry mohou mít úctyhodné, dorůstají délky a šířky až 300 cm (Platycerium coronarium).
)
Rozmnožování výtrusy
Parožnatky se stejně jako jiné kapradiny rozmnožují výtrusy, někdy se tvoří i postranní výhony. Kupky výtrusnic rostou buďto na koncích listů (Platycerium bifurcatum – najznámější z parožnatek, parožnatka vidličnatá) a nebo na plochách listů hned pod jejich vidličnatým větvením (např. Platycerium grande). Kupky výtrusnic tvoří velké tmavě hnědé a nebo až černé plochy.
Podmínky pěstování parožnatek
Jakožto pokojové rostliny parožnatky vyžadují světlé až polostinné stanoviště, ale zásadně bez přímého slunečního záření. Tyto teplomilné kapradiny potřebují teploty v létě 18 až 25 °C, v zimě obvykle nikdy ne nižší jak 15 °C. Samozřejmostí je vyšší vzdušná vlhkost a zálivka přímo do „misky“ tvořené ze sterilních listů. Ideální je parožnatku zavěsit v ozdobném košíku a nebo květináči. Lze ji též vysadit třeba do dutého dřeva. Nutné je pravidelné rosení, které zvyšuje vlhkost vzduchu bezprostředně v okolí parožnatky. Pozor však, volte pouze velice jemný rozprašovač a zajistěte, aby kapky vody nezůstávaly na listech. Listy zároveň nikdy neotírejte, aby se nepoškodilo jemné ochlupení, jímž parožnatky odebírají vzdušnou vlhkost a brání se nadměrnému výparu.
)
Vysloveně trápit se parožnatka bude v suchých bytech. Zaléváme zásadně měkkou a odstátou vodou (nejlépe dešťovkou), parožnatky je také třeba chránit před průvanem, obzvláště pak v zimě. Na chlad a chladný vzduch jsou parožnatky velice choulostivé. Běžně dobře prospívá ve vlhčích bytech parožnatka vidličnatá, ostatní druhy jsou již určené zkušeným pěstitelům a speciálním podmínkám, obvykle odpovídajícím prostředí tropických deštných lesů.
)
Zálivka parožnatek (včetně parožnatky vidličnaté) by měla být vždy bohatá, je ale třeba nechat kořeny trochu proschnout. Zalévat můžeme tak, že jednou za týden ponoříme kořenový bal do nádoby s odstátou vodou, necháme okapat a vrátíme na původní stanoviště. Přesazování je potřebné každý druhý rok u mladších rostlin, starší rostliny již nepřesazujeme vůbec. Hnojení provádíme jednou za měsíc ideálně roztokem z kravinců. V našich podmínkách můžeme parožnatky množit pouze odnožemi, které se na rostlinách občas vytvoří. Ale pozor, odnože již musí mít vlastní kořenový systém.
)
Parožnatka vidličnatá
Platycerium bifurcatum (Parožnatka vidličnatá) pochází z Austrálie, Indonésie, Nové Kaledonie a Nové Guineje. Dosti je podobna druhu Platycerium grande, nemá ale až tak velké listy. Existují též vnitrodruhové taxony (subsp. bifurcatum/var. Bifurcatum, čili parožnatka vidličnatá pravá, která vydrží i v subtropech a snese teplotu i okolo 0 oC; subsp. Hillii, 'Mt. Lewis', 'Hula Hands' a 'Roberts'; subsp. Veitchii - má stříbřitou barvu listů, var. Willinckii.
)
Další vybrané druhy parožnatek
- Parožnatka obrovská (Platycerium grande) – pochází z jihovýchodní Asie a severní Austrálie, oproti parožnatce vidličnaté je robustnější, dosahuje výšky několika decimetrů, listy má vzpřímené a s laločnatými okraji
- Parožnatka angolská (Platycerium angolense) – má nedělitelné a na krajích zvlněné fertilní listy
- Parožnatka věncová (Platycerium coronarium) – pochází z prostoru od Myanmaru až po Filipíny, roste na stromech přisedlá na jejich kmeny, fertilní hluboce vykrojené listy mohou být dlouhé a široké až 3 metry
- Parožnatka madagaskarská (Platycerium madagascariensis) – listy mají charakteristickou žilnatinu, preferuje chladnější prostředí
)
)
Zdroj foto: Shutterstock
