Ostře geometrické rysy a surový beton možná působí trochu nevlídně, ale dům je polidšťuje tropickou zelení, vegetací, jež tu plní mnoho užitečných funkcí.
Rozpínavost hotelových resortů ničí v tropických zemí krásy pobřeží, a protože koncentrace vznikajících ubytovacích zařízení pro turisty stimuluje masivní sezónní přesuny obyvatel, je už tak nějak ze svého principu neudržitelná. Touto ostrou myšlenkou započíná projekt tzv. Bi House ve vietnamském Nha Trangu.
Architekti k tomu přidali ještě jeden postřeh: je až s podivem, jak výrazný počet výletníků se v resortu přednostně spokojí s hotelovým bazénem a all-inclusive pohodou, aniž by skutečně vyrazili k moři na pláž. Obyvatelé Bi House na takovou dovolenou vyrážet nemusí. Hotelový komfort jim nabízí jejich dům celoročně. Tropické klima je tu neustále, a dům k němu přidává i bazén, takže je tu vlastně všechno jako na dovolené. Je to rezidenční stavba s přidruženými kvalitami letoviska.
Vegetace jako funkční prvek
Dům se nachází přibližně 5 kilometrů jižně od centra, na jednom z rychle se rozvíjejících předměstí, kde intenzivní betonová výstavba zmenšuje podíl vegetace a přírodních zelených ploch. Bi House oživuje ducha zelené architektury, a do svého objemu zapracovává zeleň ve všech podobách, horizontálně i vertikálně. Květiny, stromy, liány a trávy tu ale nemají jen úlohu doplňkovou, estetickou. Jsou přímou součástí stavebních řešení. Doplňují systém klimatizace, částečně zastupují pergoly a rošty markýz. Není to jen o nahloučení zeleně, ale o jejím funkčním smyslu.
Ve svých geometrických, ale přesto nepravidelných dimenzích překvapí 3+ podlažní dům tím, že zabírá vlastně jen minimum plochy. Stavební parcely jsou tu drahé, a idea projektu stála na existenci bazénu na zahradě. Dům proto ustoupil tomuto prvku, a rostl vzhůru jen na ploše základů 80 metrů čtverečních. Co ztratil v základně, dorovnal výškou. Takže užitné plochy je tu celkem 250 metrů čtverečních, což je na Vietnam vyloženě velkolepé.
V kombinaci s rostlinami, které se vinou, proplétají a přeskupují po celé budově, pomáhá členitá struktura vytvářet přirozený štít proti teplu, hluku a prachu. Současně to omezuje spotřebu energií, potřebu klimatizace. A zároveň dodává domu zvenčí odlišný vzhled.
Odsazení, stín, vzdušný komín
Hlavní ložnice Bi House se nachází v nejvyšším patře, proti horku je chráněna zatravněnou střechou. Pro dvě ložnice v prostředním patře, v místě, které v odpoledních hodinách absorbují nejvíce tepla, architekti vytvořili hluboké odsazení, jakýsi termální příkop oddělující oba prostory. Táhne se od přízemí až na terasu, a tento vzdušný tunel funguje jako větrací prostor. Patří k nim ještě dvě větrací mezery, které napomáhají proudění vzduchu a vyzařování tepla pro celý dům.
Zeleň a vodní plocha regulují přehřívání interiéru. Ten ale není tmavý, jak by se od stavby z betonu dalo tušit. V celých prostorách jsou flexibilně použity skleněné tabule oken v mnoha různých polohách, aby se do budovy dostalo přirozené světlo a zároveň se minimalizovala spotřeba energie. Rozmístění oken je tu skutečně atypické, vizuálně se tu navazují opravdu netušená místa. Tato spojení pak usnadňují komunikaci obyvatel. Lidé tu o sobě mají přehled, ať už se nachází na střeše, na terase, na zahradě nebo uvnitř.
Výrazný kovový rošt zastiňuje přízemí, předsazená hradba vegetace je sebe-ochlazující záclonou před ložnicemi, a vyloženě exkluzivní je koupelna s vanou, která je skrytou součástí jednoho z balkónů. Ve výsledku tak obyvatelé z tropických veder mají jen to to příjemné. A když k tomu přičteme i bazén na zahradě? Není důvod odtud vyrážet na dovolenou k moři. Hotelový resort jim už nic lepšího, než co mají doma, nabídnout nedokáže.
Materiály: Pham Huu Son Architects
Foto-kredit: Hiroyuki Oki